Hrdina, nebo grázl? Na Koněvův pomník přibude cedule

SPOR O SOVĚTSKÉHO MARŠÁLA

Hrdina, nebo grázl? Na Koněvův pomník přibude ceduleNOVÉ
Socha maršála Koněva. Foto: Reprofoto: YouTube/Milan Rokyta
1
Domov
Vojtěch Beran
Sdílet:

Informační cedule, která doplní sochu sovětského maršála Koněva v pražských Dejvicích, by se zde mohla objevit už za několik měsíců. Podle radnice Prahy 6, která o instalaci cedule rozhodla na pátečním zasedání, by se tak mělo stát do konce letošního roku. Cedule bude připomínat stinné stránky vojenského působení slavného maršála a má usmířit jeho příznivce a odpůrce, kteří kvůli soše vedou dlouholeté spory. Podle předběžných ohlasů z obou stran však pouze přilije olej do ohně.

„Na pátečním výjezdním zasedání padlo rozhodnutí, že do konce roku 2015 doplníme sochu maršála Koněva o bronzovou desku,“ sdělil k tomu pro ECHO24.cz zástupce starosty Prahy 6 pro kulturu a památkovou péči Jan Lacina (STAN). Upozornil, že návrh na instalaci cedule ještě bude muset projít několika procedurami. Zatím prý ale neví o ničem, co by mělo umístění desky zabránit.

Bronzová deska u Koněvova pomníku bude kolemjdoucí informovat o stinných stránkách maršálovo minulosti. „Bude tam zmíněno potlačení maďarského povstání, dohled nad stavbou berlínské zdi a příprava srpnové invaze do Československa. Až se přiblížíme k realizaci, obrátíme se na odborníky, pravděpodobně z řad vojenských historiků, kteří nám pomůžou sestavit konkrétní text,“ dodal Lacina.

Informační cedule u maršálova pomníku má usmířit jeho příznivce, kteří si sochu přejí zachovat tak, jak je, a jeho odpůrce, kteří by ji chtěli odstranit úplně. Odpůrci reprezentovaní v tomto případě spolkem Konzervativní klub už dříve uvedli, že ceduli vnímají jen jako provizorní řešení. Se současným kompromisním řešením – tedy s instalací bronzové desky – tak podle předběžných ohlasů není spokojená ani jedna ze dvou znepřátelených stran.

‚Škodil nám na každém kroku‘

„Radnice se dohodla, že tam dají tu cedulku. My tomu ale nedáváme pokoj a chceme nadále interpelovat, aby tu sochu odstranili. Cedulka je taková… Je to jako když řeknete: ‚Máme tam sochu a připíšeme k ní, že to byl grázl.‘ Je to absurdní,“ okomentovala to pro ECHO24.cz Helena Frankenbergerová z Konzervativního klubu.

Její postoj tak ostře kontrastuje s místními zastupiteli za KSČM. „Ten pomník je pro nás – nejen pro komunisty, ale pro všechny slušné lidi – symbolem svobody, symbolem toho, na co se všichni v době nacistické okupace a v době probíhajícího teroru těšili. Že přijde mír a že přijde osvobození,“ sdělil k tomu pro ECHO24.cz zastupitel Prahy 6 za KSČM Ivan Hrůza. Zároveň připomněl, že komunisté organizují petici za zachování pomníku.

Tím, že komunisté připomínají Koněvovy zásluhy z druhé světové války, však ještě více dráždí jeho odpůrce. Podle nich se totiž kontroverze kolem někdejšího velitele 2. ukrajinského frontu nezačaly objevovat až po válce, ale už v jejím průběhu. „Především je lež to, že osvobodil Prahu. To není pravda – přišel až ve chvíli, kdy už byla Praha osvobozená,“ uvádí Frankenbergerová, čímž naráží na skutečnost, že sovětská vojska do Prahy dorazila až v samém závěru pražského povstání.

Stejně tak připomíná, že Rudá armáda se na osvobozených územích často chovala dosti nevybíravým způsobem a v lecčems si nezadala s německými okupanty. „Jeho vojska také znásilňovala a rabovala. To sice dělají všichni vítězové, ale nikdy nebyla taková spoušť jako za jeho vojsky. Škodil nám prostě na každém kroku od první republiky až po rok 1968,“ dodává k tomu bývalá zastupitelka Prahy 6.

Koněvovi podřízení unesli stovky Čechoslováků

Proti tomu se však zase ohrazují komunisté, kteří to považují za znevažování válečných zásluh Sovětského svazu a vzkazují, že se proti instalaci cedule budou bránit. „Postup, který bude spojen s tímto znevažováním samozřejmě nejenom politicky odsoudíme, ale budeme konat veškeré možné dostupné kroky k tomu, aby se zřídila náprava, aby k takovému znevažování nedocházelo,“ dodal Hrůza s dovětkem, že nevylučuje ani soudní cestu.

Podle Hrůzy by instalace informační cedule u pomníku maršála Koněva byla stejná, jako kdyby někdo usiloval o instalaci cedule u pomníku amerických vojáků kvůli tomu, že Spojené státy v závěru války bombardovaly území Československa, přičemž v mnoha případech umírali i čeští civilisté.

Nutno podotknout, že se proti umístění informační cedule nevymezují jen komunisté. Například Český svaz bojovníků za svobodu, tedy občanské sdružení, které sdružuje účastníky odboje z druhé světové války a jejich pozůstalé, považuje instalaci cedule ze „kontraproduktivní“. Náměstí Interbrigády si v současné podobě koneckonců oblíbila i Armáda České republiky, která zde koná pietní akty u příležitosti výročí konce války.

Zvláštní kapitolu v celém sporu o Koněvovu sochu pak představují násilné repatriace z léta 1945. Jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky zvané Směrš tehdy unesly několik stovek československých občanů a odvlekly je do SSSR, kde zpravidla skončili v gulagu. Tyto jednotky byly na území Čech podřízené právě maršálu Koněvovi, což mu nyní vytýkají jeho odpůrci. Rozhodující slovo při repatriacích však měla Moskva a Koněv sám se těchto jednotek podle některých historiků bál.

Nejedlý informační cedulku dostal

Spor o pomník maršála Koněva v pražských Dejvicích není nijak nový – boje o zachování nebo stržení sochy se s různou intenzitou vedou už od 90. let, doteď ale vždycky zůstalo jen u slov. Výjimku tvoří případy individuálního vandalismu, kdy se maršálova socha několikrát dostala do hledáčku neznámého útočníka. Naposled se tak stalo v listopadu loňského roku, kdy maršálovi někdo nasprejoval kalhoty na růžovo.

Přestože informační tabule v současné době budí silné vášně, samotný koncept není nijak nový. Například pomník literárního historika Zdeňka Nejedlého, který otevřeně sympatizoval s komunismem, nechala radnice jeho rodné Litomyšle po revoluci doplnit nápisem, kde se mimo jiné uvádí, že „rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky.“ I zde přitom byla ve hře úplná likvidace pomníku.

Socha maršála Ivana Štěpanoviče Koněva na pražském náměstí Interbrigády stojí od roku 1980. Maršál je zde zpodobněný v nadživotní velikosti přičemž v pravé ruce drží kytici šeříku – Pražané v květnu 1945 vítali Sověty právě rozkvetlými šeříky. V současné době je na podstavci sochy napsáno: „Významný vojevůdce, maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu a hrdina Československé socialistické republiky, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.“ Po válce vystřídal řadu vysokých vojenských funkcí, mimo jiné byl v roce 1955 postaven do čela Hlavního velitelství spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy.

Čtěte také: Socha čekisty Dzeržinského se možná vrátí do Moskvy

Obludnost, řekl Erdogan o soše a dal ji zničit. Teď musí sochaři zaplatit

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články