Senátorka nezákonně vydělává na pacientech, ti platí za falešnou naději

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z čela Ústavu experimentální medicíny AV ČR, podle něj poškodila dobré jméno instituce. Tým Sykové, který v motolské nemocnici prováděl experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS), si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. Odvolání přišlo poté, co případ zveřejnil v pondělí pořad Reportéři ČT. Podle Ústavu však není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.

Expertní tým v motolské nemocnici zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola. Tým nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

Čtěte také: Pád senátorky za ČSSD: skončila v čele ústavu, možná i ve vládní radě

„Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160 tisíc korun,“ uvedl manžel pacientky, která byla v roce 2012 do výzkumu zařazena jako jedna z prvních.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se přitom dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. „Jsme velmi daleko od toho, aby terapie byla opravdu účinná. Žádné studie, které by prokazovaly její bezpečnost a účinnost, neexistují,“ řekl ČT neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. „Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení,“ řekl televizi ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

„Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal,“ uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka.

Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných. „Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160 tisíc korun,“ uvedl manžel pacientky, která byla v roce 2012 do výzkumu zařazena jako jedna z prvních. Další pacientka, která musela 150 tisíc korun zaslat před aplikací kmenových buněk, uvedla, že šlo o dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk.

Peníze odeslala na účet spolku Buněčná terapie, kterému předsedá Syková a sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bioinova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Sykové Ústav experimentální medicíny v ní drží 43procentní podíl.

„Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal,“ uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka. „Kdybychom byli ve slušné, civilizované, demokratické zemi, tak především vědci sami by z toho vyvodili důsledky a výrazně by zvážili pokračování své vědecké kariéry,“ dodal přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Vácha.

Do studie se nedostal Gross

Podle týdeníku Respekt, který o tématu psal před týdnem, se najdou i vědci, kteří se Sykové opatrně zastávají. Molekulární biolog Petr Dvořák z Masarykovy univerzity sice nesouhlasí s tím, aby pacienti za aplikaci buněk platili, ale jinak mu přístup vědkyně připadá odvážný, průkopnický a v něčem i zásadový.

Syková prý například odolala politickým tlakům, aby do studie nechala zařadit Stanislava Grosse. „Jsem přesvědčen, že kdyby kmenové buňky jen trochu pomohly, všechny námitky by se hodily za hlavu a hrnuli by se další zájemci,“ řekl Respektu vědec, který dokázal získat kmenové buňky z lidského embrya jako třetí na světě.

Motol podává žalobu

Ústav experimentální medicíny v pondělní tiskové zprávě popřel, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie.

„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ vysvětlil ústav.

„Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuju, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména,“ řekl televizi ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého by takové jednání mohlo mít i charakter trestního práva.

Čtěte také: ALS, nevyléčitelné onemocnění, kterému podlehl Gross