'Nejsme pokusní králíci,' bouří se uživatelé Facebooku

Facebook čelí kritice poté, co přiznal, že záměrně upravil úvodní stránku téměř 700 tisíc lidem. News feed, neboli vybrané příspěvky stránek a lidí, které sledujete, upravila společnost buď tak, že vynechala všechny záznamy obsahující slova spojené s pozitivními pocity nebo naopak. Cílem pokusu bylo přímo ovlivnit obsah uživatelských příspěvků na této sociální síti. Podle Facebooku ale vše proběhlo v mezích pravidel a podmínek serveru.

Terčem tohoto experimentu jste se mohli stát i vy. Blíže nespecifikovaný vzorek 689 003 registrovaných uživatelů na Facebooku byl během doby jednoho týdne v roce 2012 vystaven záměrně upravenému news feedu. Bez jejich vědomí Facebook upravil vybrané příspěvky na úvodní stránce sociální sítě tak, že jedna skupina dostávala pouze příspěvky neobsahující žádné pozitivně zabarvená slova a druhá naopak viděla jen ty, které tyto slova obsahovaly.

A výsledek? Závěr zněl poněkud očekávatelně, i když neméně „strašidelně“. „Emoce vyjádřené přáteli prostřednictvím on-line sociálních sítí ovlivňují naše vlastní nálady, které tvoří, pokud je nám známo, první experimentální důkaz emocionální nákazy prostřednictvím sociálních sítí ve velkém měřítku," stálo v shrnutí výzkumu. Emoce a jejich dopad na Facebooku tak autoři studie přirovnali spíše k rozšiřující se nemoci než k sociálnímu fenoménu.

Výzkum tato největší sociální síť provedla ve spolupráci s Kalifornskou a Cornellskou univerzitou. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, jestli vystavením konkrétních emocí na uživatele dojde ke změně jejich vlastních návyků při vkládání příspěvků – jinými slovy, jestli Facebook dokáže úpravou obsahu news feedu ovlivnit vaše emoce.

Moc zmanipulovat

Facebook popřel, že by během tohoto pokusu docházelo k většímu než nezbytnému sběru osobních dat. „Žádné ze získaných dat pak nebyly nijak spojeny s konkrétním uživatelským účtem,“ dodal internetový gigant. 

I přes ujištění o bezproblémovém průběhu experimentu, řada hlasů se zvedla proti způsobu vedení tohoto výzkumu zdůrazňující možný dopad podobně provedených studií. „Nazvěme tento experiment Facebooku pravým jménem: symptomem mnohem širšího selhání smýšlení o etice, moci a využití platforem,“ napsala na svůj Twitter profesorka MIT a vrchní výzkumnice pro Microsoft v oddělení sociálních sítí Kate Crawford.

„Facebook tajně experimentuje na uživatelích tím, že se je pokouší rozesmutnit. Co by se tak mohlo pokazit?“ zněl další rozčarovaný tweet americké expertky na internetové technologie Lauren Weinstein. Internetová veřejnost šla ještě dále a o tomto „pokusu s lidmi“ mluví jako o nezodpovědném testování pokusných králíků.

Mezitím začal britský poslanec za labouristy a člen speciální komise pro média Jim Sheridan volat po zahájení vyšetřování v této věci. „Takto ovlivňovat je velmi mocným nástrojem a pokud ještě neexistuje odpovídající legislativa, tak kvůli ochraně lidí by měla vzniknout,“ nechal se slyšet pro The Guardian.

„Oni přímo manipulují s osobním materiálem uživatelů. Obávám se, že schopnost Facebooku může dosáhnout ovlivnění lidských myšlenek v otázkách politiky a jiných důležitých sférách. Pokud jsou lidé takto oklamáváni, měla by existovat nějaká ochrana a měli by o tom minimálně vědět,“ dodal Sheridan.

„Velmi se omlouváme“

Profesorka psychologie z vysoké školy v Elmhurst Katherine Moore nicméně připomíná, že vzhledem k tomu, s čím uživatelé při registraci souhlasí a co neustále Facebook se stránkou vybraných příspěvků dělá, není současná kauza takovým překvapením. „Výsledky nejsou ani tak alarmující ani ohromující,“ řekla Moore podle BBC.

„Cítili jsme, že bylo důležité potvrdit nebo vyvrátit obecnou obavu, že pozitivní příspěvky přátel na síti způsobují negativní myšlenky nebo přímo pocit vynechání,“ řekl spoluautor výzkumu a zaměstnanec Facebooku Adam Karner. „Zároveň jsme chtěli zjistit, jestli vystavení negativním myšlenkám přátel může vést k tomu, že lidé přestanou na Facebook chodit.“

Karner nicméně přiznal, že „ne zcela přesně uvedl jejich motivaci“ v proběhlém experimentu. „Dokážu pochopit, proč ohledně toho někteří lidé mají pochyby. Já i ostatní spoluautoři se velmi omlouváme za to, jak byl výzkum popsán i za to, jaké obavy způsobil.“