Kdo se bojí Andreje Babiše

Témata:

Miliardáři v politice nejsou problém. Problém je, když do ní přijdou dobyvatelé politické renty. A to dobývání na jednom z nejvlivnějších křesel ve vládě značně přitvrdí. Kdyby Andrej Babiš přišel ke svému bohatství tím, že vymyslí iPady, iPhony nebo něco podobného, co okouzlí miliony lidí po celém světě, a ochotně za to v ostré konkurenci dalších značek budou platit, jeho politické angažmá by v sobě neneslo žádné podstatné riziko. Andrej Babiš bohužel provozuje holding Agrofert, jehož úspěch v podnikání je politickými rozhodnutími velmi výrazně ovlivněn.

Miliardy vydělávané na biopalivech padají jen s jejich vynuceným nákupem. Kdyby nebyla povinnost přimíchávat je do každého litru, s výjimkou pár skutečně uvědomělých nadšenců (nejspíš by se počítali v desítkách osob) by si je nikdo dobrovolně nekoupil. Jsou totiž podstatně dražší než standardní benzin a nafta. Kdyby nebyly, nikdo by jejich přimíchávání zákonem nevynucoval.

Čísla z výročních zpráv Agrofertu ukazují dramatický nárůst inkasovaných dotací po vstupu do politiky. V roce 2011 bral Babišův holding 619 milionů, loni už 1,653 miliardy korun. V českém byznysu nenajdete firmu, která by v této váhové kategorii za tři roky ztrojnásobila inkasované dotace. Ohnutí jednoho dotačního programu ve prospěch velkých firem, tedy i Agrofertu, momentálně prověřuje protikorupční služba Evropské unie OLAF.

Pak je byznys, kde je Andrej Babiš dominantním hráčem na českém trhu, takže ho ovlivňují rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Významným zdrojem zisků jsou i veřejné zakázky. Poslanec Jan Farský z TOP 09 si dal tu práci a zjistil, že v této chvíli se Agrofert účastní tendrů za 40 miliard korun.

Pro běžného člověka jsou to těžko představitelné částky. Proto dobývání politické renty nikoho moc nedráždí a koaliční partneři mu zatím věnovali jen málo pozornosti.

Teď přišlo překvapivé vybočení z nepříjemně apatického a ospalého trendu. V rámci projednávání zákona o veřejných zakázkách z dílny Babišovy ministryně pro místní rozvoje Karly Šlechtové, předložil poslanec TOP 09 Martin Plíšek pozměňovací návrh, aby se veřejných zakázek nesměly účastnit firmy, v nichž vlastní člen vlády alespoň deset procent. Překvapivě prošel ústavně právním výborem sněmovny díky hlasům Pavly Galasowské z KDU-ČSL a sociálního demokrata Lukáše Pletichy. Těžší sociálně demokratická váha, předseda výboru Jeroným Tejc se zdržel hlasování.

Bude to dobrý test odvahy a politického sebevědomí. Ukazuje se, že kdyby byla vůle, politické rentiérství AB by se dalo vyřešit velmi rychle. Odstřižením firem členů vlády od jakýchkoliv veřejných peněz: dotací i zakázek. Pak už zbývají jen čistě zákonem diktované věci, jako biopaliva nebo regulace dominantního postavení.

Pokud Andrej Babiš nepřišel do politiky kasírovat miliardy, mělo by mu to být úplně jedno a měl by dát volnou ruku nejen koaličním partnerům, ale i svým vlastním poslancům k podpoře zákona. Teď je otázka, jestli mu zase ujedou nervy a začne řvát, jak topka jen krade. Nebo udrží emoce na uzdě a sociálním demokratům a lidovcům v zákulisí bez veřejného humbuku výhrůžně sdělí, že jestli odstřihnou Agrofert od veřejných zakázek, položí vládu. Veřejně si tohle říct nedovolí, protože on přece nepřišel kasírovat, ale sloužit zemi a bojovat proti zlodějinám a karuselům.

Zároveň je to test odvahy sociálních demokratů a lidovců, jestli seberou odvahu, tak jako jejich dva kolegové z ústavně právního výboru. Na takový odpor už by Babiš musel reagovat veřejně a pak máme velkou šanci, že po čase zase uvidíme skutečného AB, nikoliv jeho pečlivě kašírovaný veřejný obraz. Jako v každém politickém střetu je to souboj nervů. Riziko likvidační kampaně ze strany Babišových médií je samozřejmě vysoké. Ale to především sociálním demokratům hrozí, i když jdou Babišovi z cesty a predátora nedráždí.

Přejít na diskusi