ČEZ nedostaví Temelín. Známe další scénář, co se bude dít

Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín za stovky miliard korun skončí bez vítěze. Ukončení výběrového řízení, v němž zůstal americko-japonský Westinghouse a ruské konsorcium MIR.1200, potvrdilo několik zdrojů z ČEZ i vlády.

Polostátní energetická společnost rozhodnutí pravděpodobně ohlásí v červnu, kdy se očekává valná hromada, která zvolí novou dozorčí radu. Ta se pak rozhodne, jestli vymění představenstvo firmy v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem. Ministr financí Andrej Babiš kritizuje vedení ČEZ za zhoršující se hospodaření a slabé výnosy některých investic z minulých let. ČEZ teď musí právně absolutně čistě dotáhnout tendr do konce, aby se vyhnul arbitrážím s odmítnutými Rusy a Američany. Ti do příprav nabídek a lobbingu investovali miliony.

Brusel proti dotovanému atomu

Přestože výběrové řízení formálně ještě pokračuje, fakticky už bylo v minulých týdnech zastaveno rozhodnutími vlády i Evropské komise. Jak Sobotkův kabinet, tak Brusel odmítly státem garantované ceny elektřiny z nových bloků. Ty si dal ČEZ jako jednoznačnou podmínku, aby se do stavby pustil. „Bez státních garancí stavět nebudeme,“ řekl opakovaně generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Garantovanou cenu odmítla Sobotkova vláda v polovině ledna. Pár týdnů na to ji Evropská komise prohlásila za nedovolenou veřejnou podporu, když se na ní dohodla britská vláda s francouzskou energetickou společností Electricité de France, která chystá stavět elektrárnu Hinkley Point v britském Somersetu.

Tržní cena jaderné energie je momentálně tak nízká, že nepokryje náklady. Britové chtěli zaručit v elektrárně v Somersetu cenu na 92,50 libry za megawatt hodinu na pětatřicet let. To je dvakrát vyšší než současná tržní cena. Brusel rovnou říká, že model státem garantovaných cen považuje za „promhrhávání peněz poplatníků.“

Státní Temelín – a nová soutěž

Sobotkova vláda už připravuje plán B. Temelín by měl být vyveden do nové státní firmy. Ta by pak další dva bloky dostavěla. „O vyčlenění a zestátnění Temelína se v energetických kruzích diskutuje. Je zřejmě, že atomová energie se nyní v Evropě ekonomicky nevyplatí. Pokud se stát rozhodne, že je to přesto jeho strategický zájem, dá se vymyslet, jak další jaderné bloky postavit,“ říká místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes.

Zestátnění Temelína minulý týden v Hospodářských novinách poprvé oficiálně potvrdil ministr průmyslu Jan Mládek. Odmítl ale zveřejnit jakékoliv detaily. Čistě státní společnost by nepotřebovala žádné garance. Jadernou energii by v Temelíně při současných nízkých cenách na trhu prodávala se ztrátou. Brusel by vládu nemohl obvinit z nedovolené veřejné podpory. Ztrátová energie by byla veřejnou službou, podobně jako když České dráhy provozují se ztrátou veřejnou dopravu. To by stavbu oddálilo o několik let.

Vyčlenění atomové elektrárny nebude snadné. ČEZ je veřejně obchodovatelnou firmou, v níž má stát jen dvě třetiny akcií. Zbytek se obchoduje na burzách v Praze a v Londýně. Kabinet by se před vyčleněním musel vyrovnat se soukromými investory.

Nová státní firma Temelín by pak vypsala nové výběrové řízení na stavbu dalších dvou bloků.  Od ČEZ ale nemůže převzít rozjetý tendr, přestože by si to jeho účastníci přáli. Celá operace musí být právně naprosto čistá a neprůstřelná, aby stát nemohli žalovat soukromí investoři ČEZ ani francouzská společnost Areva, která byla z tendru vyřazena. Už loni v září proti tomu podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Proto nechce ČEZ ani vláda převodem tendru do nové státní firmy nic riskovat.

Pokud nová státní firma Temelín vznikne a vláda se rozhodne, že chce skutečně další atomové bloky stavět, stane se z ní mocensky vlivnější centrum než samotný je ČEZ. Tady se bude rozhodovat o největší investici v ceně 300 miliard korun. Sem bude mířit tlak všech lobbistů, diplomatů a tajných služeb ze zemí, které se budou o zakázku ucházet. Vedení státního Temelína se na rozdíl od veřejně obchodovaného ČEZ nebude muset ohlížet na zájmy soukromých vlastníků, ani pravidla na burzách a bude pod přímým vlivem vládních politiků.

Uhlí, atom nebo závislost na Rusku?

Sobotkova koalice má na pokračování stavby velký zájem. Získá tím právo rozhodnout o rekordně nejvyšší státní investici. Všechny strany navíc voličům slibovaly, že oživí ekonomiku právě velkými stavbami z veřejných peněz. Její zájmy se tady protnou i s prezidentem Milošem Zemanem. Ten už několikrát zopakoval, že je zastáncem zrušení současného tendru a vypsání nového, do nějž by se mohla znovu přihlásit i vyřazená Areva. Zastáncem dostavby Temelína je také ODS. Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek měl ještě před pádem Nečasovy vlády pochybnosti, jestli se dostavba Temelína vyplatí.

Před vyčleněním a zestátněním Temelína se znovu rozjede debata, jestli nové jaderné bloky skutečně potřebujeme. Česká republika je v současné době šestým největším exportérem elektřiny na světě. V zemi se ročně vyrobí 87 ale spotřebuje jen 70 gigawatthodin. Téměř celý výkon současných dvou bloků Temelína (15 gigawatthodin) vyvezeme za hranice. Energetické skóre se ale začne otáčet poté, co postupně doslouží starší uhelné elektrárny.

Ceny a směr, kterým se Evropa v energetice vydá, jsou ale momentálně velmi nejisté. Masivní podpora obnovitelných zdrojů zvedla kvůli povinným příspěvkům účty firmám i rodinám. Tržní cena elektřiny je ale rekordně nízká, takže energetickým firmám klesají zisky a je velmi těžké postavit novou elektrárnu, u níž by byla záruka, že vydělá. Konečné ceny pro zákazníky jsou naopak právě kvůli dotacím a emisním povolenkám o 40 procent vyšší než ve Spojených státech. To podstatně snižuje šance uspět v mezinárodní konkurenci. Velké rozdíly jsou ale i uvnitř Evropské unie. Francie s atomovými elektrárnami má jedny z nejnižších, Německo masivně investující do obnovitelných zdrojů naopak jedny z nejvyšších účtů za elektřinu.