Invazi migrantů organizuje Muslimské bratrstvo, tvrdí Zeman
Prezident o migraci
AKTUALIZOVÁNO
Miloš Zeman zase o něco přitvrdil v otázkách migrační krize. Již dříve řekl, že vlna běženců do Evropy je organizovanou akci, a v rozhovoru pro Český rozhlas ukázal na jejího strůjce. Tím je podle českého prezidenta Muslimské bratrstvo.
„Tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo s využitím prostředků z dalších států,“ řekl prezident Zeman v rozhovoru, která vysílal Český rozhlas živě z Pražského hradu v pondělí krátce před polednem. Organizace podle něj nechce ovládnout pouze muslimský, ale celý svět. Jenomže zahájit otevřenou agresi proti Evropě si nemůže dovolit.
„Muslimské bratrstvo nemůže zahájit válku proti Evropě. Ale to, co může udělat, je připravit rostoucí migrační vlnu. A postupně ovládat Evropu tak, jak se to děje v některých zemích,“ dodal Zeman.
Své tvrzení opřel zejména o dva zdroje. Jednak to byl marocký ministr zahraničí, který mu prý nedávno řekl, že se Muslimské bratrstvo snaží ovládnout nejen celý muslimský svět, ale vůbec celý svět. Druhým zdrojem byl korunní princ Spojených arabských emirátů, podle něhož je Muslimské bratrstvo střechovou organizací všech islámských teroristických skupin.
„Na základě těchto dvou informačních zdrojů, v obou případech od muslimů a od významných arabských politiků se domnívám, že tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo samozřejmě s využitím finančních prostředků celé řady států,“ poznamenal také. Migraci považuje za organizovanou invazi, jak ostatně uvedl už ve svém vánočním poselství.
Zemanovy výroky zaujaly i německá média. Na německém zpravodajském webu Die Welt je článek o českém prezidentovi třetí nejčtenější.
V rozhovoru pro Český rozhlas se Zeman vrátil i k mladým mužům, kteří tvoří podstatnou část mezi uprchlíky a migranty, již přicházejí do Evropy. Zeman znovu zopakoval, že mladí zdraví muži, kterých je v současné vlně podle jeho názoru až 80 %, by měli bojovat za svobodu svých zemí.
Podle Zemana mají mladí uprchlíci z Iráku a Sýrie tři možnosti, jak se zapojit do boje proti radikálům z Islámského státu. První možnost podle něj je připojit se ke kurdským polovojenským milicím, jež ovládají určitá území na severu Sýrie. Druhá možnost je podle Zemana připojit se k pravidelným jednotkám irácké armády. Jako třetí možnost pak vidí zapojit se do bojů v řadách šíitských milicionářů, kteří pomáhají iráckým vojákům osvobozovat území, které okupuje IS.
Zemanovy návrhy na to, co by měli dělat mladí uprchlíci, vyvolaly rozruch u části veřejnosti. Ministerstvo zahraničních věcí však odmítlo Zemanovy výroky jakkoliv komentovat. „To, co řekl prezident Zeman, je jeho osobní názor a my ho nehodláme nijak rozporovat,“ sdělila na dotaz serveru ECHO24.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová.
První rozhovor českého prezidenta v novém roce odvysílal Český rozhlas v pořadu Interview Plus. Vedl ho Michael Rozsypal.
Souhlasíte s názory prezidenta Zemana na migrační krizi? Prezident bude exkluzivním hostem #InterviewPlus od 11:33.
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus)
4. Leden 2016
Muslimské bratrstvo je staré desítky let
Sunnitské Muslimské bratrstvo, celým názvem Sdružení muslimských bratří, které je nejstarším islamistickým hnutím na světě, založil v roce 1928 učitel Hasan Banna v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu.
Bratrstvo, které v Egyptě vládlo v letech 2012-2013, je nyní řazeno k teroristickým organizacím v Egyptě, Bahrajnu, Rusku, Sýrii, Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech. V Egyptě bylo již čtyřikrát zakázáno (1948, 1954, 1965 a 2013).
Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu. Je aktivní zejména v mešitách, na univerzitách, ve školství a odborech. Je a vždy bylo proti jednání s Izraelem, zároveň odmítalo jakýkoli boj mezi muslimy a křesťany.
Myšlenky bratrstva, v jehož čele stojí od ledna 2010 momentálně vězněný Muhammad Badí, se začaly šířit po světě od 70. let, a to zejména vlivem íránské revoluce a poté války v Afghánistánu. Odbočky vznikly v řadě zemí, například v Jordánsku, Libanonu, Palestině, Súdánu a jinde.
Nejnižším organizačním stupněm bratrstva je takzvaná rodina, která má zpravidla pět členů. Ti odevzdávají část svých příjmů do společné pokladny a tyto peníze se používají na zabezpečení například pro případ pronásledování. Platí zde princip absolutní podřízenosti vůdci. Výkonný výbor bratrstva má 16 členů.
V dubnu 2011 bratrstvo založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která podle svého tvrzení usilovala o respekt mezi muslimy a nemuslimy a byla „oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu“. Strana na přelomu let 2011 a 2012 jasně zvítězila ve volbách do dolní i horní komory parlamentu.
V červnu 2012 složil přísahu nový prezident, islamista Muhammad Mursí, který jako kandidát bratrstva zvítězil ve volbách v květnu a červnu 2012. Mursí byl armádou svržen 3. července 2013, po čemž začala krvavá konfrontace režimu s jeho stoupenci. Ta vyvrcholila při vládním zásahu proti stoupencům svrženého prezidenta Mursího 14. srpna, při které zahynulo přes 600 lidí. Podle vlády rozpoutali islamističtí extremisté z bratrstva válku, při které bylo vypáleno mimo jiné 37 kostelů a mnoho policejních stanic a vládních budov.
Bratrstvu, které mělo od března 2013 status nevládní organizace, byla v září 2013 zakázána veškerá aktivita a konfiskován majetek a v prosinci 2013 jej vláda zařadila mezi teroristické organizace. V dalších letech byly odsouzeny k smrti stovky členů bratrstva (podle Al-Džazíry je ve věznicích přes 20.000 muslimských bratrů) včetně vůdce Badího či exprezidenta Mursího.
