ROZHOVOR

'Když vidím hidžáb, vidím šaríu'. Fyzik chce Čechy chránit před islámem

ISLÁM A ČESKO

Když 11. září 2001 do Světového obchodního centra v New Yorku narazilo druhé letadlo, vypnul televizi a od té doby ji prý už nikdy nezapnul. Americký univerzitní profesor fyziky Bill Warner (73) se rozhodl veškerý svůj čas věnovat studiu islámských textů a jejich zpřístupnění veřejnosti. Nyní pobočku svého Centra pro studium politického islámu zakládá i v Česku, kde také vydává svou patnáctou knihu nazvanou Právo šaría pro nemuslimy.

Pro svou tvrdou kritiku „politického islámu“ jej organizace Southern Poverty Law Center, známá mimo jiné bojem proti Ku-klux-klanu, zařadila na seznam „deseti nejbigotnějších Američanů“. Bill Warner žijící ve státě Tennessee pochází z křesťanské rodiny, považuje se ale za nevěřícího a v minulosti se více než o křesťanství zajímal o budhismus.

Proč chcete pobočku Centra pro studium politického islámu založit v Česku, kde mnoho muslimů nežije?

Vím, že Češi mají rádi svobodu. Tady jde právě o konflikt mezi dvěma civilizacemi, z nichž jedna oslavuje svobodu a druhá otroctví. A také vím, že Češi nejsou příliš politicky korektní. Polická korektnost je totiž forma tyranie, protože produkuje lháře.

Není politická korektnost spíš jen něco jako slušnost či zdvořilost? Ale mluvme o vašem centru. Jaké má v Česku cíle?

Vzdělávat o islámu, protože lidé o něm nic nevědí. Mě nezajímá náboženství, protože to řeší, co s námi bude, až zemřeme. Mě zajímá život. Chceme ukázat, že každý z nás, každý, kdo sedí v této kavárně, je součástí konceptu politického islámu, poněvadž islám má detailní doktrínu na téma káfirové. My všichni jsme součástí islámu, s tím rozdílem, že jsme káfirové.

To znamená nevěřící?

Ano, nevěřící, ne-muslimové. Muslimové nám neřeknou jinak než káfirové.

Každé náboženství je občas zneužíváno fanatiky či politiky, tak proč jste si vybral právě islám?

Protože islám není jen náboženství, ale i politický systém. A jak říkám, mě zajímá politický islám.

Proč je politický islám nebezpečný?

Vaše společnost sdílí společné hodnoty s americkou společností a s dalšími nemuslimskými společnostmi,  je to například kritické myšlení. A to právě islámu chybí, prosazuje autoritativní uvažování. Základem našeho přístupu k druhým, jak se chováme k sobě navzájem, je takzvané zlaté pravidlo (čili zlaté pravidlo etiky známé již z antiky – chovej se tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě, pozn. red.), které uznává křesťanství, budhismus, hinduismus, ale ne islám. Například v Saúdské Arábii neexistuje rovnost mezi káfirem a muslimem.

Říkáte, že vás nezajímají muslimové, jednotliví lidé, ale korán a další texty. Jenže podobně jako většina křesťanů neřídí své životy podle bible, není to tak, že 80 procent muslimů nežije podle koránu, natož podle těch potenciálně nebezpečných kapitol koránu?

Znovu. Neposuzujeme muslimy podle toho, kolikrát za den se modlí nebo jestli se modlí tváří k Mekce, nebo k Vídni.  To mě nezajímá. Ptám se: praktikuješ právo šaría, a kolik z něj praktikuješ? Třeba Usáma bin Ládin, který zorganizoval útok z 11.září  nebyl vlastně radikál, jen vyznával šaríu.

Muslimové vám ale řeknou, že jejich náboženství nehlásá džihád, ale mír.

Jenže co s těmi verši koránu, které říkají „Zabij káfira“? To je džihád nebo pořád ještě mírumilovný islám?  Islám, na který já poukazuji, je dualistický. Vždycky nabízí dva druhy názorů na jakoukoliv záležitost, ať jde třeba o studenou a horkou vodu. Většina muslimů nepraktikuje celý rozsah zmíněné doktríny. Ale ta je tu stále přítomna a oni ji mohou praktikovat, pokud se tak rozhodnou. V 93 verších koránu se říká, že je třeba napodobovat Mohammeda, božský prototyp dokonalého muslima. Jenže mají napodobovat Mohammeda, když pobýval ještě v Mekce, nebo až toho, který byl v Medíně? Víte, že jsou dva korány? Některé súry, tedy kapitoly koránu, byly napsány v Mekce a některé v Medíně. Jaký je v tom rozdíl? V Mekce kázal Mohammed islám jako náboženství, získal 150 následovníků, ale pak přešel do Medíny a tam se stal politikem a džihádistou.

Který z těchto dvou koránů je dnes podle vás víc vyznáván?

Většina muslimů vyznává korán z Mekky, ale nemohou odmítnout učení z Medíny, takže súry, které vznikly později, jsou jako dobře ukrytá zbraň. 24 procent textu súr z Medíny je o džihádu. Přes 60 procent koránu bylo napsáno v Mekce, takže se jeví jako skvělá náboženská kniha, nebo tedy alespoň přijatelná.

A co třeba středověcí křižáci, ti interpretovali bibli také jako knihu džihádu, boje proti nevěřícím. Nejde spíš než o samotné texty o jejich interpretaci a epochu, v níž se zrovna nacházíme?

Křižácké války se odehrály před staletími a byly obranné. Proč křižáci šli do Jeruzaléma? Protože křesťané tam byli perzekvováni a prchali odtud. Blízký východ byl původně křesťanský, až do druhého Umarova kalifátu.

V Česku je skutečně malá muslimská komunita, přesto přes 20 tisíc lidí podepsalo petici proti uznání takzvaných vyšších práv pro muslimskou obec. Nejsou tu muslimové jen snadným zástupným terčem podobně jako třeba Romové, nemáte obavu, že se mohou stát cílem politicky motivované nenávisti?

Záměrem islámu je všude zavést zákon šaría, dočtete se to v hadísách. Je to tedy politická záležitost. Mají svůj právní systém a to je jen začátek. Někteří lidé říkají: dejte jim málo a oni budou šťastní, ale to nepochopili šaríu. Zákon šaría hlásá, že věci nejsou dokončeny, dokud není úplně všechno pod zákonem šaría.  Chci, aby lidé pochopili islám také historicky. Islám se dostal do Španělska a tamní obyvatelé bojovali 700 let, aby se ho zbavili. Nejsladším snem každého káfira je, že se islám změní. Ale islám je perfektní, hotový, univerzální a věčný, tak to říká sám o sobě. Jak můžete reformovat něco, co je perfektnost sama? To nemám ze sebe. Zeptejte se jakéhokoliv imáma.

Není západní civilizace příliš silná na to, aby měla strach z islámských vlád a států, které mají coby země třetího světa co dělat samy se sebou?

Nejde jen o obavy, že nám ublíží, ale i o strach ze ztráty svobody. My můžeme ve vědeckém slova smyslu debatovat o čemkoliv, ale islám říká: žádná debata není možná.

V Česku proběhla diskuse o tom, jestli muslimské dívky mohou ve škole nosit šátky, hidžáby. Jeden zdejší religionista řekl, že na šátcích nevidí nic nebezpečného stejně jako na jarmulkách či křížcích na krku. Naopak mohou vést děti k tomu, že budou tolerantní k těm, co se odlišují. Není právě v toleranci silná stránka západní civilizace?

Když vidím hidžáb, vidím zákon šaría. A v něm není nic dobrého pro káfira. Je třeba pochopit, že dokonalým modelem islámského chování je Mohammed. Vzpomeňte, že na začátku byl mírumilovný, ale jeho síla přišla ve chvíli, když získal větší moc, a pak začal dominovat i v politice. Jejich politickou strategií je začít s málem, pak získat víc a dovést to k totalitě. Znamená tolerance, že akceptujete úplně všechno?

Samozřejmě že nemůžeme tolerovat, když někdo začne upírat naše vlastní práva nebo zmenšuje náš prostor k životu, ale je problém, když dvě tři dívky ve škole budou nosit hidžáb?

Můj známý je inspektorem požární ochrany a ten mi řekl: Ohnisko velkého požáru není nikdy větší než lidská dlaň.

Přejít na diskusi