1 Rekordní rozpočet?

Pochybný rekord. Babiš šetří na všem kromě dotací Agrofertu

KOMENTÁŘ

Žijeme ve velké době, připomněl ministr financí Andrej Babiš, když nechal do tiskové zprávy o bilanci státního rozpočtu 2016 napsat větu: „Od vzniku samostatné České republiky bylo dosaženo přebytku hospodaření státního rozpočtu naposledy v letech 1993–1995, nikdy však nebyl dosažen v takové výši jako v uplynulém roce.“

Opravdu se až tají dech, když člověk srovná loňskou a předloňskou bilanci. Předloni schodek 63 miliard korun, letos přebytek 62 miliard. Jak to ministr dokázal? Tím ovšem superlativy nekončí a s jejich pomocí je možné najít správnou odpověď.

Šetří se na všem, kromě dotací pro Agrofert

Státní investice se postupně zvyšovaly po vstupu České republiky do Evropské unie právě s použitím bruselských dotací. Od roku 2006 nikdy nepoklesly pod sto miliard ročně, až loni, kdy nepřesáhly ani 85 miliard. Přitom dotací stát inkasoval skoro 160 miliard, tedy druhou nejvyšší částku v historii. Nutno přiznat, že bez tohoto „evropského efektu“, při kterém dotace z Bruselu vysoce převyšují domácí investice, by rozpočet přebytku nedosáhl. Přebytek se zároveň stal dostatečným vysvětlením pádu tuzemského stavebnictví.

Přesto správce státní pokladny nešetřil jen na investicích. Běžné výdaje na provoz státu vyrostly jen o 14 miliard, a kdyby se nepočítalo období 2010–2012 za ministra financí Miroslava Kalouska, tak by šlo o nejnižší růst běžných výdajů za posledních dvacet let. Proč Babiš v přísnosti zaostává za svým předchůdcem, vysvětluje přehled položek, kde se loni státní výdaje zvětšovaly. Tradičně bývají na čele žebříčku důchody a platy státních zaměstnanců, tyto položky však dohromady vyrostly o devět miliard. Suverénně nejrychleji rostly dotace pro Státní zemědělský intervenční fond, které se zvýšily proti minulému roku o 9,99 miliardy, tedy o 36,4 procenta. Zůstává otázkou pro analytiky, aby rozklíčovali, jakou roli při tomto zvýšení sehrál fakt, že zdaleka největším příjemcem dotací ze zemědělského fondu tradičně bývá Agrofert ministra financí.

Neúspěch kontrolních hlášení

Výběr daní se zlepšil skoro o sedm procent a to je slušný výsledek, nejlepší od krizového roku 2008. Zásluhu na tom mají především daně z příjmu, tedy ekonomické oživení, které zajistilo vysokou zaměstnanost a vysoké zisky firem. Za určitý druh negativního superlativu je možné považovat i růst výběru daně z přidané hodnoty. Příjmy státu z této daně se zvýšily o 3,8 procenta, po započtení vyšších převodů do krajských a obecních rozpočtů o 5,4 procenta. To jde vysvětlit jenom tím, že tržby v maloobchodě loni rostly o 6,1 procenta (údaj je za tři čtvrtletí). Bilance je dokonalým argumentem, že Babišovi nevyšla první reforma pro lepší výběr daní. Kontrolní hlášení, která podnikatelé finančním úřadům odesílají od ledna, sice významně zvedla míru byrokracie, rozpočtu však nevynesla ani korunu.

Nejvyšší přebytek, skoro nejvyšší eurodotace, nejnižší investice, stagnace platů v rozpočtové sféře, nejvyšší dotace zemědělským firmám, neúčinné posílení daňové byrokracie. Rozpočet plný superlativů nabízí řadu výmluvných odpovědí pro každého na otázku, co se stalo s dosud největším objemem daní odeslaných poplatníky finančním úřadům. Tyto odpovědi by se daly shrnout do jediného vzkazu vládě Bohuslava Sobotky: Když nevíte, co s penězi, tak snižte daně.

Hesla: ,

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.