Česko v bankovní unii? Je to politická výhoda, míní vláda

Konec národní suverenity v bankovnictví může mít zajímavý politický přínos. Zmiňuje to více než 130stránková studie o dopadech případného českého členství v bankovní unii. Dokument, který minulý týden schválil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale kvůli řadě dalších důvodů českou účast nedoporučuje.

Je to materiál, na kterém se podílela ministerstva financí, zahraničí, Úřad vlády ČR a Česká národní banka. Studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii přináší komplexní pohled na to, jestli má být Česko unijním státem druhé nebo třetí kategorie. Tedy jestli sice zatím zůstane stranou eurozóny (země první kategorie), ale přijme jednotná pravidla pro svůj bankovní sektor. Nebo jestli si do svého bankovnictví Evropskou centrální bankou (ECB) mluvit nenechá.

Dokument nenachází prakticky žádné faktické důvody pro to, že by vstup do bankovní unie Česku nějak prospěl. A to jak na základě mezinárodních studií, tak s ohledem na vlastní šetření. Z celé řady důvodů jeden příklad. Jedním z pilířů bankovní unie je jednotný mechanismus dohledu, kde by Česká národní banka přišla o pravomoci nad největšími tuzemskými finančními domy jako je ČSOB, Komerční banka nebo Česká spořitelna. Ty by se nově dostaly pod dohled ECB.

Riziko nekontrolovatelné nákazy českých bank

„Jednotný dohled bude mít přímý dopad na funkčnost a efektivnost výkonu dohledu v zúčastněných státech bankovní unie a může mít dopad na celý bankovní sektor Evropské unie,“ uvádí materiál. Proč je to problém? Protože v případě „šíření nákazy“ by Česká republika nemohla u českých dcer mezinárodních finančních skupin efektivně zasáhnout a přijmout vlastní řešení.

„Z hlediska politických aspektů se vstup České republiky do bankovní unie jeví jako rozhodnutí, které by mohlo mít řadu spíše pozitivních dopadů.“

„Z pohledu dopadů na výkon dohledu nad tuzemskými institucemi (bankami) a identifikovanými riziky ze studie vyplývá, že by pro ČR nebylo za současné situace výhodné do bankovní unie vstupovat. Doporučuje se vyčkat dalšího vývoje, tento následně vyhodnotit a případně znovu zvážit další postup,“ stojí ve studii.

Pak ale přichází kapitola o politických aspektech změny. Kapitola, která vznikla bez ČNB a která proto s jejím obsahem nesouhlasí. „Z hlediska politických aspektů se vstup České republiky do bankovní unie jeví jako rozhodnutí, které by mohlo mít řadu spíše pozitivních dopadů. Jednak s ohledem na větší potenciál při prosazování národních strategických zájmů na úrovni Evropské unie nebo možné obecné posílení konkurenceschopnosti českých úvěrových institucí na evropských finančních trzích,“ zmiňují tu ministerstva financí, zahraničí a Úřad vlády ČR.

Rada na závěr: počkat si do léta 2016

Jenže ani politické závěry nejsou jednoznačné. „Jako vhodnější se proto jeví vyčkávací taktika, tedy nejprve sledovat fungování bankovní unie v praxi a související dopady neúčasti České republiky. S určitým časovým odstupem bude vhodné provést nové vyhodnocení,“ taktizuje Česko.

Na závěrečných doporučeních se proto můžou shodnout všichni autoři, tedy i ČNB. „V současné situaci do bankovní unie nevstupovat,“ je první rada. Druhá zní vyčkat 18 měsíců, tedy do léta 2016, a pak případně revidovat radu číslo jedna.