ROZHOVOR

Štětina: Ukrajinci se na rozdíl od nás v roce 68 brání

PO NÁVŠTĚVĚ UKRAJINY

Cílem dezinformací, které vypouštějí ruské tajné služby, je i Česká republika. V rozhovoru pro deník ECHO24.cz to říká bývalý válečný reportér a europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. Ten v tomto roce už poněkolikáté navštívil Ukrajinu, tentokrát se na pár dní dostal i do doněcké oblasti. Po rozhovorech s ukrajinskými vojáky a dobrovolníky tvrdí: Ukrajinci nechtějí spadnout pod nový Sovětský svaz pod hlavičkou Euroasijské unie. Chápou, že jsou ve válce.

Proč jste odcestoval na Ukrajinu?

Já jsem chtěl jet do doněcké oblasti, abych se na vlastní oči přesvědčil, co se tam odehrává. Informace jsou totiž dost rozporuplné. Spojil jsem se s představiteli OSN, kteří tam v těch dnech začali rozdělovat humanitární pomoc. Vozili ji do osvobozených oblastí. Byly to před těmi 14 dny jen čtyři nákladní automobily, což mě zarazilo. V té době tam byla pouze jediná agentura OSN, a sice UNHCR (vysoký komisariát OSN pro uprchlíky).

Jak vůbec v těchto dnech vypadá dění na východě Ukrajiny? Dostávají se sem nejrůznější informace...

Je tam moderní válka a v těch působí guerilly. Je to válka silnic. Neexistují už fronty, jak jsme je znali v minulosti, bojuje se o přístupové cesty. Viděl jsem hned několik vyhozených mostů. Ty jsou v poslední době dost velkou překážkou pro civilisty, kteří se chtějí dostat pryč z měst. Zejména ze strany Ruské federace navíc zaznívá řada zkreslených informací. Ruské tajné služby užívají cílených desinformací a Česká republika patří k cílovým objektům těchto služeb. Používají ve velké míře placené trolly na internetu.

Ukrajinská armáda není v dobrém stavu, i když ve spolupráci s dobrovolníky se podařilo vytvořit údernou sílu, která je schopná tu zemi od banditů rychle osvobodit. Hranice ale uzavřít nedokáže. Desetitisíce vojáků Ruska tu sílu mají.

Jak velkým problémem je na Ukrajině takzvané vnitřní uprchlictví?

Obrovským. Dnes je těch vnitřních uprchlíků, kteří opustili své domovy, ale zůstali na Ukrajině, podle odhadů 150 tisíc. Stejný počet je klasických uprchlíků. Vnitřní uprchlictví se ale může ještě významně zvýšit při dobývání dvou velkých měst – Luhansku a Doněcku. Ještě to nemá parametry humanitární katastrofy typu Sýrie, ale už je to velká humanitární krize. Já jsem na podobné situace celkem zvyklý, protože jsem 14 let dělal válečného zpravodaje a prošel jsem řadou konfliktů, ale utrpení lidí v civilu vás vždy zasáhne. A utrpení na východě Ukrajiny je stejné, jako jsem viděl v Bosně, Afghánistánu nebo Čečensku. Zastavit ho může pouze společné úsilí a solidarita zemí z euroatlantického prostoru.

Zvládá ukrajinská armáda probíhající konflikt se separatisty?

Můj základní poznatek je ten, že kdyby byla uzavřena hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, tak by válka buď nikdy nenastala, nebo by byla velice rychle ukončena. Jedním ze základních požadavků západních zemí by mělo být, aby sám Vladimir Putin uzavřel hranice s Ukrajinou a přestal dodávat povstalcům zbraně. Ukrajinská armáda není v dobrém stavu, i když ve spolupráci s dobrovolníky se podařilo vytvořit údernou sílu, která je schopná tu zemi od banditů rychle osvobodit. Hranice ale uzavřít nedokáže. Desetitisíce vojáků Ruska tu sílu mají.

Putin se snaží ukázat světu, že je mírotvorce. Aby to mohl ukázat, potřebuje na Ukrajině co možná největší destabilizaci. A až bude počet mrtvých neúnosný, udělá to, co udělal v Abcházii. Jeho vojáci vyfasují modré barety, tanky si namalují modrá kola a přijedou zachránit mír.

Mluvil jste i přímo s vojáky?

Ano, s vojáky a dobrovolníky. Byli to mladí lidé, studenti a doktoři. Mezi nimi dokonce řada etnických Rusů ukrajinského občanství. Všichni mluvili velmi otevřeně. Zjistil jsem, že to není konflikt etnický. Nejde o nenávist mezi Ukrajinci a Rusy. To pouze cíleně pěstuje informační válka. Ukrajinci začali svou vzpouru kvůli tomu, že nechtějí strčit hlavu do chomoutu nově vznikajícího Sovětského svazu, který roste pod hlavičkou Euroasijské unie. Oni mají historickou paměť, pamatují si křivdy, utlačování a hladomor. Celý ten odpor má velký protisovětský a protikomunistický charakter. Vzepětí Ukrajinců je obdivuhodné a já před ním smekám. Oni se totiž – na rozdíl od nás v roce 1968 – brání. Chápou, že jsou ve válce. Nejde o občanskou válku. Podobný Putinův scénář jsem viděl už v minulosti v Abcházii.

Jaký scénář? Snahu Ruska mluvit o konfliktu jako o občanské válce?

Rusko vyhlásilo válku Ukrajině. Po sedmdesáti letech se v Evropě poprvé stálo, že jeden suverénní stát napadl jiný suverénní stát. To je válka. Vladimir Putin se z toho snaží udělat občanskou válku, ale to není pravda. Putin se snaží ukázat světu, že je mírotvorce. Aby to mohl ukázat, potřebuje na Ukrajině co možná největší destabilizaci. A až bude počet mrtvých neúnosný, udělá to, co udělal v Abcházii. Jeho vojáci vyfasují modré barety, tanky si namalují modrá kola a přijedou zachránit mír.

Co podle vás může v této chvíli dělat západní svět kromě sankcí, které už na Rusko uvalil?

Myslím, že je čas, aby na hranicích byli přítomni mezinárodní pozorovatelé a možná i jednotky OSN. Mám už ale zkušenost z Evropského parlamentu, že celá řada poslanců starých zemí EU nemá tu historickou zkušenost jako my a proto jen laxně přijímá to, co se dnes děje. Nedovedou si představit, že ta lež, kterou produkuje Moskva, je skutečně lží. Myslí si, že je tak obrovská, že by nemohla být vypuštěna. Vojska OSN na hranicích by ale byla symbolem toho, že není možné porušovat mezinárodní dohody, že po sobě nenecháme šlapat.

Přejít na diskusi