Režisér nejdražšího českého filmu: chci ho dokončit

Výpravná fantasy Poslední z Aporveru vzniká od roku 2006, datum premiéry je zatím v nedohlednu. Jde o nejdražší český film historie, má stát 240 milionů korun. Její scenárista, režisér a producent Tomáš Krejčí dělá prý vše proto, aby snímek, na kterém „nechal nejen roky práce, ale i všechny úspory“, zachránil. Situaci řeší soudním sporem s Českou televizí nebo trestním oznámením na slovenského koproducenta. Krejčí (*1981) dosud režíroval seriály Redakce nebo Horákovi, natočil televizní film Bez tváře nebo pohádku Pohádkové počasí.

Státní fond kinematografie právě čeká na znalecký posudek na rozpočet filmu. Co na vzniklou situaci říkáte?

Ohledně znaleckého posudku nemám téměř žádné informace, nicméně velice podrobný materiál jsem fondu dodával osobně již před několika měsíci, abych Radě fondu osvětlil, jaké fáze výroby nebyly díky trestně právnímu jednání pana Veselického (slovenský koproducent – pozn. red.) realizovány a které jsou nutné k dokončení díla.

Čtěte také: Nejdražší český film: 240 milionů. Fond šetří, kam šly peníze

Pokud nechali vypracovávat znalecký posudek ještě někým jiným, pak předpokládám, že je to pouze za účelem ověření mnou poskytnutých informací, což je naprosto legitimní postup v dané situaci. 13. května jdeme k Radě fondu na slyšení, abychom s ní projednali, zda nám mohou jakkoli pomoci v nápravě situace. Zároveň fondu předáme dosavadní celkové vyúčtovaní projektu a celkový audit projektu, který zpracovával nezávislý auditor společnost Deloitte. Mimo jiné se tam uvádí, že producent doposud hospodařil řádně a dodržel všechny podmínky dotačních programů a podpor, a neobsahuje žádné výhrady.

Protože je Rada fondu naprosto zavalena žádostmi našich kolegů a nemá čas procházet tyto dokumenty (naše vyúčtování má přes 3500 položek), je naprosto pochopitelné, že nechá tyto materiály zkontrolovat nezávislým odborníkem. V mezičase jsme ještě obdrželi expertní posudky spojené s naší žádostí o dofinancování výroby a ty, ač obsahují spoustu konkrétních výtek a doporučení, projekt rozhodně neodsuzují. Obsahová analýza uvádí: „Po umělecké stránce, myslím, není takříkajíc co řešit. Film má kvalitní scénář a je zajímavý i z hlediska použitého způsobu animace, který by mohl zaujmout nejen domácí publikum, ale i distributory v zahraničí.“

Co bylo tím zlomovým momentem, kdy začaly problémy s financemi filmu?

Zhruba před dvěma lety pan Veselický a jeho společnost Farbyka přestali plnit své závazky z koprodukční smlouvy.

Před dvěma lety byl rok 2012. Když se film ještě jmenoval Poslední děti Aporveru, měl být hotový v roce 2009...

Takový rok ohlašoval Endorfilm, když byl ještě producentem. První upoutávka za nás uvádí premiéru 2011, ale pak vznikl požadavek všech koproducentů vyrobit i 3D verzi a do kin jít na Vánoce 2012 či na jaře 2013, pokud si dobře vzpomínám.

Ano, budeme. ČT u soudu uspěla pouze v doložení faktu, že jsme byli (nikoliv naším přičiněním či nedbalostí) v prodlení s dodáním filmu. Nicméně faktem zůstává, že ČT jako koproducent má povinnost v případě, že se producent stane obětí trestněprávního jednání třetí strany, za každou cenu jednat v zájmu dokončení díla a předcházet škodám, nikoliv je vytvářet. A v těchto bodech bude náš soudní spor pokračovat. Vzhledem k tomu, že naše zpoždění nezpůsobila naše nedbalost, ale trestně právní jednání našeho slovenského koproducenta Marka Veselického, měla by ČT poskytnout součinnost minimálně po dobu, dokud nebude možné sjednat nápravu, či náhradní financování. ČT raději odepíše 17 milionů svého vkladu a nechá film zaniknout, než aby vyčkala a měla možnost realizovat výnosy, které jí právem náleží. V postupu ČT nevidíme žádnou dobrou víru ani obchodní logiku.

Na Marka Veselického jste podali i trestní oznámení.

Zatím jsme podali dvě. Jedno za nedodržení koprodukční smlouvy, druhé za dotační podvod. A chystáme další, kde budeme nárokovat doposud vzniklé škody. Veselický inkasoval prostředky přidělené na výrobu našeho filmu od Slovenského audiovizuálního fondu, které ale nikdy do výroby filmu neposkytl. Evidujeme z jeho strany nedoplatek na koprodukční smlouvě přes 8 milionů korun.

V jakém konkrétním stavu je film teď? Co je nutné dodělat a kolik peněz by ještě stálo, aby film mohl jít do kin?

Zbývá realizovat nahrávku instrumentální hudby Ondřeje Brouska, zvukový mix a finální kompoziting 2D a případně 3D verze filmu, což si vyžádá přibližně 20 procent doposud nespotřebované části celkového plánovaného rozpočtu filmu.

Poslední z Aporveru si vyžádal 240 milionů korun, můžete zkusit ten obnos peněz alespoň přibližně rozškatulkovat? Kolik jsou honoráře tvůrců, kolik jde na klíčovou postprodukci...

240 milionů je rozpočet filmu, nikoliv výše již utracených prostředků. Přibližně polovinu rozpočtu stálo natáčení (95 dní plus 17 dní speciální efekty), asi 12 procent jsou odložené honoráře herců, štábu a hlavních tvůrců – všem těmto lidem patří velký dík, protože bychom nikdy nemohli náš film realizovat, kdyby se nestali koproducenty filmu a nevyměnili své honoráře za obchodní podíl z výnosů filmu. Osobně jsem dokonce investoval prostředky v celkové výši svého honoráře a téměř ještě jednou tolik ze svých úspor. Zbývající část rozpočtu byla plánována na obrazovou postprodukci, zvuk, hudbu a vývoj technologie, protože žádný film doposud nebyl realizován touto technologií. Z této zbývající části se realizovaly pracovně i finančně přibližně dvě třetiny.

Jak se vůbec dá sehnat 240 milionů korun na český film?

Zafinancovali jsme ho poskytnutím práv exkluzivním teritoriím, což jsou kromě Česka a Slovenska také Brazílie a všechny státy Jižní Ameriky, USA zatím neexkluzivně. Dále prodejem obchodních podílů z výnosů ze všech ostatních teritorií. A samozřejmě odložené honoráře herců a štábu tvoří také významné procento, bez kterého by to nešlo realizovat. Za to jsme jim nesmírně vděční. My sami jsme do filmu vložili asi přes 13 milionů včetně našich honorářů. Konkrétní čísla koproducentů nejsme oprávnění zveřejňovat, jen u fondu, který nám udělil dotaci deset milionů. Ta ale dodnes nebyla doplacená, protože se čeká na dokončení filmu.

Z českého pohledu představuje rozpočet vašeho filmu horentní sumu, ale v Hollywoodu by to znamenalo v podstatě nízkorozpočtový snímek za 12 milionů dolarů. Přitom velké trikové filmy běžně stojí desetkrát nebo patnáctkrát tolik.

My jsme chtěli hledat novou cestu, jak by bylo možné vyrobit trikový film, který by ale neohromoval dynamickými pohyby kamery, ale dynamikou svého výtvarného zpracování. A protože jsme věděli, že nám nikdo nedá 200 milionů dolarů, vyvinuli jsme novou technologii, kde pracujeme s ručně kreslenými elementy namísto CGI.

Nepřijde vám teď nešťastné, že jste v roce 2012 letěli dotáčet záběry mraků na Havaj? Nebojíte se, že si lidé řeknou: jasný tunel, jeli na dovolenou?

Mraky jsou nedílnou součástí téměř každého záběru našeho filmu a tvorba takového množství různorodého materiálu digitální cestou by stála přes tři miliony korun. V porovnání s tím bylo naše zdánlivě "dovolenkové" natáčení na Havaji, které stálo 250 tisíc korun, opravdu mnohem ekonomičtější variantou. Přivezli jsme přes sedm hodin natočeného materiálu, který vypadá tak dobře, že se mu nemohou žádné počítačově generované mraky rovnat.

Je podle váš udržitelné, aby se vyráběly filmy za 200, 250 milionů?

Obávám se, že díky pirátství budou rozpočty filmů klesat všude, a bojím se, že do dvou let může český film zcela umřít - v tom naprosto souhlasím s Jiřím Mádlem, který je bezesporu úžasný talent a píše dobré scénáře, ale dnes je těžké získat diváky i pro kvalitní a dobře udělaný film...

Ohrozí Poslední z Aporveru vaše další plány? Chtěl jste točit Válku s mloky za 250 milionů korun nebo adaptaci komiksů s Kruanem. Máte do toho ještě vůbec chuť?

Musím přiznat, že jsem z celé situace už poměrně vyčerpaný, ale vzhledem k tomu, že již máme na několik projektů (včetně Války s mloky a Kruana) uzavřené koprodukční smlouvy, snažím se neztrácet elán a dávat do projektů veškerou svou energii. Nezbývá mi díky tomu dostatek prostoru, abych se dal od práce odradit lidmi, kteří jsou k Aporveru jednoduše nepřející. Na druhou stranu já vždycky považoval svou roli producenta za nutné zlo, abych mohl dohlížet, zda všechny investované prostředky skutečně skončí na plátně. Proto jsem se rozhodl, že se budu víc věnovat režii a kreativnímu vývoji filmových projektů a televizních seriálů. Těší mě, že nám píše stále více a více fanoušků, kteří Aporveru fandí, a protože nás chtějí podpořit, kupují si trička Poslední z Aporveru nebo singl z filmu od Markéty Irglové a kapely Zrní Mejsó. I to mi dává sílu pokračovat v boji o záchranu filmu, na kterém jsme nechali nejen roky práce, ale i všechny naše úspory.

Radost mám i z dalších projektů. Aktuálně dokončujeme dokument pro Zoo Praha Rose už nejí gorily, který jsme realizovali v africkém Kamerunu, a pracujeme na volném pokračování filmu Eva tropí hlouposti a na slibném režisérském debutu Jana Budaře Největší tajemství Leopolda Bumbáce. Dalším připravovaným projektem je adaptace knihy Irvina D. Yaloma Léčba Schopenhauerem, autorem scénáře je Jiří Kout, který zároveň film produkuje. Letos v létě budeme také spolu s Tomášem Zemákem a Jakubem Lenzem produkovat album zpěvačky Marleen. Práce je tedy opravdu spousta a to mě posiluje.