1

Uber a neměnná podstata politiky

Témata:

V dnešním světě bičovaném destruktivním příbojem populismu je skoro úleva, když narazíte na politiky a instituce, které mu odolávají a neochvějně dál naplňují svou roli v systému. Není pravda, že populismus zrušil všechny přírodní zákony politiky.

Například tu stále jsou taxíky.

V jistém smyslu není pravda, že by do této oblasti nedorazila nová doba. Právě naopak. Všimli jste si, že se z médií vytratil svého času konstantní žánr, popis boje s nepoctivými taxikáři? Jeho nepřekonaným vrcholem již zůstane reportáž s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem, který se za asistence novinářů namaskován jako latinský svůdce uvolí na vlastní kůži vyzkoušet, jak bezskrupulózní taxikáři odrbávají bezbranné cizince. Pominuly doby, kdy se řešily „turbo“ taxametry a otázka, zda za neschopností odebrat licence usvědčeným podvádějícím taxikářům je legislativa, neschopnost či korupce.

Ústup těchto problémů z veřejného povědomí nastal v nápadném souběhu s nástupem mobilních aplikací a služeb typu Uber.

Problémy ovšem neustoupily pro všechny. Ustoupily sice pro běžné občany, kteří se chtějí svézt. Ale neříkejme hop, dokud jsme nepřeskočili. To je jen jedna skupina veřejnosti a jiné, politikům a úředníkům, problémy přibyly.

Boj s Uberem je pro pražskou primátorku Krnáčovou jednou z viditelných aktivit. Nejnověji se dokonce sešla ke koordinaci a výměně zkušeností s náměstkem brněnského primátora Matějem Hollanem a ukázalo se, jak politika svými zákonitostmi formuje lidi z různých prostředí do jednoho kadlubu. Jedna přišla z politického týmu miliardáře, který chce řídit stát jako firmu, druhý z kruhů postmoderních aktivistů, ale svět vidí stejně: „Služba Uber působí v Brně zhruba měsíc a půl a již narážíme na stejné problémy jako Praha,“ uvedl Hollan.

Chudáci Brňáci, kdyby tušili, co je čeká. Těch problémů je spousta, v jedné tiskové zprávě pražského magistrátu je najdeme přehledně:

„Uber porušuje:

Zákon o silniční přepravě tím, že:

v případě aplikace UberBLACK se sice jedná o řidiče, kteří jsou držiteli veškerých dokladů pro taxislužbu předepsanými, ale provozují taxislužbu bez zákonem nařízeného označení a vybavení vozidla; auta nejsou označena názvem provozovatele a nemají střešní svítilnu s nápisem TAXI. Z pohledu vybavení nemají zákonem požadovaný taxametr,

v případě aplikace UberPOP nejsou řidiči držiteli živnostenského oprávnění na provozování taxislužby, nejsou držiteli oprávnění řidiče taxislužby, vozidla nejsou evidována jako vozidla taxislužby a nejsou označena a vybavena, jak zákon ukládá.

Zákon o cenách například tím, že:

na vozidlech není zveřejněn ceník, podle kterého je přeprava uskutečňována,

konstrukce ceny je v rozporu s nařízením hl. m. Prahy o maximálních cenách osobní taxislužby,

v některých případech závislých na dni a času přepravy je cena navyšována stanovenými koeficienty, kvůli kterým dochází k překročení městem stanovených maximálních cen.“

Připusťme, že existující zákony by se dodržovat měly. Ale druhá strana by zase měla připustit, že žádný z vypočítaných problémů zákazníky Uberu neohrožuje a nepálí. Ano, musí to být těžké, vžít se do situace člověka, kterému nevadí, že ve vozidle není taxametr a ceník, protože si cenu může přečíst ve svém mobilu. Ale zkuste to.

V citovaném výčtu není zmíněn jeden problém, který má cosi do sebe, nejasnost ohledně pojištění řidiče a cestujícího. Ale to je trochu jako s obskurními nebezpečnými nemocemi, o kterých se najednou dovídáme, že zabíjejí spoustu lidí. Lékařská věda totiž pokročila natolik, že vyléčí spoustu lidí, kteří dříve umírali na něco jiného, takže tu exotickou chorobu neměli šanci dostat. Dřív byly cesty taxíkem spojeny s tolika obavami, že nám pojištění přišlo na mysl až jako desáté v řadě.

Uber je pod náporem regulátorů ve většině míst, kde operuje, ale částečně to vyplývá z podmínek, které jsou jiné. U nás například neexistuje fixní počet taxíkářských licencí, se kterými se obchoduje jako s majetkem, tak jako ve většině amerických měst.

Co existuje i u nás, to je samozřejmě nelibost dosavadních provozovatelů taxislužby z příchodu konkurence. Lze je chápat. Investovali do podnikání, museli splňovat různé formální požadavky. Jenže praktická zkušenost s Uberem usvědčuje ty formální požadavky z toho, že nemají žádnou veřejnou užitečnost. Když vás řidič bez živnostenského oprávnění k provozování autodopravy a oprávnění řidiče taxislužby doveze do cíle stejně uspokojivě jako ten, kdo je má, v čem je problém?

„Celá služba je pro nás absolutně netransparentní,“ prohlásila Krnáčová, asi že jí to slovo uvízlo v hlavě z jejího předchozího působiště. Uber je naprosto transparentní. Vidíte předem řidiče a cenu, za kolik vás odveze. Platíte kreditní kartou, odpadá smlouvání a možnost daňových podvodů. Trasa se monitoruje přes GPS, při výpočtu jízdného by mohl Uber podvádět jen centrálně a ve velkém, na což si sotva troufne. Po jízdě dostanete e-mail s ujetou trasou na mapce. Nevím, nerozumíme slovu transparentnost každý jinak?

Uber a celá sdílená ekonomika mají samozřejmě své problémy. Ale ty jsou globálního, „filozofického“ rázu a snahy municipálních politiků k nim většinou nesměřují. Ty směřují k instinktivní ochraně etablovaných lobby na úkor zákazníků. Ano, pro dosavadní taxíkářské struktury je nástup Uberu apod. „disruptivní“. Možná bychom se na to dívali jinak, kdyby si v minulosti vysloužily naši náklonnost. To se nestalo, takže s velkou solidaritou počítat nemohou. Zbývají jim jen politici s jejich bláhovou vírou, že zprávy o tom, kolik podnikli jejich inspektoři kontrol, kolik „výtečníků“ načapali při porušování předpisů a za kolik tisíc korun jim uložili pokut, mají na veřejnost magické účinky. A někteří lidé z toho asi skutečně zažívají jakési uspokojení ze zástupného výkonu moci. V některé všední dny se zdá, že právě to je podstata politiky.

/
komentátor

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.