Bod zlomu v Paříži. Macron i Le Penová mohou krizi ještě prohloubit

Témata: ,

Francouzi jdou k prezidentským volbám, které jsou zlomové. Přinejmenším ze tří pohledů. Zaprvé je zlomová doba. Země se už patnáct let od přijetí společné evropské měny potácí v hospodářské stagnaci. V poslední době se navíc kvůli nezvládnuté migraci a integraci přistěhovalců z muslimského světa dostala do vážného společenského napětí. Šéf jedné z francouzských tajných služeb, Patrick Calvar, už den před islamistickým masakrem v Nice loni v červenci před poslanci Národního shromáždění nebývale otevřeně varoval. „Extremismus všude ve společnosti sílí. Jsme na hraně občanské války.“

Nebyl to jeho první veřejný apel. Už předtím poskytl velmi otevřený rozhovor deníku Le Figaro. „Situace je opravdu na hraně nože. Ještě jeden dva teroristické útoky, a budeme tady mít ultrapravicovou revoltu.“ Konfrontace je podle něj pro zemi ještě větším nebezpečím než terorismus. „Evropa je v obrovském ohrožení. Míříme ke střetu mezi krajní pravicí a muslimským světem.“ S podobně ostrými otevřenými varováními přišel už před ním šéf britské tajné služby MI6 Richard Dearlove. Při běžné každodennosti už se na to zapomíná, ale Francouzi jdou poprvé v historii páté republiky volit při výjimečném stavu.

Všichni proti establishmentu

Zadruhé jsou zlomoví prezidentští adepti, kteří mají největší šanci na postup do druhého kola, jež se odehraje 7. května. Oba reprezentují strany, které ještě nikdy neměly prezidenta. Jak Emmanuel Macron z vlastního narychlo založeného hnutí En Marché! (Vpřed!), tak Marine Le Penová z Národní fronty se stylizují do role těch, kdo jdou podobně jako v Americe Donald Trump proti establishmentu. Oba mají podle posledních průzkumů podporu kolem 23 procent. Kandidát pravicových Republikánů Francoise Fillon je třetí s podporou kolem 18 procent a na čtvrté místo se po druhé velké televizní debatě vyhoupl její vítěz v očích diváků, reprezentant krajní trockistické levice Jean-Luc Mélenchon.

Za třetí je zlomové to, jak moc jsou si Francouzi před soubojem o Elysejský palác svou volbou nejistí a těkají. Podle průzkumu deníku Le Monde na nebývale velkém vzorku společnosti ještě 43 procent lidí není rozhodnuto, koho půjdou volit. Od tom, jak je podpora většiny kandidátů mělká a loajalita slabá, nejlépe vypovídá příběh republikána Francoise Fillona. Ten se nejprve, hned po stranických primárkách, stal lídrem průzkumů, které předtím víc než rok nepřetržitě a s velkým náskokem vedla Marine Le Penová.

Fillonova kombinace tvrdého bezpečnostního jestřába, ekonomického volnotržního thatcheriána a společenského konzervativce na Francouze fungovala. Vypadalo to, že je to přesně ten správný mix pro společenskou a ekonomickou krizi, již země prožívá. Z průzkumů vycházel jako jasný vítěz druhého kola nad Marine Le Penovou. Pak ale přes respektovaný satirický týdeník Le Canard Enchainé vyplavaly zprávy, jak Fillon platil ze státních peněz svou britskou manželku Penelope, aniž by za ty peníze odváděla adekvátní práci. Těkaví Francouzi ve Fillona okamžitě ztratili důvěru a na druhé místo za Marine Le Penovou v průzkumech poskočil Emmanuel Macron. Za pár týdnů přišel Le Canard s dalším diskreditujícím příběhem o tom, jak sponzoři koupili Fillonovi dva obleky, každý v přepočtu za dvě stě tisíc korun. Prokuratura začala Fillona kvůli financování jeho rodiny z veřejných peněz vyšetřovat a vyhlídky na Elysejský palác se definitivně rozpadaly. Skoro 77 procent Francouzů v průzkumech tvrdilo, že ve Fillona ztratili důvěru. Jen o něco méně jich bylo přesvědčeno, že by měl odstoupit z kampaně a Republikáni by měli využít zbývající čas a postavit místo něho jiného kandidáta.

Chvíli zvažovali, jestli by přece jen nestálo za to nasadit dvojku z primárek, bývalého ministra životního prostředí a starostu Bordeaux Alaina Juppého. I on měl mít podle průzkumů šanci Le Penovou ve druhém kolem porazit, přestože je to výrazně menší bezpečnostní a migrační jestřáb než Fillon. Nakonec se k tomu Republikáni neodhodlali a oslabený Fillon dotahuje kampaň do konce. Zatím to vypadá, že prohraného. Ale při takové těkavosti a s tolika nerozhodnutými voliči se ještě během těch pár dní mezi uzávěrkou tohoto čísla Týdeníku Echo a volební nedělí 23. dubna může stát cokoliv. Rozdíl pěti procent, (podle ještě novějších už jen tří) který Fillona podle posledních průzkumů dělil od Le Penové a Macrona, nevypadá v současné konstelaci jako nepřekonatelný.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime

Z nového čísla Kdo je zklamán z Trumpa, může se inspirovat u Putina. Exkluzivní rozhovor s Timothy Snyderem

Echo týdne: Smrt za smrt ● Komentář: Přízrak Putina rozkládá Ameriku ● Esej: Práce 4.0 v časech průmyslu 4.0 ● Fokus: Mýtus německé denacifikaceEsej: Martin Luther a „informační revoluce“ ● Rozhovor s Vladimírem Birgusem: Snažím se být nepozorovatelný ● Umění a kritika: Dole básník, nahoře klaun ● Seriál Velcí Češi: Filozof selského rozumu ● Kulturní tipy ● Přeceňovaný a podceňovaný: Milan Štěch vs. Josef Středula ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Žádný důchod, ale žebrání o polévku Ministr financí předpověděl katastrofu penzijního systému. Jak k tomu dojde?
Speciální příloha: Karlovy Vary a film Tipy na podívanou i zážitky

Přejít na diskusi