Senát schválil omezení darů stranám, zpřísnit chce pravidla voleb
Volební zákony
AKTUALIZOVÁNO
1
Politické strany zřejmě budou moci dostat od jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok, schválili dnes senátoři. Sněmovně také vrátili novelu volebních zákonů, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje. Jejich výši dnes Senát nezměnil, chce ale především zpřesnit pravidla podpory volebních uskupení.
Senát na svém dnešním zasedání schválil vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit i dohled nad jejich hospodařením. Hlasovalo pro ni 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Hlasování se zdrželo 25 členů horní komory. Novela v ní nevzbudila větší debatu. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.
Norma stranám vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 000 korun ročně místo nynějších 855 000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 000 korun.
Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv.
Strany budou muset mít podle předlohy transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank.
Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýše dvakrát po sobě.
Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.
Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200 000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.
Volební zákony
Senát naopak vrátil Sněmovně novelu volebních zákonů, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje. Výši těchto limitů nezměnil, i když dnes k přijetí návrhu ODS na jejich snížení chyběly jen dva hlasy. Horní komora chce především zpřesnit pravidla podpory volebních uskupení, kterou by jim poskytovali nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky.
Pokud poslanci senátní úpravy neschválí, novela nebude přijata. Výdaje stran na kampaň v parlamentních a krajských volbách by zůstaly neomezeny. Na podobě volebních zákonů se podle ústavy musejí parlamentní komory shodnout.
Návrh počítá s tím, že v případě voleb do Sněmovny bude moci každé kandidující uskupení za kampaň utratit maximálně 90 milionů korun. V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta.
Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva.
Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15.000 na 19.000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.
Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.
