NOVÉ

‚Prsa mám na sex, ne na kojení.‘ Matky se bouří proti EU

BIZARNÍ ZÁKAZ?

Témata: , ,

S Novým rokem přišlo i jubilejní výročí zákazu reklamy a slev na počáteční výživu pro kojence. Před deseti lety s ním přišel Brusel kvůli tomu, aby matky umělé mléko neupřednostňovaly před přirozeným kojením. Ženy, hlavně ty, které kojit nemohou, se proti tomu bouří. Problém s evropskou vyhláškou mají i kojenecké ústavy, kterým umělé mléko neproplácí ani pojišťovny. Cena dětské výživy se přitom pohybuje v řádu stovek korun za balení.

„A proč na to nemůžu uplatnit slevu?“ rozčilovala se před několika dny zákaznice-matka v jedné z pražských poboček drogerie DM. „Omlouvám se, ale slevovou kartičku na výživu pro děti do šesti měsíců nebereme. Je to kvůli nařízení Evropské unie,“ vysvětlovala pokladní odmítnutí zákaznické karty, která její držitelku měla opravňovat k čerpání slevy na zboží obchodu.

Podle prodejce se přitom nejedná o ojedinělou situaci. „Od maminek, které kojit z různých důvodů nemohou, zaznamenáváme velmi negativní reakce. Musí pořizovat počáteční kojeneckou výživu a nemohou na ni uplatnit slevu deset procent na celý nákup získanou v rámci našeho věrnostního programu, ani žádný slevový kupon,“ popsala deníku ECHO24.cz mluvčí sítě drogerií DM Eva Vaněčková.

Obchodníci nesmějí umělé mléko určené pro nejmenší kojence propagovat a zlevňovat už od roku 2006. Směrnice Evropské komise o počáteční a pokračovací kojenecké výživě má podle evropských úředníků zamezit tomu, aby jí matky dávaly přednost před přirozeným kojením. Podle nich je ale evropská vyhláška nesmyslná.

‚Prsa mám na sex, ne na kojení‘

„Chtěla bych vidět jednu matku, která se rozhodne nekojit jen proto, že by měla na umělé mléko slevu, když kojení má zadarmo úplně! Opravdu logika tohoto nařízení mě zaráží,“ napsala v aktuální diskuzi na portálu womenzone.cz jedna z uživatelek. „Nedávno tu byla jedna paní, která tvrdila, že nebude kojit, protože prsa má na sex, a že jí to přijde zvrácené. K tomuto názoru se pak připojila další, lidé jsou různí,“ reagovala jiná žena.

Debatující ženy se ve výsledku shodly na tom, že matka, která se rozhodne, že kojit nechce, tak nebude, a to bez ohledu na to, kolik umělá výživa založená na hydrolyzovaných bílkovinách stojí. „Vyhláška nepřesvědčí. Ta, která kojit nechce, nebude. Ta, která ale nemůže, na to doplatí,“ zněl další příspěvek v online debatě.

‚Matky se nemusí rozhodovat racionálně‘

„V obecné rovině mohu říci, že já osobně považuji reklamu zaměřenou na děti za neetickou z mnoha důvodů,“ komentovala serveru místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost doktorka Jana Kulhánková. Na optimální délku výlučného kojení pak podle ní existuje množství názorů.

„Dle doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS se doporučuje výlučné kojení dětí do šesti měsíců věku bez omezení délky a frekvence kojení. Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje do šesti měsíců žádné další tekutiny. Rozhodnutí matky o tom, zda bude kojit, je závislé na mnoha socioekonomických faktorech a její interakci s dítětem. Situace pro ženu po porodu není zrovna lehká a domnívám se, že v tomto období nerozhodují pouze racionální důvody,“ pokračovala Kulhánková.

Přirozené kojení alespoň během prvních čtyřech měsíců má podle lékařky řadu výhod. „Pro dítě to znamená snížení četnosti infektů, alergií a v pozdějším věku i rizika obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu. U matek pravděpodobně snížení rizika nádoru prsu a vaječníků,“ dodala pediatrička.

Úlevu nemají ani kojenecké ústavy

Smůlu však mají matky, které ze zdravotních důvodů kojit nemohou, nebo děti v kojeneckých ústavech a náhradní rodičovské péči. Cena umělého mléka se přitom pohybuje v řádu stovek za jedno balení, a to i přesto, že se na něj od minulého roku vztahuje snížená desetiprocentní sazba DPH. Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě ale argumentuje tím, že žen, které kojit nemohou je jen jedno procento, a navíc to lze případně řešit skrze zdravotní pojišťovny.

„Uvedený právní požadavek nelze považovat za diskriminační vůči ženám, které nemohou kojit. Podíl žen, které nemohou kojit ze zdravotních důvodů, je odhadován na 1 %, a pokud se jedná o zdravotní potíže, je možné hledat řešení ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami v rámci nastavených programů,“ sdělila deníku ECHO24.cz mluvčí resortu Štěpánka Čechová, do jehož agendy vyhláška spadá.

Jenže například v případě Dětského centra při Thomayerově nemocnici (TN) to neplatí – od pojišťovny nedostanou na umělou výživu ani korunu. „Se směrnicí Evropské unie nesouhlasíme. Domníváme se, že to nezvýší počet matek, které kojí. Myslím si, že je potřeba tento dotaz vznést i do nemocnic na novorozenecká a dětská oddělení,“ uvedla deníku ECHO24.cz ředitelka Dětského centra při TN doktorka Jaroslava Lukešová.

Obchodníci nesmí umělé mléko ‚idealizovat‘

Obchodníci nesmí podle evropské vyhlášky v prodejnách kromě akčních slev a reklamy nabízet ani nejrůznější bezplatné vzorky a další reklamní pomůcky na podporu prodeje. Označení výrobků počáteční kojenecké výživy, ale i té pokračovací pak nesmí podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která má za úkol o správné výživě kojenců informovat, obsahovat ani obrázky dětí či jiné snímky a texty, které by mohly používání umělého mléka „idealizovat“.

„Standardně a pravidelně promujeme dětské přesnídávky, čaje, sušenky, na které se zákaz podpory prodeje nevztahuje,“ popsala serveru Olga Stanley za drogerii Rossmann. „Produkty spadající do počáteční kojenecké výživy v souladu s platnou regulací nepromujeme a ani je nezařazujeme do slevových akcí. Například v aktuálním letáku najdete akci na kojenecká mléka, ta jsou ale určena pro děti starší šesti měsíců,“ uvedl zas Jiří Mareček za Ahold.

Není to podle resortu zdravotnictví přitom tak, že by byla veškerá reklama na počáteční výživu zakázaná. Vyhláška umožňuje umisťovat inzerci ve vědeckých či specializovaných publikacích na péči o malé děti, její obsah však musí být vědecky ověřený.

„Z prezentovaných informací spotřebitelé nesmí nabýt dojmu, že krmení z láhve je rovnocenné kojení, nebo je mu dokonce nadřazené,“ pokračoval tiskový odbor ministerstva s tím, že takto nastavena legislativa odpovídá Mezinárodnímu kodexu pro obchodování s náhradami mateřského mléka přijatého Světovou zdravotnickou organizací. „Cílem je jednoznačně podpora kojení a zdůraznění významu kojení pro zdravý vývoj dítěte,“ dodalo ministerstvo zdravotnictví.

Čtěte také: Věčné pokašlávání, ztráta energie a nová antibiotika? Příčina může být i jiná

Miliardový byznys. Vláda chce omezit reexport léků

Přejít na diskusi