Hnutí ANO dluží předsedovi Babišovi 65 milionů korun
1
Hnutí ANO dluží svému zakladateli, předsedovi a ministrovi financí Andreji Babišovi 65 milionů korun, vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou hnutí předalo Sněmovně a novinářům. Jde podle ní o bezúročnou půjčku.
O závazku informoval na únorovém sněmu ANO poslanec Jan Volný. Uvedl tehdy, že letos se hnutí pokusí dluh splatit. Od 31. prosince 2013 do 31. prosince 2014 půjčka vzrostla o 36 milionů korun. Účetnictví vede hnutí společnost Agrofert, kterou ministr financí vlastní.
Největším dárcem hnutí byla loni chemička DEZA z Valašského Meziříčí vlastněná Babišovým Agrofertem. Její šéf Zbyněk Průša nahradil Babiše ve funkci předsedy představenstva Agrofertu. DEZA loni věnovala na komunální volby ve Zlínském kraji půl milionu a v Moravskoslezském kraji 800.000 korun. Po milionu korun darovali hnutí primátor Brna a místopředseda ANO Petr Vokřál a jeho náměstek Richard Mrázek. Stejnou částkou přispěla i developerská společnost Passerinvest Group miliardáře Radima Passera.
Celkové loňské náklady hnutí dosáhly 128,8 milionu korun. Hospodaření ANO podle Volného ovlivnily loni evropské, senátní a komunální volby. Na sněmovní volby v roce 2013 hnutí dalo 119 milionů, loni na evropské 24,3 milionu, na senátní 16,5 milionu a na komunální 48,5 milionu korun.
Mzdové náklady činily loni 6,2 milionu korun, ANO mělo 15 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Rostly i provozní náklady, což Volný zdůvodnil dobudováním sítě krajských a oblastních organizací. Celkem mělo hnutí v letech 2012 až 2014 náklady 340,2 milionu korun.
Hnutí kolísají příjmy od sponzorů. V roce 2012 dostalo 64,1 milionu, o rok později 7,9 milionu a loni 31,5 milionu korun. Ze zhruba 76.000 korun v roce 2012 na loňských 1,4 milionu hnutí vzrostly příjmy z členských příspěvků. V roce 2013 vybralo hnutí od členů 381.000 korun. Nyní má ANO zhruba 2,5 tisíce členů.
Od ministerstva financí loni dostalo ANO příspěvek za volby ve výši 63 milionů korun, o rok dříve 106 milionů. Politickým stranám a hnutím zákon ukládá předložit výroční zprávy o hospodaření Sněmovně do 1. dubna, respektive do půlnoci tohoto dne je mohou doručit přímo do Sněmovny nebo poslat poštou.
