Sloni mají pomáhat v hledání nášlapných min
Nebezpečná práce
Výjimečného čichu slonů chtějí v rámci nového armádního projektu využít američtí a jihoafričtí vědci. Tlustokožci mají hledat výbušniny a nášlapné miny rozmístěné v africké divočině. Výhodou jejich nasazení je prý hlavně výborná sloní paměť.
Sloni se v rámci projektu podporovaného výzkumným ústavem americké armády cvičí velmi podobně jako psi. Obchází cvičné kbelíky a při odhalení výbušniny dostávají odměnu. Nejčastěji plod stromu marula, který sloni prý doslova milují. To dokazuje i sedmnáctiletý samec Chishuru, který hned při několika pokusech neomylně zvedl před nádobou s trhavinou přední nohu, aby získal očekávanou odměnu.
„Chobot slona je úžasný. Vzpomeňte si jen na mamuty, kteří museli hledat obživu pod ledem,“ říká Sean Hensman, správce usedlosti Dobrodružství se slony. Ta leží zhruba 200 kilometrů severně od Johannesburgu a vědci si ji vybrali k realizaci projektu.
Nápad zapojit slony do hledání min se prý zrodil při pozorování některých jedinců tohoto druhu v Angole. V zemi, kterou téměř třicet let sužovala občanská válka, se tlustokožci naučili nebezpečným místům jako jsou minová pole vyhýbat.
Oproti psům mají navíc sloni velkou výhodu – skvělou paměť. „Psy musíme neustále trénovat. Sloni si ale zřejmě dokážou pachy zapamatovat, a nákladné opakování výcviku tak vlastně nepotřebují,“ říká americký armádní výzkumník Stephen Lee.
S hromadným zapojením slonů ve válečných zónách jako v dobách kartaginského vojevůdce Hannibala se ale podle Leeho nepočítá. Pachový materiál nejdříve sesbírají dálkově řízení roboti a sloni ho pak budou posuzovat.