Česko se mění v přestárlou zemi. Teď jsme na samé hranici

Ratingová agentura Moody's přinesla aktuální výhled, jak prudce západní společnost v příštích letech zestárne. Do deseti let tady bude pětadvacet přestárlých zemí. A my budeme mezi nimi. Už dnes jsme na samé hranici.

Za „přestárlou“ považují sociologové takovou společnost, kde je víc než pětina lidí starších než 65 let. „Stárnoucí“ je země, kde je jich víc než 14 procent. Tou už dnes jsme. V této chvíli je ve společnosti 17,6 procenta pětašedesátníků. S výjimkou Lucemburska, Lotyška, Rumunska, Irska a Kypru je stárnoucí celá Evropská unie.

Zatím jen pět zemí se už proměnilo v přestárlé společnosti. S výjimkou vůbec nejstaršího Japonsko, kde už oslavilo pětašedesáté narozeniny 26,5 procenta lidí, jsou všechny ostatní v Evropě. Patří sem Němci, Finové a Řekové. (Detailní data jsou bohužel v placené sekci studie Moody's, tabulky z ní ale vytáhl britský deník Daily Mail).

Ekonomové z Moody's varují, že stárnoucí společnost oslabí hospodářský vzestup a prosperitu. Je to logické, těch, kdo budu pracovat bude stále méně, a závislých naopak podstatně více. A vůbec nejde jen o to, kdo a z čeho bude platiti čím dál větší skupině seniorů jejich penze a zdravotní péči. OECD očekává, že stárnutí zbrzdí růst světové ekonomiky v příštím desetiletí až o 3,6 procenta ročně. Pro Evropu je obzvlášť riskantní, že nejvíc přestárlá bude její největší a nejvýkonnější ekonomika.

Ekonomové umí spočítat, jak se stárnoucí společnost projeví hospodářsky. Velmi těžko se ale odhaduje, jak se v ní bude žít. Západ stárne proto, že se stále prodlužuje délka života a lidé mají zároveň méně dětí. Velká část západních společností už dnes dává jednoznačně přednost jistotám před zdravým rizikem. Ten trend se s generační proměnou bude prohlubovat. Ochota riskovat a zkoušet nové věci přirozeně klesá s přibývajícím věkem.

O tom, jak bude propad životní úrovně silný, rozhodne hlavně to, jak budou aktivní produktivní generace, za ně se považují lidé mezi 20 a 64 lety. Naštěstí patříme k lepšímu evropskému průměru, protože u nás pracuje 72,4 procenta lidí z těchto generací. Vůbec nejhůř jsou na tom Italové, kteří jsou staří a zároveň málo pracují. Vydělává jen 61 procent lidí. Právě vysokou zaměstnaností se naštěstí lišíme od všech ostatních středoevropských zemí. Můžeme se naopak srovnávat s pracovitými Skandinávci a Nizozemci. V produktivním věku pracuje jen 60,3 procenta Maďarů, 64,3 procenta Poláků a 64,8 procenta Slováků Mezi přestárlé země přitom míří stejně rychle jako my.

Ještě před pár lety se dalo říct, že proti nám mají velkou výhodu, protože si dokázali vyřešit důchody budoucích penzistů. To už bohužel dnes neplatí. Maďaři a Poláci lidem jejich úspory v soukromých penzijních fondech, kam si odváděli část povinného důchodového pojištění, znárodnili. A slovenský premiér Robert Fico také soukromé důchody, které měly odlehčit nárokům na stát postupně rozkládá.

Při pohledu na tvrdá data je jasně vidět, že vládní komise pro penze vedená profesorem Milanem Potůčkem žádné reálné řešení penzijní pasti nenabízí a koalice jen hrne rozhodování před sebou. Ono totiž bude z podstaty vždy nepopulární. Buď musíte oddálit věk odchodu do důchodu, snížit důchody, nebo zvýšit sociální pojištění, které je u nás už teď čtvrté nejvyšší z celé Evropy.