Tajná sovětská města

Místa, která nebyla na mapách

Tajná sovětská městaFOTOGALERIE UVNITŘ 6
Panorama
Echo24
Sdílet:

Města Priozersk a Kurčatov nebyla v éře Sovětského svazu na žádných mapách. Probíhaly v nich tajné testy jaderných zbraní a kruté experimenty na místní populaci. Nový pohled na postapokalyptickou krajinu nabízí slavný fotograf Nadav Kander v sérii Prach.

Stalinův šéf tajné policie Lavrentij Berija rozhodl, že odlehlá oblast na Sibiři poslouží jaderným zkouškám. Vězni z gulagů následně vybudovali domy pro vědce a vojáky. Místo v dnešním Kazachstánu dostalo jméno Kurčatov podle otce sovětské atomové bomby.

Berija běžně oblast popisoval jako neobydlenou, ve skutečnosti v okolí 150 kilometrů žil asi milion lidí. Jeden z nejkrutějších experimentů proběhl v roce 1953, kdy Sověti sice evakuovali obyvatele z blízké vesnice, ale nechali tam nejen jejich domácí mazlíčky a hospodářská zvířata, ale také čtyřicet lidí coby pokusné králíky.

Kurčatov a později i Priozersk se stala místy, kde vědci pozorovali účinky radioaktivního spadu na populaci a krajinu. Ještě po letech v oblastech umíralo čtyřikrát víc novorozeňat než ve zbytku Kazachstánu, stejně tak byl mnohonásobně vyšší počet lidí umírajících na rakovinu. Jaderné výbuchy se tam odehrávaly ještě v 80. letech.

Vzpomínky na děsivé události dnes vyvolávají ruiny budov, které kdysi sloužili vědcům i armádě, nebo zvuky ozývající se z Geigerova měřiče radioaktivity. Nosil ho s sebou také fotograf Nadav Kander, který se do Kazachstánu vydal v posledních letech dvakrát. Z kombinace strachu a pocitu úžasu vznikla série Prach, jejíž název inspirovala věta básníka T. S. Eliota „ukážu ti strach v hrsti prachu“.

Sám Kander upozorňuje, že série nemá nic společného se současnou politickou situací. „Není to dokument, ale spíše estetické zachycení destrukce a krásy trosek. Odráží temnou stránku lidské povahy,“ stojí v prohlášení pro server ECHO24.cz.

Dvaapadesátiletý Kander, který v minulosti fotil také atmosféru Černobylu, se proslavil v roce 2009, když po Obamově nástupu do úřadu nafotil portréty prezidentových spolupracovníků pro New York Times.

K fotografii se dostal přes vojnu – v osmnácti letech narukoval k letectvu Jihoafrické republiky, kam se jeho rodiče přestěhovali z Izraele, když byly Kanderovi dva roky. Dnes žije v Londýně a je držitelem několika prestižních cen, včetně Prix Pictet.

Fotografie zveřejňujeme s laskavým souhlasem Nadava Kandera, sérii Prach vystavuje do 11. října londýnská galerie Flowers.

Sdílet:

Hlavní zprávy