Evropský soud se zastal vandala, kamera ho nahrála bez jeho souhlasu
Sporná ochrana majetku
NOVÉ
1
Videozáznamy osob pořízené soukromými kamerami obsahují chráněné osobní údaje, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, jenž se zabýval případem muže z Třebíče, který natočil vandaly. Záběry totiž pocházely z kamery umístěné na soukromém pozemku, která ovšem neoprávněně zabírala veřejné prostranství.
Soudní dvůr Evropské unie zároveň ale uvedl, že při posuzování konkrétních případů musí soudy zohlednit i ochranu majetku, zdraví a života. V podstatě je tak na českých soudech, jak konkrétní případ posoudí a zda převáží oprávněný zájem nad právem soukromí přistižené osoby.
Soudní dvůr EU rozhodoval o případu Františka Ryneše z roku 2007. Ryneš na dům své rodiny v Třebíči nainstaloval kamerový systém, který snímal vchod do stavby, ulici i vstup do protějšího domu. Díky záznamu z těchto kamer se podařilo najít dvě osoby, které prakem rozbily okno Rynešova domu.
Jeden z mužů si ale u českého Úřadu pro ochranu osobních údajů stěžoval na nezákonnost pořízení nahrávky, a úřad Rynešovi uložil pokutu. Poukazoval mimo jiné na to, že záznam byl pořízen ve chvíli, kdy se podezřelý nacházel na veřejném prostranství před domem a jeho záznam byl pořízen bez jeho souhlasu. Ochrana osobních údajů platí i na záběry kamer z veřejných míst.
Ryneš se kvůli pokutě obrátil na české soudy. Nejvyšší správní soud si nebyl jistý, jak případ posoudit, proto požádal Soudní dvůr EU o odpověď, zda záznam pořízený za takových okolností nepředstavuje zpracování údajů, na které se směrnice nevztahuje, protože jde o záznam provedený fyzickou osobou pro výkon výlučně osobních či domácích činností.
Podle soudu výjimka o záznamu pro osobní či domácí činnosti, na kterou se ptal český soud, pro tento případ neplatí. Měla by totiž být vykládána striktně. Systém zabírající veřejné prostranství je podle soudu zaměřen mimo soukromou sféru osoby, která záběry pořizuje.
Čtěte také: ČR má právo omezovat domácí porody, rozhodl Štrasburk
Směrnice o ochraně osobních údajů se vztahuje i na záznamy z kamerových systémů nainstalovaných na soukromém domě a zabírajících veřejné prostranství, uvedl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Zdůraznil však zároveň, že vnitrostátní soudy nesmějí zapomínat na ustanovení směrnice umožňující zohlednit oprávněný zájem správce spočívající v ochraně majetku, zdraví a života.
V dnešním rozsudku evropský soud nejprve vysvětlil, že pod pojmem osobní údaje se podle směrnice rozumí informace umožňující přímo či nepřímo identifikovat konkrétní osobu. Stanovuje též, že tyto údaje je možné zpracovávat v zásadě jen s jejím souhlasem.
„Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery tudíž představuje osobní údaj,“ uvedl soud. Na pořizování kamerových záznamů se směrnice podle něj vztahuje také, protože dohled pomocí videokamer je automatizovaným zpracováním osobních údajů.
„Při uplatňování směrnice zároveň nesmí vnitrostátní soudy ztrácet ze zřetele, že její ustanovení umožňují zohlednit oprávněný zájem správce spočívající v ochraně majetku, zdraví a života tohoto správce a jeho rodiny,“ zdůraznil dnes ale zároveň Soudní dvůr EU v tiskové zprávě.
Bez souhlasu dotčených lze podle něj osobní údaje zpracovávat například tehdy, je-li to nezbytné k uskutečnění oprávněných zájmů správce. Osoba o zpracování údajů nemusí být informována, pokud to není možné nebo by to vyžadovalo nezměrné úsilí.
A členské státy také podle soudu mohou omezit rozsah povinností a práv stanovených směrnicí, pokud je to nezbytné k tomu, aby bylo možné zamezit trestným činům, zajistit jejich vyšetřování, odhalování a stíhání odpovědných osob, či chránit práva a svobody ostatních.
