Le Penová v Moskvě: Francie je příliš pod vlivem USA
Krajní nacionalistka v Moskvě
NOVÉ
1
Šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (FN) Marine Le Penová zavítala v úterý na návštěvu do Moskvy. Setkala se s předsedou dolní komory ruského parlamentu Sergejem Naryškinem, který kvůli ruské anexi Krymu a ruské roli v ukrajinském konfliktu patří k ruským představitelům zařazeným na sankční seznam Evropské unie. Sama Le Penová sankce kritizuje jako neužitečnou komplikaci ve vztazích mezi Ruskem a EU.
Moskva v úterý oznámila, že už nepočítá se získáním dvou francouzských vojenských lodí třídy Mistral a zajímá ji už jen výše francouzské kompenzace za zrušený kontrakt. Paříž odmítla lodě dodat právě kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi.
Kontroverzní politička Le Penová řekla, že francouzská vláda příliš podléhá americkému vlivu, a proto se přidala k sankcím. „Problém je v tom, že francouzská vláda – jak předchozí, tak nynější – je příliš pod vlivem Američanů. A je třeba říci, že USA sehrály v přijetí sankcí proti Rusku významnou roli,“ řekla podle agentury TASS. Vše se prý změní „v polovině roku 2017, zvolením Marine Le Penové prezidentkou republiky“.
Šéfka francouzské strany také řekla, že s Naryškinem vidí situaci ve světě „často shodně“ a varovala před „novou ekonomickou krizí, zejména v souvislosti s problémy Řecka a Itálie.“
Le Penová navštívila Moskvu také loni v dubnu, zatímco její otec Jean-Marie Le Pen v loni v říjnu, kdy označil Krym za odvěkou součást Ruska.
Zatímco vztahy Ruska se Západem se kvůli ukrajinské krizi zhoršily na nejnižší úroveň od konce studené války, Moskva se snaží posílit vztahy s krajně pravicovými uskupeními v Evropě. V Moskvě se však objevují francouzští zákonodárci i z jiných stran.
V březnu se v Petrohradu konal sraz evropských neonacistů, uspořádaný pod pláštíkem fóra ruských konzervativců a vlastenců. Akce se zúčastnily asi čtyři stovky lidí z 15 zemí, včetně krajně pravicových uskupení z Německa, Bulharska, Řecka, Itálie či Srbska. Kvůli tomu naopak odřekla účast například francouzská Národní fronta či maďarský Jobbik. Všechny ale s Kremlem podle tisku spojuje odpor vůči západním sankcím proti Rusku a financování v podobě výhodných ruských půjček.
