Babišova rozvědčice Kleslová, číslo průkazu 240361

Tento text vyšel na ECHO24.cz již před časem, kdy jméno Radmila Kleslová nebylo veřejně známé. Vzhledem k výsledku komunálních voleb v Praze není na škodu si připomenout, kdo je pražská šéfka ANO.

V minulých dnech informovala některá média o objevení dalšího agenturního záznamu „nevědomého“ spolupracovníka státní bezpečnosti Andreje Babiše. Tentokrát se jedná o listinný dokument uchovaný v objektovém svazku vedeném k firmě Chemapol. Za uplynulých pětadvacet let se již stovky lidí evidovaných v různých kategoriích spolupracovníků tajné bezpečnosti domohli soudního rozhodnutí, že byli evidováni neoprávněně. Ještě větší počet žalob však soudy zamítly.

Nepředjímejme tedy rozhodnutí soudu v Bratislavě a podívejme se na jiný příběh spojený rovněž se státní bezpečností. Před několika dny se stala Radmila Kleslová (Bartheldyová) hlavní šéfkou pražské buňky ANO. V rozhovoru z 27. února v LN říká: "Nebyla jsem rozvědčicí, naopak, když mě byla taková práce nabídnuta, jednoznačně jsem ji odmítla.“

V evidenci zájmových osob, kterou zveřejnil Stanislav Penc, nalezneme záznam o „blokaci“ paní Radmily Bartheldyové s datem 24. června 1986. Jde o tzv. odkazovou kartu, ze které zjistíme, že je „zájmovou“ osobou komunistické rozvědky. Od tohoto data prověřovala státní bezpečnost její minulost, všechny rodinné vazby, kontakty se spolužáky vztah k „socialistickému státnímu zřízení“ i její ochotu pracovat pro tajnou službu.

Příjetí do služeb rozvědky

Po kladném výsledku několikaměsíčního prověřování nastupuje zdlouhavá procedura přijetí do služeb rozvědky. Paní Bartheldyová prochází velmi podrobnou mnohadenní lékařskou prohlídkou. Vyplňuje mnohostránkové dotazníky a píše vlastnoruční životopis se žádostí o přijetí do služeb Sboru národní bezpečnosti. Celá procedura je skončena na jaře 1988, kdy je rozkazem federálního ministra vnitra přijata za příslušnici SNB v hodnosti podporučíka a zařazena na 23. odbor rozvědky, tedy mezi tzv. nelegály s číslem služebního průkazu 240361.

Nelegální součást rozvědky bylo hluboce zakonspirované pracoviště, které připravovalo osoby na dlouhodobé působení v zahraničí, především v západní Evropě a USA. Rozvědka využívala falešnou identitou osob, které měly cizí původ a zemřely v útlém věku na našem území nebo cizinců, kteří dlouhodobě pobývali v ČSSR a kteří poskytli svoji identitu (často nevědomě, když pouze souhlasili, že několik let neopustí ČSSR) do služeb komunistické rozvědky. V době přípravy, která většinou trvala tři až pět let, si nelegál osvojil novou identitu, naučil se cizí jazyk a prošel školením v používání vysílačky, šifrování, tajnopisu a kontrole proti sledování.

Ukončení kariéry - pád komunistického režimu

Paní Bartheldyová byla vedena v objektovém svazku nelegální rozvědky pod krycím jménem LIA v podsvazku 447. Ve výše zmíněném rozhovoru říká: „Když mi ale potom nabídli místo ve špionáži, odmítla jsem.“ Z dostupných dokumentů však vysvítá daleko prozaičtější ukončení kariéry rozvědčíka – pád komunistického režimu. Počátkem roku 1990 je přeřazena na Správu spojení Federálního ministerstva vnitra. Podle svědectví jednoho člověka (který již zemřel) odešla ze správy spojení do služeb Federální informační služby, kde se také seznámila se svým manželem.

Téměř čtvrt století po pádu komunistického režimu je možné studovat dokumenty přístupné v Archivu bezpečnostních složek. Z nich jasně vyplývá, že se paní Kleslová nepodílela na žádné persekuci opozice nebo potlačování lidských práv. Je ale nepochybné, že byla kádrovou příslušnicí komunistické rozvědky.

„Už poněkolikáté opakuji, že mě bylo v roce 1998 vystaveno negativní lustrační osvědčení, podle tzv. „velkého lustračního zákona.““ Napadají mě pouze tři možnosti jak se k tomuto tvrzení vyjádřit. Za prvé paní Kleslová lže a takové lustrační osvědčení nemá. Pokud ano, vtírá se vzpomínka a odsouzeného Jana Stiesse, který se prokazoval zfalšovaným lustračním osvědčením. Pokud jej opravdu vydalo ministerstvo vnitra, naplnila tím neznámá osoba skutkovou podstatu trestného činu § 329 Tr. z. „zneužití pravomoci úřední osoby.“

Zdá se, že po dvaceti pěti letech se blíží doba, kterou jsme si ještě nedávno neuměli představit. Nedosti na tom, že příslušníci StB ve velkém falšovali svazky, ale oni to vlastně ani příslušníci StB nebyli. Vyzývám všechny laskavé čtenáře, nechť si okamžitě zkontrolují své doklady, zda jim tam bez jejich vědomí někdo nepodstrčil služební průkaz Policie ČR, či Bezpečnostní informační služby. 

Přejít na diskusi