Dohoda s Babišem přijde Bakalu a spol. na 8 miliard

Ministr financí Andrej Babiš si bleskovým obratným vyjednáváním se šéfem NWR získal politické body za "záchranu" dolu Paskov a úsporu miliardy korun daňových poplatníků (půl miliardy za technické zavření dolu plus dalších půl miliardy, které horníci a spol. odvedou na daních).

To, co zní impozantně v rychlých titulcích, ale bude v reálném životě podstatně komplikovanější. Andrej Babiš spíš efektně uhasil svůj spor se sociální demokracií, než by zásadně přispěl k vyřešení situace na hraně bankrotu se ocitnuvšího OKD, jehož třetinovým vlastníkem je miliardář Zdeněk Bakala. Sám Andrej Babiš přiznává, že jeho dohodu s předsedou představenstva NWR musí také schválit Evropská komise a vláda. A minimálně představenstvo a možná dokonce valná hromada NWR. Dohoda má totiž podstatný dopad na vlastníky společnosti, kteří za ni zaplatí miliardy. Jak špatná zpráva to pro ně je, nejlépe dokládá pád akcií. Ty se včera propadly o dalších pět procent na 12,50 za kus.

V příběhu OKD zůstávají čtyři kritické body.

1. Paskov připraví majitele za čtyři roky o miliardy

Zatím přesně netušíme, na co půjde 600 milionů korun ze státní pokladny. Andrej Babiš říká, že je dostanou přímo horníci. Až poté, co se v roce 2017 důl zavře, by se jim tyto peníze měly vyplatit na odstupném a rekvalifikačních kursech.

Pokud je to pravda, NWR kývla na to, že bude sama tři roky dotovat silně ztrátovou těžbu v dole Paskov. Podle Tomáše Sýkory z Patria Direct, který NWR dlouhodobě sleduje, to znamená ztrátu kolem 1,5 až 2 miliard korun ročně. Za čtyři roky, na něž šéf NWR kývl v pondělí ministrovi financí, je to ztráta 6 až 8 miliard korun. Tyto výpočty přitom stojí na předpokladu, že cena uhlí se proti současnému stavu ještě o 5 až 10 procent zvedne. Pokud dál padne, ztráty se prohlubují. 600 milionů pro horníky na tom nic nemění. Ani v případě, že by je stát použil přímo na sociálně dotovanou těžbu.

Ministr financí připouští, že jak je jeho zvykem, vyjednával tvrdě a použil argumenty o „historii privatizace, morálce a hodnotách“.

Právě to, že se z dolu Paskov stala továrna na ztráty, přimělo loni akcionáře NWR k rozhodnutí důl uzavřít. Teď po jednání s Andrejem Babišem souhlasí, že budou ve ztrátovém byznysu pokračovat o tři roky déle. Co je k tomu motivovalo? Ministr financí připouští, že jak je jeho zvykem, vyjednával tvrdě a použil argumenty o „historii privatizace, morálce a hodnotách“. Těžko říct, co si pod tím přesně představit. Rozhodně se mu ale podařilo něčím dostal NWR pod tlak. Prezident Miloš Zeman v neděli doporučoval podat žaloby na Zdeňka Bakalu a další vlastníky z NWR.

2. Kde vezme NWR 3 až 5 miliard na splátku dluhopisů

Ze Zdeňka Bakaly a NWR se stali velmi nedůvěryhodní dlužníci. Na dluhopisech mají napůjčováno 30 miliard korun (20 přímo NWR, dalších 10 miliard RPG Byty). Šance, že investoři dostanou všechny své peníze zpět, je velmi malá. Dluhopisy už se obchodují v kategorii junk (odpad). NWR momentálně jedná o „restrukturalizaci“, což se považuje za měkčí bankrot. Prakticky to znamená, že investoři buď prodlouží splatnost nebo kývnou na to, že nedostanou zpátky všechno. „Chtěl bych zdůraznit, že tady se pořád hraje o to, jestli OKD na podzim nebude v konkursu. Jistotu nemáme,“ říká v rozhovoru pro server ECHO24.cz ministr průmyslu Jan Mládek.

NWR musí do konce roku držitelům obligací splatit 110 milionů eur, tedy asi tři miliardy korun, které ale evidentně nemá. „OKD samo není schopno těch 110 milionů dodat, tudíž je tam bude muset dodat pan Bakala jako nový majitel, nebo firma půjde do konkursu,“ uvažuje Mládek.

3. Jaká část OKD zůstane Bakalovi

Ministr průmyslu připomíná, že Zdeněk Bakala si právě dělí podnikatelské aktivity sdružené ve firmě BXR se svým partnerem Peterem Kadasem, s nímž se nerozchází v dobrém. Se svou silně poškozenou reputací si uvědomuje, že bankrot OKD by společensky neustál a musí do dolů nalít vlastní miliardy. Proto je potřeba, aby z nich vystrnadil Kadase a spol. „Vždy jsem zastával názor, že česká politicky exponovaná aktiva, jako je například OKD, jejichž osud má sociální dopad, je potřeba řídit s přihlédnutím k tomuto faktu. Ne čistě jako finanční investici. A to je jádro rozdílu mezi mnou a mými partnery," řekl Bakala. Majetková rozluka ale bude dlouhá. Zatím budou OKD i hornické Byty, které vyvedli do RPG Byty a zadlužili deseti miliardami korun obligací, vlastnit společně.

4. Hornické byty na burze v Amsterdamu

Posledním neuralgickým bodem je 44 tisíc hornických bytů. Právě nájemníci před třemi lety podali na privatizaci trestní oznámení a spustili policejní vyšetřování. Zdeněk Bakala nikdy nesplnil závazek z privatizační smlouvy a svůj pozdější veřejný slib, že byty nabídne za zvýhodněnou cenu nájemníkům. Místo toho se rozhodli prodat je za 13,5 miliard korun na burze v Amsterdamu.

Byty jsou dnes tím vůbec nejcennějším, co z důlní firmy zbylo. Pokud vlastníkům plán na burze vyjde, vytáhnou si jen z nich 23,5 miliardy korun. „Tak to je chucpe nápad,“ říká k emisi bytových akcií ministr Mládek. Může tomu česká vláda nějak zabránit? „ To tedy upřímně řečeno nevím jak,“ míní ministr průmyslu. Žádný plán, jak Bakalovo burzovní dobrodružství zastavit, zatím nepředstavil ani Andrej Babiš.