Křetínský sahá po firmě, na niž Babiš nikdy nedosáhl
TÝDENÍK ECHO
Patrik Tkáč, Daniel Křetínský a Petr Kellner jsou blízko koupi firmy, po níž vždycky toužil Andrej Babiš. Dvakrát se ji snažil získat od státu v privatizaci. Nikdy ji ale nedostal a dodnes se soudí za újmu, kterou tím měl utrpět.
Energetický a průmyslový holding ze skupiny J&T a PPF nabídly polským majitelům Unipetrolu 30 miliard korun za 63 procent petrochemického holdingu. Poláci se mají rozhodnout do konce léta. O předložení nabídky informovaly Hospodářské noviny.
Kdyby polští majitelé z PKN Orlen kývli, bude to největší obchod letošního roku, který zároveň zásadně ovlivní mocenské poměry na hraně byznysu a politiky. J&T, která je dnes přes společnost Paulinino Limited s 23,7 procenta druhým největším akcionářem, usiluje o ovládnutí firmy už více než rok. Nabídky ležely na stole, ale Poláci se stále nemohli k prodeji rozhoupat. Teď jim Křetínský s Kellnerem dali nabídku, která se těžko odmítá. Navíc je právě nyní téměř ideální konstelace, která zvyšuje motivaci PKN Unipetrol prodat.
Z problémového podniku lukrativní zboží
Poláci Unipetrol koupili v roce 2004 od vlády Stanislava Grosse za 13 miliard korun. Kdyby dnes kývli na Křetínského a Kellnerovu nabídku, vydělají 17 miliard korun. To znamená více než 130 procent zisku z investice za deset let. Na petrochemii je to unikátní výsledek. Za těch deset let do Unipetrolu moc neinvestovali. Lidé, kteří se zabývají petrochemickým byznysem, tvrdí, že se firmě moc nevěnovali a nebyla zrovna dobře řízená. Na to si dlouhodobě stěžovala z pozice druhého největšího akcionáře také J&T. Snažila se dostat do dozorčí rady a více mluvit do řízení firmy.
Dohoda s PKN, který plně ovládá polský stát, ale nebyla snadná. Unipetrol se několik let po privatizaci topil ve ztrátách, a Poláci tím přišli o miliardy. Potíže v té době neměli jen oni, ale většina petrochemických skupin. Do ztráty stahovala Unipetrol především Česká rafinérská. V Evropě byl přebytek kapacit v rafineriích, čímž se prudce snižovaly marže a firmy se propadaly do ztrát. Obrat přišel s prudkým pádem cen ropy, který je pro rafinerie a celý petrochemický byznys velmi výhodný. Zažívá dlouho nevídanou zlatou éru. Marže se už půl roku drží nad pěti dolary za barel. Loni to přitom nebyl ani dolar. Jen tento rozdíl znamená automatické pětinásobné zvýšení zisků, aniž byste museli cokoliv investovat. V petrochemii marže za jediný rok vzrostla právě kvůli levné ropě o 39 procent na 871 dolarů za tunu.
PKN Orlen také zvýšil cenu holdingu tím, že zcela ovládl Českou rafinérskou, v níž měli donedávna podíl italská ENI a Shell. Akcie od nich dokázal vykoupil za velmi výhodné ceny, takže se příliš finančně nevyčerpal. Díky výhodné konstelaci Unipetrol jen za druhou čtvrtinu letošního roku vydělal 3,3 miliardy korun, což je rekordní výsledek od privatizace. Experti na ropný byznys jsou přesvědčeni, že se to může udržet do chvíle, než by podstatně zdražila ropa. To se ale zatím nerýsuje. Na burze se obchoduje jen malá část akcií Unipetrolu, takže jejich cena není úplně směrodatná. Přesto je na nich vidět, jak hodnota firmy stoupá. Od začátku roku akcie posílily o čtyřicet procent na 181 korun. Tržní kapitalizace, tedy hodnota Unipetrolu na burze, dosahuje nyní 33 miliard korun. Téměř dvoutřetinový podíl v držení PKN Orlen má tržní kapitalizaci přes 20 miliard korun. Křetínský s Kellnerem tedy nabízejí Polákům téměř padesátiprocentní prémii navíc.
Celé téma najdete v novém čísle Týdeníku Echo.