Kde se pije nejvíc vína? Francie to není, zjistil český nadšenec

Největšími pijáky vína v Evropě nejsou Francouzi, kteří tak často bývají označováni, ale Portugalci. Vyplývá to z malé srovnávací studie, kterou vypracoval český nadšenec Jakub Marián na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO). Jeho studie zpracovaná formou přehledné mapy obsahuje i další zajímavá zjištění, přetiskl ji i britský list The Independent.

Nejzajímavější zjištění je asi právě to, že největšími pijáky vína na starém kontinentě nejsou Francouzi. I když se nejen v Evropě tradičně těší pověsti lidí, kteří dokážou ocenit dobré víno a nedělá jim problém ho pít v množství, které je větší než malé, první místo obsadili Portugalci. Ti jsou s 55 spotřebovanými litry na osobu a rok na prvním místě. Francouzi se svými 53 litry na osobu a rok obsadili druhé místo. Další země, která by se v pomyslném závodu ve spotřebě mohla postavit stupínek vítězů, je potom malinká Andorra s 48 spotřebovanými litry. Česko následuje až s velkým odstupem 21 litrů na osobu/rok (celou srovnávací zprávu společně s mapou lze nalézt zde).

I když je pití vína spojované ponejvíce s románskými národy, další v pořadí jsou Dánové, Chorvati a Slovinci, které jejich roční spotřeba 42 litrů zařadila společně na 4–6 místo. V těsném závěsu pak následují Švýcaři, kteří – zřejmě i díky frankofonním oblastem země – vypijí 41 litrů ročně. Významněji se z Evropských zemí na spotřebě vína podílí ještě Řecko (37 litrů), Itálie (34 litrů) a Švédsko (33 litrů).

To, že se Švédsko umístilo takto vysoko, překvapilo novináře z britského listu The Independent, kteří se podivují nad tím, že Seveřané překonali ve spotřebě vína bývalou ostrovní říši – v Británii se ročně vypije „jen“ 30 litrů na osobu.

Znatelně nižší spotřeba je potom ve slovanských zemích. I když západní a jižní Slované příliš nezaostávají za svými germánskými sousedy, ti východní se bez výjimky umístili na konci pomyslného žebříčku. Kromě výše zmíněného Chorvatska a Slovinska je tak spotřeba relativně vysoká ještě v Srbsku (23 litrů), Česku a Makedonii (v obou zemích 21 litrů). Nízká je naopak v Rusku (13 litrů), na Ukrajině (10 litrů) nebo v Bělorusku (7 litrů). Úplně dole je potom Turecko (1 litr) a Bosna (5 litrů).

Český nadšenec Jakub Marián, který už podobným způsobem vypracoval několik jiných srovnávacích map, při svojí práci vycházel z dat Světové zdravotnické organizace z roku 2010. WHO sice neuvádí přesnou spotřebu vína v jednotlivých zemích, ale uvádí celkovou spotřebu alkoholu a procentuální podíl, který tvoří víno. Jednoduchým výpočtem (za předpokladu, že víno obsahuje 13%  alkoholu), tedy dopočítal, kolik se ho v každé zemi spotřebuje. Další mapy lze nalézt na webových stránkách autora.

Čtěte také: V Praze poteče víno proudem. Z celé střední Evropy

Pro nejlepší růžové víno si zajeďte do Němčiček