Vinnetou se nesmí jmenovat Vinnetou. Rána pro německou televizi

Německá televize RTL odvážně vtrhla na území rudochů a bledých tváří, které je pro leckterého diváka až posvátné. S produkční firmou Rat Pack nově zpracovává příběhy slavných hrdinů německého spisovatele Karla Maye (1842-1912): náčelníka kmene Apačů Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda, německého přistěhovalce na Divoký západ. Teď ale filmaře zasáhla studená sprcha. Soud rozhodl, že nový Vinnetou se nesmí jmenovat Vinnetou.

Na čem je napsáno Vinnetou, musí být Vinnetou uvnitř, pravil zemský soud Nürnberg-Fürth. Dal tak za pravdu nakladatelství Karl-May-Verlag z Bambergu, která zažalovalo RTL za to, že scénáře nově natáčených filmů o rudém a bílém bratrovi se zčásti masivně odlišují od románových předloh Karla Maye.

Nakladatelství se proto odvolalo na právo ochrany názvu. Podle soudu se plánované snímky liší od knižních předloh tak, že už je není možné považovat za jejich zfilmování. Ve scénáři RTL tak třeba Old Shatterhand žije jako farmář na území indiánského kmene Apačů. Ve třech dílech Mayova románu Vinnetou je Old Shatterhand (v překladu „stará Drtící ruka) líčen ve svém původním povolání německého zeměměřiče.

Tři připravované filmy RTL se tak podle soudu nesmějí jmenovat „Vinnetou a Old Shatterhand“, „Vinnetou a poklad na Stříbrném jezeře“ a „Vinnetouova smrt“. Remake se přitom od poloviny srpna natáčí v Chorvatsku na místech, jež se stala kulisami klasických indiánek se zmíněnými hrdiny v šedesátých letech minulého století.

Nyní si však milovníci mayovek budou muset zvykat na nová jména, hlavně na exoticky znějící Krešnik „Nik“ Dželilaj (Kreshnik „Nik“ Xhelilaj), což je dvaatřicetiletý Albánec hrající prvního z Apačů. Jeho bílého bratra ztvární Němec Wotan Milke Möhring (48), jedna z hvězd německého seriálu Místo činu (Tatort).

Pro mnohé fandy Vinnetoua a Old Shatterhanda je to mírný šok, jen těžko se smiřují s tím, že na plátně budou vyrážet za novými dobrodružstvími na ořích Ilčím (Vítr) a Hatátitlovi (Blesk) jiní herci než Pierre Brice a Lex Barker. Tvůrci nových tří dílů indiánek si tyto okolnosti uvědomují a po novém, vhodném arcirudochovi prý pátrali po celém světě.

Nik Dželilaj se narodil v Tiraně, rodiče byli vyšší důstojníci v armádě. I jemu nalinkovali zelenou kariéru a už ve čtrnácti letech ho poslali na vojenskou akademii v tureckém Istanbulu. Po sedmi měsících to tam však zabalil a vrátil se domů, kde později vystudoval herectví v Tiraně. Začal hrát v divadle a později také v inscenacích v turecké televizi.

Lze říci, že mezinárodní filmovou kariéru začal v Česku, v česko-albánském romantickém dramatu Smutek paní Šnajderové (2008; The Sorrow of Mrs. Schneider). Děj se odehrává roku 1961 v Československu, kde partička posluchačů FAMU, Dželilaj hraje albánského studenta Lekiho, natáčí absolventský film ve fabrice na motorky. Snímek díru do světa neudělal.

Budoucí Vinnetou tak na sebe upozornil širší publikum až v roli, která je pro dnešní Albánce v reálném světě vpravdě typická. Zahrál si migranta do Německa v filmu Albánec (Der Albaner; Shqiptari). Nový Vinnetou Nevinnetou přiznal, že slavného rudocha ještě před natáčením neznal, nikdy o něm neslyšel, což zdůvodňuje tradiční izolovaností své vlasti od zbytku kontinentu.

Ne bez důvodu se Albánii občas trochu hanlivě říká „zadní dvorek Evropy“. Své indiánské neznalosti se ale snažil pilně dohnat. Rychle se musel zlepšit i v jízdě na koni, která mu moc nešla. Musel si také vypracovat tělo. Ještě nedávno nebyl takovým svalovcem, jak ho ukazuje několik fotografií RTL z natáčení. Bylo to vyžle, náčelník Kuřecí prsíčka, napsal švýcarský list Blick. V poslední době se tvrdě vypracoval v posilovně, i s pomocí osobního trenéra.

Zpráva o výběru nového Apače vyvolala na webu a sociálních sítích v Německu velký ohlas. Hodně fanoušků Vinnetoua a Old Shatterhanda si tyto postavy dokáže (zatím) představit jen a pouze v podání už zmíněných herců Brice a Barkera.

První byl Francouz (+86) a zemřel letos v červnu, druhý Američan (+54), který zesnul už roku 1973. Celkem 11 filmů s Vinnetouem, jež byly natočeny před půl stoletím, to je zkrátka klasika, na niž se nemá sahat. Dilema skalních příznivců hrdinů Karla Maye nyní možná vyřeší verdikt soudu.

Zvláště Pierre Brice byl ve své životní roli i jako člověk svými příznivci často označován za nepřekonatelnou legendu. Ušlechtilé rysy tváře, zelenomodré oči, moudrost, odvaha, bratrství… Pro Němce se stal německým Indiánem Nr. 1 a jeho němectví posílilo, když si vzal za squaw jejich krajanku Hellu Krekelovou.

Nebyl to však jen Apač německý, ale i český, zkrátka mnohokrajný“. Protagonisté filmů se stali vzorem celé generace. Také Čechy zasáhla v šedesátých a následných letech mayovská mánie, knižní i filmová, divákům kin tekly po tvářích potoky slz, když v díle Poslední výstřel Vinnetou umíral v Šárlího náručí. Melodie z filmů zněly z rozhlasu, hrály se na zábavách.

Německý Vinnetou odešel do věčných lovišť, na plátně i v životě, a měl by tam navždy zůstat. A ne se vracet, navíc jako Albánec, míní mnozí fanoušci Mayovek.