Čapí hnízdo připomíná dotační podvod

Témata: ,

Dne 13. listopadu 2011 oslovil Václav Moravec jednoho z hostů své debaty: „Andreji Babiši, vy jste nepřítel těch anonymních akcií?“ Podnikatel Babiš byl stručný „Samozřejmě.“ Moravec se ptal dále: „Vy máte miliardový majetek a ty akcie jsou napsané na vaše jméno.“ Odpovědí bylo opět jednoduché „samozřejmě“. V obou případech jde o pravdivosti pochybovat. Babišův koncern Agrofert využíval anonymní akcie na doručitele a skončil s tím až ve chvíli, kdy to zakázal zákon prosazený za premiéra Petra Nečase.

Jde o příběh Čapího hnízda, rekreačního střediska u Olbramovic, který dnes patří Babišovi a který vyrostl s podporou padesáti milionů od Evropské unie a českého státu. Byl popsán mnohokrát, nikdy ale popis nekončil otázkou: „Pane Babiši, nedopustil jste se dotačního podvodu?“

Schůzka v Pyšelské ulici

Koncem prosince 2007 vyhlásil regionální operační program Střední Čechy čtvrtou výzvu, která umožňovala malým a středním podnikům požádat až o padesát milionů korun na podporu výstavby turistických zařízení. Mezi firmami, které 29. února 2008 podaly žádost, byla Farma Čapí hnízdo a.s. Vznikla poměrně rychle. Dvaadvacátého listopadu 2007 se sešli manažeři Agrofertu u právníka Svatopluka Procházky, který sídlí na stejné adrese v pražské Pyšelské ulici jako Babišův koncern, a prokázali se plnou mocí firmy ZZN Pelhřimov, která do Babišova impéria rovněž patřila. Požádali právníka, ať změní její dceřinou firmu Agro ZZN Pelhřimov na akciovou společnost s dvaceti anonymními akciemi. Babišova ZZN Pelhřimov se prvního prosince přihlásila k vlastnictví všech akcií, patnáctého února 2008 se však nechala jako vlastník z obchodního rejstříku vymazat a nový majitel anonymních akcií se už zapsat nenechal. O pět dnů později se Agro ZZN Pelhřimov přejmenovalo na Farmu Čapí hnízdo, během čtyř dalších dnů podalo žádost o padesát milionů, která byla nakonec úspěšná.

Bez popsané byrokratické operace by Farma Čapí hnízdo neměla na dotaci nárok, protože nesplňovala definici malé a střední firmy. Sice neměla v roce 2007 žádné zaměstnance ani obrat, patřila však do koncernu, který mnohonásobně převyšoval nejvyšší povolený obrat miliardu korun.

Provoz nového resortu byl zahájen v roce 2010 a vlastník se objevil až 24. dubna 2014. Opět to bylo v kanceláři právníka Procházky, kam za ním přišli manažeři společnosti Imoba s tím, že jim patří všechny akcie Farmy Čapí hnízdo, se kterou teď chtějí fúzovat. Nebylo vyhnutí, protože do konce června bylo nutné akcie na doručitele zrušit. V každém případě se farma vrátila původnímu vlastníkovi, protože majitelem Imoby byla firma SynBiol, která patří Andreji Babišovi.

Paragraf 212

Podezření, že skutečným příjemcem dotace je impérium Andreje Babiše, jehož manažeři se tak dopouštějí dotačního podvodu, se objevovaly od začátku projektu. Hlavní argumenty popsal před čtyřmi lety týdeník Ekonom. Pozastavil se nad tím, že pozemky pod Čapím hnízdem patří Babišově firmě Imoba, že Agrofert ručí za úvěr 350 milionů, který Čapí hnízdo získalo od banky HSBC, že v dozorčí radě jsou Babišovi blízcí. Babiš přesto vlastnictví resortu až do loňska popíral a připouštěl nejvýš strategické partnerství.

Paragraf trestního zákoníku o dotačním podvodu říká v prvním odstavci: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Policie však nemá velkou šanci zjistit, jestli k takovému podvodu došlo v případě Čapího hnízda, protože by narazila na důmyslnou konstrukci akcií na doručitele. Do roku 2014 se vlastník akcií nemusel nikde evidovat a podle zákona byl jejich majitelem prostě člověk, který je držel v ruce. Nemusel chodit na valné hromady, protože ho tam zastoupilo několik právníků.

U Farmy Čapí hnízdo je tedy jisté jenom to, že anonymní akcie na přelomu let 2007 a 2008 a potom na jaře 2014 vlastnil Babiš. Policie by si tedy musela od miliardáře vyžádat dokumenty o tom, komu akcie nejdříve prodal a od koho je později koupil, případně zjistit od právníků, koho na valných hromadách zastupovali.

Na druhé straně nejde dostatečně prokázat, že miliardářovi opravdu nepatřily akcie v podniku, ke kterému měl tak blízko. Opoziční politici mohou případ využít k výzvám po Babišově odstoupení z funkce ministra financí, který je shodou okolností hlavním garantem poctivého čerpání eurodotací. V Česku se ale v obdobných případech odstupuje jen tehdy, když odhalení podpoří silný tlak veřejnosti.

Zatím tedy vše končí u zjištění, že se miliardář před čtyřmi lety v rozhovoru s Moravcem přinejmenším spletl. Nebyl do té míry nepřítelem akcií na doručitele, aby je aspoň v jednom případě předtím a v dalším případě potom při svých obchodech nevyužil.

Přejít na diskusi