Když zavřou školu, přijdeme o práci, bojí se učitelé studující na UJAK
škola jako továrna na peníze
NOVÉ
1
Miliardový byznys s vysokoškolským vzděláním se může stát pastí pro stovky učitelů. Ti si na Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) doplňují chybějící vzdělání, což jim nově nakazuje novela zákona o pedagogických pracovnících. I po desítkách let praxe tak museli znovu usednout do školních lavic. Často si vybrali právě UJAK. A jak se teď obávají, pokud univerzita skončí, přijdou o práci.
Doplnit si vzdělání přikazuje tisícům učitelů bez dostatečné kvalifikace novela zákona o pedagogických pracovnících. I přes výjimky pro ty, kteří dosáhli 55 let věku a mají za sebou minimálně dvacetiletou praxi, se najde řada těch, kteří po letech musí znovu do škol.
Na největší soukromé univerzitě v Česku je z více než čtrnácti stovek studentů, kteří jsou zapsáni na učitelsky i neučitelsky zaměřeném oboru speciální pedagogika, většina učitelů. Ti se nyní bojí, že pokud dojde k zavření celé školy, přijdou o práci. Vytvořili proto iniciativu za dostudování na UJAK, v níž zveřejňují své životní příběhy.
„Pokud nebudeme moci na UJAK dostudovat, od září ztratíme zaměstnání, které většina z nás vykonává řadu let,“ bojí se studenti.
„Na 1. stupni základní školy učím na jedné škole již 27 let. Naučila jsem za ty roky číst, psát a počítat už desítky dětí. Původně jsem absolvovala speciální pedagogiku na TU Liberec, bakalářský obor. V tu dobu bylo mé vzdělání dostačující. Výjimku odpracovanými roky splňuji, chybí mi však dva roky „povinného“ věku pro udělení výjimky. UJAK je jediná škola, která mi ihned umožnila studium učitelství v navazujícím magisterském oboru. Přednášky byly kvalitní, prohlubovaly znalosti z mého předešlého bakalářského studia. UJAK vyhověl i našim požadavkům studia o sobotách a nedělích. Proto jsme si nemuseli brát dovolenou na přednášky, v našich třídách nemusel nikdo suplovat. Pokud nebudeme moci na UJAK dostudovat, od září ztratíme zaměstnání, které většina z nás vykonává řadu let. V mém věku nebude snadné či přímo nemožné získat práci v jiném oboru. Mám ukončený první semestr, který mě stál spoustu peněz, času, úsilí a nervů,“ svěřuje se na webu například Vladimíra Pelzmannová.
Čtěte také: Miliardová tiskárna vysokoškolských diplomů
Podobných příběhů sesbírali studenti desítky. Podpisů pod peticí mají téměř šest tisíc. UJAK si vybrali ze dvou důvodů – kombinované studium tu funguje o víkendech a navíc je s bakalářským titulem možné nastoupit přímo k magisterskému studiu. Na jiných pedagogických fakultách je studium vždy pětileté. Pokud UJAK skončí, budou tak muset kvůli práci nastoupit jinde znovu do prvního ročníku.
„V navazujícím magisterském studiu je na kombinované formě zhruba 95 procent lidí, kteří pracují ve školství. Všichni mohou přijít o práci, protože nebude kde dostudovat. Mnozí z nás si jako třídní učitelé nemohou dovolit vzít volna v pátek a jít studovat,“ řekl deníku ECHO24.cz mluvčí studentské iniciativy Martin Staněk. Sám je třídním učitelem na prvním stupni základní školy. „Nejsme plzeňská práva. Mnozí z nás učí desítky let,“ dodal.
Studenti jsou nervózní
Vyhlídky učitelů, kteří si na UJAK doplňují kvalifikaci, nejsou vůbec růžové. Akreditační komise škole vytýká nízkou kvalitu výuky, málo vyučujících i velké množství studentů. Proto po neprodloužení akreditace pro speciální pedagogiku uvažuje o zavření celé školy.
Spor mezi univerzitou, jejíž majitel vydělává na vzdělání stovky milionů, a komisí teď řeší i ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Ten plánuje odbornou garanci ze strany pedagogických fakult veřejných vysokých škol, díky níž by na UJAK dostudovali alespoň studenti posledního ročníku. Co bude s dalšími stovkami studentů speciální pedagogiky, to zatím nedokáže nikdo říct.
„Pracuji na ZŠ již 29 let. Na UJAK jsem se rozhodla studovat proto, že jako jediná škola studujícím vyšla vstříc a umožňuje studovat o víkendech. Toto jsem uvítala, neboť mi zaměstnavatel neposkytl možnost čerpat studijní volno,“ přidala další příběh Jana Pohunková.
„Studenti jsou samozřejmě nervózní. Nelze popřít, že se nás to dění z posledních týdnů všech velmi dotýká. Ptají se nás na to, zda škola bude pokračovat. My jsme o tom přesvědčení,“ tvrdí mluvčí UJAK.
A stejně jako desítky dalších potvrzuje, že učitelé, kteří se rozhodli dostudovat na UJAK, mají ještě jeden, aktuální problém. Kvůli potížím s akreditací sice nadále studují, nicméně byli převedeni z oboru speciální pedagogika – učitelství na neučitelský obor. To podle nich může znamenat jejich brzký konec v zaměstnání. „Jsme převedeni do neučitelského oboru, takže přestáváme plnit podmínku kvalifikačního studia. Bojíme se o svá místa,“ vysvětluje Lenka Klárová.
Že mezi studenty panuje velká nejistota, přiznává i vedení školy. To zároveň věří, že se univerzitě díky pomoci ministerstva podaří přežít. Nálepku tiskárny na vysokoškolské diplomy, školy pro celebrity a byznysu, který vydělává miliardy, se ale zbaví jen těžko.
„Studenti jsou samozřejmě nervózní. Nelze popřít, že se nás to dění z posledních týdnů všech velmi dotýká. Ptají se nás na to, zda škola bude pokračovat. My jsme o tom přesvědčení. Nepochybujeme, že UJAK zůstane univerzitou. Děláme pro to vše,“ říká mluvčí školy Jan Červenka.
Rektor a majitel Univerzity Jana Amose Komenského Luboš Chaloupka si ze školy udělal skvěle fungující stroj na peníze. Ústav, který v roce 2010 navštěvovalo přes 11 tisíc studentů, mu ročně generoval stovky milionů čistého zisku. Podle akreditační komise ale na úkor kvalitní výuky. V současné době je na škole necelých šest tisíc studentů.
