Návod pro voliče aneb co si počít s plachtou kandidátů

Tolik svobody mají lidé v Česku při volbách jenom jednou za čtyři roky. Při hlasování o novém složení radnic, které odstartuje v pátek ve 14 hodin, dostanou tři možnosti, jak vyplnit hlasovací lístek. Svůj hlas můžou dát celé straně, vybrat si své favority napříč všemi kandidátkami nebo oba způsoby dokonce spojit. Možnost velkého výběru má ale také svá úskalí.

Je to menu, kterému ani restaurace plné specialit nemůžou konkurovat. Hlasovací „lístek“ pro volby do pražského magistrátu nabízí v osmistránkovém vydání formátu A2 na výběr celkem 31 stran a hnutí a dohromady 1847 jmen. Křeslo na Mariánském náměstí čeká přitom jen na 65 zastupitelů.

Základní rada zní: „Zapomeňte na kroužky ze sněmovních voleb. V obecních volbách se křížkuje.“

Nabídka v metropoli je nejpestřejší z celé republiky. Díky možnosti vybírat si kandidáty napříč stranami jsou ale komunální volby komplikovanější také v dalších městech a obcích. Snad kromě těch, kde mají lidé na výběr kandidátku jedinou.

Voliči mají tři možnosti, jak při hlasování v pátek a sobotu 10. a 11. října postupovat. Základní rada přitom zní: „Zapomeňte na kroužky ze sněmovních voleb. V obecních volbách se křížkuje.“

Křížek jenom pro stranu či hnutí

Nejsnadnější cesta labyrintem komunálních voleb vede přes jeden křížek. Voliči můžou zaškrtnout čtverec před názvem jednoho z nabízených politických uskupení. Jejich hlas se pak rovnoměrně rozdělí mezi všechny kandidáty vybrané strany. Pro potřebu výpočtu má totiž každý volič hlas o tolika „dílcích“, kolik je volených mandátů v příslušném zastupitelstvu. To je důležité ale až při dalších metodách volby.

Křížky pro jednotlivé kandidáty

Obecní volby jsou jediné, kdy lidé nejsou omezení výběrem jedné konkrétní strany. Naopak. Kdo chce, může zakřížkovat čtverce před jmény jednotlivých kandidátů. Bez ohledu na to, která strana je nominovala. Pokud má mít tedy třeba budoucí pražské zastupitelstvo 65 členů, voliči můžou na své plachtě udělat křížek až před 65 různými jmény.

Kdo to s křížky přestřelí, ten mohl klidně zůstat doma. Jeho hlas pouze mírně vylepší celkovou volební účast.

Lidé ale můžou udělat křížků i méně než kolik volí zastupitelů. V takovém případě se však nevyužitých „dílků“ svého hlasu zřeknou. Nesmí každopádně udělat ani o křížek víc než je povolené maximum. Pak by totiž celý jejich hlasovací lístek neplatil. Tedy, kdo to s křížky přestřelí, ten mohl klidně zůstat doma. Jeho hlas pouze mírně vylepší celkovou volební účast.

Křížek pro strany a křížky pro kandidáty

Oba předchozí způsoby je možné zapojit do sebe. Vybrat si křížkem jednu stranu a další křížky využít pro označení konkrétních kandidátů. Takový způsob může být pro voliče atraktivní. Řeknou si, že by mohli oblíbenou stranu na radnici doplnit několika zkušenými zastupiteli odjinud. Dobře míněný nápad má ale celou řadu úskalí.

Když přesto někdo hlasuje pro stranu a navíc označí ještě jména některých jejích kandidátů, bude dál platit stranický hlas.

Voliči si musí nejdřív uvědomit, že pokud dají křížek před jméno konkrétní strany, nemůžou už křížkovat konkrétní kandidáty, aby je vyzdvihli v rámci kandidátky výš. Co je pro sněmovní volby samozřejmé, to v hlasování o složení radnic takto přímočaře nejde. Když přesto někdo hlasuje pro stranu a navíc označí ještě jména některých jejích kandidátů, bude dál platit stranický hlas. Tedy ten, který si mezi sebou všichni v rámci kandidátky dělí rovným dílem.

Hlas pro konkrétního kandidáta z jiné strany přitom nemusí znamenat, že volič pomůže zrovna jemu. Kdo křížkuje doplňující kandidáty ze zadních řad, ten pomůže spíš straně jako celku. A jejím lídrům na prvních pozicích.

Rozdrobení hlasu mezi další kandidáty ubere sílu hlavní straně, kterou si volič vybral. Kolik křížků udělá volič u adeptů jiných politických uskupení, o tolik podpory připraví kandidáty hlavní vybrané strany. Odpočet probíhá přitom odspoda směrem vzhůru.

Vysoká laťka pro posun kandidátů vpřed

Hlas pro konkrétního kandidáta z jiné strany přitom nemusí znamenat, že volič pomůže zrovna jemu. V komunálních volbách totiž nejdřív volební komisaři a statistici spočítají hlasy pro jednotlivé politické strany. A teprve v případě, že překročí hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva, začnou se zabývat „dílky“ hlasů pro jednotlivé kandidáty. V praxi to znamená, že kdo křížkuje doplňující kandidáty ze zadních řad, ten pomůže spíš straně jako celku. A jejím lídrům na prvních pozicích.

I v komunálních volbách existuje možnost, že některý z hůře umístěných kandidátů nakonec „přeskočí“ ty, kteří jsou nad ním výš. Musí ale nasbírat minimálně o deset procent hlasů víc než je stranický průměr. Něco takového je ale s ohledem na celkové nastavení voleb spíš raritou. Nemůže jít o tak masivní jev jako ve sněmovních volbách, kde je hranice pětiprocentní.

Stěhujete se? Nevadí

Jednou ze specialit komunálních voleb je, že každý může volit jen v místě svého trvalého bydliště. Na rozdíl od jiných druhů voleb výjimky neexistují, přesto ale nemusí zoufat ti, kteří se zrovna v období hlasování stěhují. Úřady totiž s touto možností počítají a měly by ji být schopné vyřešit poměrně flexibilně. Přestěhovat se tedy v příštím týdnu a hned volit v místě nového bydliště by tak neměl být žádný problém.

„Nahlásíte změnu, na úřadě vám ustřihnou roh občanského průkazu a dají potvrzení o místě nového trvalého bydliště. S tím potom jdete volit už v novém místě.“

„Záleží, jak bude rychlý úřad, kde žádost vyřizujete. Když to stihnou v pátek, můžete hned ten den volit v novém místě. Nahlásíte změnu, na úřadě vám ustřihnou roh občanského průkazu a dají potvrzení o místě nového trvalého bydliště. S tím potom jdete volit už v novém místě,“ potvrdil Vladimír Řepka z ministerstva vnitra.

Letos se bude čekat nejspíš na Prahu

Český statistický úřad očekává, že většinu – zhruba 90 procent – volebních okrsků bude mít sečtených v sobotu 11. října okolo 21. hodiny večer. Celkové výsledky bude znát zřejmě až v neděli ráno. Volební komise mají na sečtení všech hlasů teoreticky až 24 hodin od uzavření volebních místností.

Před čtyřmi lety dorazily jako poslední v neděli ráno data z Domažlic. Praha byla ale tehdy rozdělená na sedm obvodů a počítání hlasů tu bylo jednodušší. V roce 2006, kdy byla Praha stejně jako letos jediným obvodem, bylo s celkovými výsledky poslední právě hlavní město.