Miloš Zeman 1989 versus Jiang Zeman 2016

Dvacátý pátý listopad 1989. Spolu s dalšími stovkami tisíc občanů Československa jsem nedbal mrazu a spolu s tátou zvonil klíči na masivní demonstraci proti komunistickému režimu země na Letenské pláni. Jedním z  řečníků toho dne byl i Miloš Zeman. Kritizoval stav československé ekonomiky, která vlivem 40 let řízení sovětským stylem neuvěřitelně utrpěla, a svůj projev zakončil touto větou: „Proto jako prognostik vidím jedinou cestu ke skutečně žádoucí budoucnosti. Tato cesta se jmenuje svobodné volby“.

I jeho vystoupení bylo davem přijato s nadšením a Zeman se tak u obyvatel zařadil mezi populární představitele sametové revoluce. Nepochybně se shodneme na tom, že vedle znovuzavedení demokracie západního typu a ekonomických reforem bylo zcela zásadní součástí změn z listopadu 1989 též znovunabytí plné suverenity země, což v první řadě znamenalo odchod sovětských vojsk z Československa a konec jakéhokoliv vlivu Moskvy na domácí i zahraniční politiku naší země.

Střih: současnost. Tentýž Miloš Zeman se dnes obklopuje lidmi jako je poradce Martin Nejedlý, spjatý s ruským Lukoilem, tentýž Miloš Zeman v loňském květnu udělal z Česka černou ovci, když se na rozdíl od ostatních západních politiků sešel 9. května s Putinem přímo v Kremlu. A byl to opět Miloš Zeman, kdo přivodil naší zemi další mezinárodně probíranou ostudu, když jako jediný z 28 hlav zemí EU navštívil loňského září vojenskou přehlídku v Pekingu, čímž sabotoval snahy o jednotný přístup Evropy k další nedemokratické velmoci, komunistické Číně. A je to opět Miloš Zeman, kdo má v rámci EU jeden z nejkritičtějších postojů k evropským sankcím vůči Moskvě a naopak v oblasti bezpečnostní politiky prosazuje nesmírně smířlivý postoj vůči Rusku. To, že Zeman zjevně čerpá informace i z kremelského televizního kanálu Russia Today, tuto smutnou skutečnost ještě umocňuje. Není pak divu, že i zahraniční média prezidenta ČR vykreslují jako spojence Moskvy a to v době, kdy Rusko zcela oprávněně čelí ostré kritice za svoje chování vůči Ukrajině i jinde.

Výsledkem je stav, kdy Miloš Zeman zcela prokazatelně poškozuje reputaci naší země v západní Evropě, Spojených státech i jiných částech světa, které jsou přitom – na rozdíl od Ruska či Číny – pro naši demokratickou zemi přirozenými partnery a spojenci. Přitom jakožto malá země v nestabilním prostoru střední Evropy potřebujeme udržovat či posilovat vztahy se západními spojenci jako sůl.

A jaké je tedy Zemanovo řešení bezpečnostního a ekonomického ukotvení naší země do budoucna? Jeho kroky naznačují, že mu nikterak nevadí scénář, ve kterém se do určité míry staneme vazaly, jejichž zahraniční a ekonomickou politiku bude spoluurčovat autoritářská Moskva a komunistický Peking. A jaký je Zemanův recept na politický systém Česka? Na jeho vlastní volání z listopadu 1989 po svobodných volbách zjevně padá prach a jsme svědky tak skandálních výroků, jako je tento z jeho návštěvy ČLR, která přes určité tržní reformy zůstává zemí autoritářské vlády jedné strany, cenzury a porušování lidských práv: „Já jsem přijel do Číny, abych se učil, jak stabilizovat společenský řád“. Toto je v naprostém rozporu s hodnotami sametové revoluce, jejíž součástí Zeman byl.

Takže naším prezidentem je člověk, u kterého se zdá, že prosazuje zájmy cizích nedemokratických zemí a který byl z výše jmenovaných důvodů v zahraničních médiích dokonce označený jako „Jiang Zeman“. Jeho vizi budoucnosti Česka je proto nutné kritizovat a silou každého z nás proti ní bojovat – ať už v médiích, v rozhovorech se známými, nebo koneckonců v tak důležité složce našeho politického systému, jakou je Senát.

Jakub Lepš, VŠ pedagog, zástupce starosty Prahy 11 a kandidát do Senátu za TOP 09 a STAN