Miliony eur na pekárnu. Nejzvrhlejší projekt EU
Stačí mít dobré známé
Evropské dotace likvidují tržní prostředí v mnoha oborech a nejde přitom jen o náhodná selhání. Podrobný popis, jak úřednický šlendrián ničí vyhlídky poctivých podnikatelů, nabízí historie skoro stomilionové dotace na stavbu pekárny ve východních Čechách. Může se stát varováním, že omezování hospodářské soutěže patří k hlavním principům, podle nichž se rozdělují desítky evropských miliard.
Čtyři největší pekárny na Královéhradecku a Pardubicku ročně vyrábějí 40 tisíc tun chleba a pečiva, jejich kapacita jim umožňuje vyrábět dvojnásobek. Vedle toho tradičně existují desítky menších podniků, vznikají pekárenské provozy v supermarketech. V obou východočeských krajích dosahuje poptávka 100 tisíc tun, a je tedy zřejmé, že vysoko překračuje nabídku. Spotřeba chleba a pečiva přitom průběžně klesá a prorazila už hranici sto kilogramů chleba a pečiva na osobu za rok. „Umístit pečivo na trhu je čím dál obtížnější,“ tvrdí Josef Homoláč z Hradecké pekárny.
Přesto ministerstvo průmyslu odhalilo na východočeském trhu s pečivem údajnou mezeru a doporučilo Evropské komisi, ať podpoří stavbu další pekárny v Choustníkově Hradišti poblíž Dvora Králové. Investorem je firma Beas, která zprivatizovala středně velkou pekárnu v Ličně u Rychnova nad Kněžnou. V nové továrně vyrobí nejméně pět tisíc tun pečiva ročně, a svou dosavadní produkci tak zdvojnásobí.
Evropská komise s dotací souhlasila koncem roku 2010. Na stavbu továrny s rozpočtem 190 milionů slíbila přispět 64 miliony, dalších 11 milionů dodá český státní rozpočet. Kromě toho Unie a stát loni slíbily, že dodají dalších dvacet milionů pro výrobnu jemného pečiva. Tím úřady přesně naplnily liberální definici o zhoubných zásazích státu na volném trhu.
Nový a lepší socialismus
Evropský socialismus svým rozdělováním dotací přesně odpovídá manýrům komunistických režimů před rokem 1989. Také tehdy stačily dobré kontakty na státní správu či stranický aparát a ředitel státního podniku nebo družstva se mohl spolehnout, že dostane peníze na investice, nebo že dokonce získá přístup k devizám. Využíváním takového modelu ztratila československá ekonomika schopnost konkurovat vyspělému Západu. Dnes se opět využívá stejný princip, paradoxně s vysvětlením, že zdejším podnikům ztracenou konkurenceschopnost vrátí.
Více o tom, jak se ostatní pekárny pustily do boje s Bruselem, čtěte v článku Petra Holuba v aktuálním vydání Týdeníku Echo.
Je zde nové vydání Týdeníku Echo: Nastává soumrak české střední třídy
Kult průměrnosti a víra v sílu velkých firem nás připravují o středostavovskou společnost. Jak vlastně poznat střední vrstvu? Více se dozvíte v článku Lenky Zlámalové v novém vydání Týdeníku Echo.
Na hlavní téma navazuje Salon, v němž redaktor Týdeníku Echo Vladimír Ševela diskutuje o stavu a frustracích dnešní střední třídy s teologem Tomášem Tožičkou, pedagogem a sociologem Petrem Matějů a ekonomy Danielem Münichem a Ilonou Švihlíkovou.
K odvolání ministryně spravedlnosti Heleny Válkové se vrací Daniel Kaiser v komentáři „Babiš musel obětovat Válkovou pod tlakem svým zaměstnanců“.
Rozhovor týdne vedl Daniel Kaiser s německou levicovou političkou Antje Vollmerovou o tom, proč je převládající pohled Západu na Rusko špatný. Vychází pod titulkem „Rusové nám vyčítají: Podvedli jste nás. Neposlouchá se to dobře“.
Geolog a klimatolog Václav Cílek ve svém eseji „Daniel Defoe a Robinson Crusoe v bludišti světa“ připomíná osobnost Defoa coby novináře, spisovatele, slavného špiona, propagandisty, bankrotáře a taky autora penzijní reformy.
Svědectví o situaci na Ukrajině, válce i armádě podává v rozhovoru fotoreportéra Petra Tomana „Chlapi se chodí vybrečet do křoví“ ukrajinský moderátor a komik Serhij Prytula.
V jakém stavu se nachází Knihovna Václava Havla? Tím se v textu „Kód KnVH“ zabývá Lukáš Novosad. „Rozjeli jsme pekelnou mašinu a máme problém obrovského úspěchu,“ říká v článku Jáchym Topol, který se stará o programovou náplň instituce.