Husák nasadil odposlechy. Špatně se pracuje, stěžoval si Jakeš

Poměrně široký přehled o vztazích uvnitř nejvyšších pater Komunistické strany Československa si v 70. a 80. letech udržovala sovětská KGB. Plyne to z archivu Vasilije Mitrochina, jehož dokumenty nedávno zpřístupnili v Británii. Podle historika Prokopa Tomka to souviselo s nedůvěrou Sovětů vůči československým politikům po roce 1968.

V únoru 1973 putovala z Prahy do Moskvy informace, podle které si Miloš Jakeš, tehdy předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, v prosinci předchozího roku postěžoval, že se mu špatně pracuje. Tehdejší generální tajemník Gustáv Husák totiž podle něj v ústředním výboru KSČ zavedl tvrdý režim a "zorganizoval odposlechy telefonů členů vedení".

Podobné informace se nachází v přepisech dokumentů, které si mezi lety 1972 a 1984 ručně zaznamenal dlouholetý pracovník archivu KGB Vasilij Mitrochin. V roce 1992 ho i s rodinou a dokumenty dostala do Británie tamní tajná služba. Letos v létě zpřístupnili v Cambridge většinu archivu Mitrochina, který zemřel v roce 2004.

Podezřívavý Husák

Ze záznamů KGB je místy patrná skepse k dění mezi československými komunisty. Například vůči způsobu, jakým se na počátku normalizace KSČ zbavovala "komunistů-internacionalistů". V dokumentu z února 1973 stojí: "Děje se to pod navenek pěknou záminkou, že nestačí na svou práci, ale ve skutečnosti jde o prosté vyřizování účtů, osobní neshody."

Poměrně často agenti moskevskou ústřednu KGB informovali o Husákovi. Jeden z materiálů uvádí, že ještě než v roce 1975 propojil funkci hlavy státu a KSČ, sešel se v květnu ministr vnitra Jaromír Obzina s šéfy okresních výborů KSČ, aby jim toto rozhodnutí sdělil. Jiná zpráva z této doby uvádí, že proti spojení funkcí byli nejen Jakeš, ale také Antonín Kapek, Alois Indra či Karel Hoffmann.

Biľak ukládal všechny pracovní materiály rovnou do trezoru, který jednou do roka před dovolenou vyklidil.

"Zastoupení (KGB) a velvyslanectví s nimi pracovalo. Husák se k nim chová podezřívavě," napsala podle Mitrochina sovětská rozvědka. Jiná ze zpráv Moskvě sděluje, že devět let, která strávil Husák ve vězení, se projevilo na jeho psychice. "K jasným odpůrcům linie KSČ projevuje nepodloženou shovívavost," napsali rozvědčíci. Předseda Federálního shromáždění Indra podle stejné zprávy "čeká na svou chvíli", aby se mohl ujmout funkce generálního tajemníka.

Čtěte také: Rozporná historie: žadonil o vstup do KSČ, pak psal proti straně

Normalizační ministr vnitra Obzina byl ve zprávách KGB zmiňován často. "Obzina prohlásil, že Komunistické straně Sovětského svazu a soudruhu Leonidu Iljiči Brežněvovi je připraven splnit každé přání," stojí v krátkém záznamu, zřejmě z doby kolem roku 1978.

Podle jiného textu Obzina řekl, že jeden z vedoucích představitelů ÚV KSČ Vasil Biľak ukládá všechny pracovní materiály rovnou do trezoru, který jednou do roka před dovolenou vyklidí. Své stranické kolegy Jana Fojtíka a Oldřicha Švestku ministr vnitra označil za "pijana a povaleče".

Historik: Rok 1968 byl otřesem

Další z materiálů odráží kritiku nízké úrovně ideologické práce KSČ, která prý "neodpovídá potřebám současnosti". Pracovní vztahy v komunistickém vedení byly podle přesně nedatovaného textu možné jen proto, že jeho členové věděli o jednoznačné podpoře Moskvy Husákovi a Biľakovi. "Na jejich vztahu do značné míry závisí situace v předsednictvu KSČ," uvedla sovětská rozvědka.

Politické názory uvnitř KSČ se nesledovaly. Důvodem byl Slánského proces a obava, aby StB komunistické straně nepřerostla přes hlavu.

"Situaci uvnitř (KSČ) monitorovala zvlášť po šedesátém osmém, který byl určitým otřesem," potvrzuje historik Prokop Tomek, který je předním českým odborníkem na komunistické tajné služby. "Byla tu permanentní nedůvěra," tvrdí.

Mitrochinovy poznámky tohoto druhu jsou podle něj zajímavé, neboť v českých archivech se nedají dohledat. "Podle směrnic pro práci s tajnými spolupracovníky StB bylo zakázáno verbovat mezi členy KSČ. To si nedovolili. V informačních podkladech StB proto nejsou zprávy o dění v KSČ. Politické názory uvnitř KSČ nesledovala," vysvětlil Tomek. Důvodem byl podle něj Slánského proces v 50. letech a obava, aby StB komunistické straně "nepřerostla přes hlavu".

Čtěte také: Kdo zabil Palacha? Trezorová zpráva KSČ z filozofické fakulty

Obzinův předchůdce ve funkci Radko Kaska zase podle KGB dostal od Husáka v lednu 1971 příkaz, aby sestavil seznam "pravice", tedy odpůrců normalizační politiky. Ministr měl tajně na tyto osoby začít shromažďovat materiály, aby bylo možné dopředu najít paragrafy, na jejichž základě by mohlo být v libovolnou chvíli zahájeno stíhání.

Rozhádat sledované

Husákův zájem a zájem KGB se sešel například u osoby Alexandra Dubčeka, jednoho ze symbolů pražského jara. Jedno z hlášení, patrně z počátku druhé poloviny 70. let, uvádí, že na Slovensku na "bývalé významné pravicové činitele", tedy na celkem 229 osob, neustále dohlíží československé ministerstvo vnitra.

Československé úřady na Dubčeka nasadily pět agentů a techniku, takže byl pod kontrolou.

"Byli volit, kromě Dubčeka a (Miroslava) Kusého," napsala KGB v souvislosti s volbami v roce 1976. StB se prý snažila v té době vytvořit takové podmínky, aby se sledovaní nemohli scházet, měli složité vzájemné spojení a co nejvíce se hádali.

V roce 1982 pražská odbočka KGB hlásila do Moskvy, že československé úřady na Dubčeka nasadily pět agentů a techniku, takže byl pod kontrolou "ve všech ohledech". Některé ze záznamů mají až tragikomický charakter, třeba hlášení zdroje z československé vojenské kontrarozvědky, který v roce 1971 informoval o opileckých vyjádřeních tehdejšího ministra obrany Martina Dzúra.

KGB ale československé komunisty nespouštěla z očí ani v Moskvě samotné. Jedna ze zpráv uvádí, že v červenci 1978 byla na návštěvě v sovětské metropoli delegace pracovníků ministerstva kultury vedená Miroslavem Válkem (slovenský ministr kultury), která byla ubytována v hotelu Mir.

"Při odjezdu delegace z Moskvy byly v pokoji vedoucího delegace zanechány, nikoliv zapomenuty, suvenýry ministerstva kultury SSSR," zdůrazňuje příslušný dokument a pedanticky vypočítává, že se jednalo o knihy jako Brežněv: krátký biografický nástin, Ochrana památek historie a kultury SSSR a podobně. Poměrně úsměvný záznam ale končí výhružně: "Informováno vedení KGB, informováno zastoupení KGB v Praze".

Čtěte také: Zemřel bývalý člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán