Slovenská jednosměrná dálnice do Česka
1
Je příznačnější symbol vyjadřující vztah mezi Čechy a Slováky než titulní role krásné Slovenky Magdy Vášáryové v jednom z nejoceňovanějších českých filmů Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila? Určitě někdo najde ještě výstižnější, ale tento je určitě jeden z nejkrásnějších. Vztah mezi Čechy a Slováky je v mnoha ohledech jedinečný a má spoustu rovin a naštěstí jen zřídka dostával zlé nacionalistické konotace.
Stále se v Česku najde hodně lidí, kteří litují rozdělení společného státu, i když racionálně nakonec většina uznává, že jiné cesty nebylo. Zároveň neustále roste počet těch, kteří žádným sentimentem netrpí a ani je to nenapadne. Narodili se už do jiného státu a ten slovenský považují za zahraničí jako každé jiné. Řada Slováků se ale v Česku cítí dobře. Důvody mohou být různé a nevycházejí jen z jazykové blízkosti. Slováci se úspěšně prosazují mezi českými elitami v ekonomice, filmu, architektuře, fotografii, medicíně a v posledních letech i politice a státní správě, v níž se řada z nich rozhodla zůstat hned po rozdělení federace. Neplatí to ale opačně, Češi se v takové míře ani zdaleka neprosazují v zemi pod Tatrami. Tématu se věnujeme ve dvou textech: ve shrnujícím Lenky Zlámalové a mimořádně zajímavém Salonu, kde slovenskou stranu zastupují přední sociolog Fedor Gál a někdejší ministr české vlády Gustáv Slamečka.
Další číslo Týdeníku ECHO je na světě. pic.twitter.com/APK7shWeGN
— Echo24.cz (@echo24cz)
November 20, 2014
Téma vztahu Čechů ke Slovákům mělo být oním tématem prvního tištěného vydání Týdeníku Echo, pod vlivem událostí, po extempore Miloše Zemana, jsme ho ale vyměnili. Téma prvního tištěného vydání však doznívá i v tomto čísle – ve fotoreportáži Jana Zatorskeho. Zeman už ale začíná rozdělovat i nás v redakci. Ne že by nám tady vyrostla prozemanovská buňka, v hodnocení Miloše Zeman jsme dost za jedno. Spor se vede o to, jak velkou pozornost mu věnovat. Jedni stojí za tím, ignorovat jeho poslední výstupy, které jsou výsledkem pokročilého alkoholismu, nemají valný dopad a zakrývají jiné, závažnější společenské změny, jež nejsou mediálně tak snadno uchopitelné. Druhá část prezidentovo chování naopak považuje za součást této změny: přestože jeho pravomoci jsou jen omezené, symbolika prezidentského úřadu je pro společnost důležitá. Hlavně abychom to všichni ve zdraví přežili.
Chtěl bych vás také upozornit na dva rozhovory. První připravil v Budapešti Daniel Kaiser. Navštívil tam jednoho z nejvýznamnějších komentátorů středoevropského dění Paula Lendvaie, maďarského intelektuála, který většinu života strávil v rakouské emigraci. Druhý rozhovor je hlasem z Vídně s historičkou Pavlínou Rychterovou, jež působí na Vídeňské univerzitě a je jednou z neúspěšnějších českých humanitních vědkyň.
Věřím, že i s tímto vydáním budete spokojeni.
Týdeník ECHO koupíte v trafikách, můžete si ho předplatit, anebo číst v elektronické verzi.
APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.
