NOVÉ

Masakr motorovou pilou. Jak se vyznat v bitvě o Šumavu

TÝDENÍK ECHO

Témata: ,

Pražské úřady definitivně ovládly největší pohoří v republice. Přes odpor místních a regionálních samospráv, přes intervenci prezidenta republiky bude o veškerém dění na území Národního parku Šumava rozhodovat ministerstvo v hlavním městě. Venkované budou mít maximálně poradní hlas. Předem se neví, k čemu to povede.

Brabec mír nezajistil

Ani Miloš Zeman nechodí v roli prezidenta příliš často do sněmovny, přesto zasáhl koncem února proti zákonu o národních parcích. Veřejnost zaujal nevhodnými poznámkami o aktivistkách, které se přivazují ke stromům, a brání tak jejich pokácení. Prezident ovšem používal ještě drsnější obraty, když mluvil o současném stavu Šumavy: „Dámy a pánové, byli jsme svědky zločinu. Byla vytvořena fiktivní divočina, nikoliv přírodní divočina. Byla vytvořena poušť,“ odsoudil například způsob, jakým se správa dosud o národní park starala a jak nechala sežrat třetinu tamních stromů kůrovcem.

Prezidentův dramatický apel měl zabránit, aby se poušť zvětšila, protože zákon o národních parcích umožní rozšířit první pásmo ochrany na více než polovinu území Šumavy. Nezabránil. Zákon počátkem března prošel ve sněmovně bezpečnou většinou, poslanci zároveň odmítli jeho zmírnění od Senátu. Na prezidentovu stranu se postavil jen nečekaný spojenec, poslanecký klub ODS, a pár sociálních demokratů a komunistů z Jihočeského a Plzeňského kraje, do nichž národní park zasahuje.

Vítězem v bitvě proti prezidentovi se stal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), kterého podpořila dokonce TOP 09, jindy mimořádně podezíravá k vládním iniciativám všeho druhu. Brabec po vítězství přesto připustil rozpaky nad tím, jak nesmlouvavou bitvu musel vést. „Nedávno jsem byl nespravedlivě osočen, že Brabec na Šumavě mír nezajistil. Ale jak chcete zajišťovat mír s někým, pro koho kompromis není 50 na 50, ale je to prostě sto proti nule. Buď chci všechno, anebo řeknu, že se mnou nikdo nemluvil. Pořád se otevírají staré křivdy a otevírají se staré rány,“ postěžoval si ministr. Nepřátelskou stranu ovšem ani on sám nešetřil. Kompromisní návrh ze Senátu odmítl s výroky, že skrývá „dračí vejce“, pak ho nazval „šumavským masakrem motorovou pilou“.

Rezervace pro přemnožení kůrovce

Zemanovo extempore ve sněmovně bylo vyvrcholením desetileté války, kterou vedly pošumavské obce podpořené místními politiky proti správě národního parku. Za všechno může, jak známo, orkán Kyrill. V lednu 2007 zasáhl také Šumavu a jenom v národním parku porazil nebo poškodil stromy s dřevní hmotou 700 tisíc až milion metrů krychlových. Na něco takového nebyly úřady ani ekologové připraveni. Těžba nestačila zabránit tomu, aby se v oslabených stromech mimořádně nerozmnožila kolonie kůrovců. Později podle odhadu současného ředitele parku Pavla Hubeného kůrovci zlikvidovali přes dva a půl milionu metrů krychlových dosud úplně zdravých stromů. Celkem se odhadem jednalo o pět milionů stromů. „My jsme si tehdy užívali v klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce devadesátých let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká,“ popisuje nepřipravenost ředitel Hubený ve vzpomínkovém textu na webu Národního parku Šumava.

Do roku 2012 se na mrtvý les změnilo asi dvacet tisíc hektarů, tedy třetina území šumavského parku. Zasažena byla v první řadě nejcennější oblast mezi Modravou a Březníkem na českém úbočí Roklanu, vedle ní masiv Plechého s okolím, Prášilsko i oblast pramenů Teplé Vltavy. Fatální pocit morové rány, proti níž se nejde bránit, časem vystřídalo hledání viníků. Do centra pozornosti se dostal šéf parku František Krejčí, který se schválením ministra Martina Bursíka nechal ležet 200 tisíc metrů krychlových polomového dřeva, protože podle učení ochránců přírody není možné v nejcennějších chráněných oblastech zasahovat. Právě tak vzniklo podle pozdějšího ředitele Jiřího Mánka útočiště, ze kterého začal kůrovec dobývat další území.

Potíže s kůrovcem zažila Šumava už v minulých stoletích, situace se však vyostřila v posledních dvou desetiletích, kdy mu přál posun klimatu. Už v některých dubnových a květnových dnech překračují teploty na hřebenech hor dvacet stupňů, což umožňuje kůrovci, aby se dříve vyrojil. Během sezony stihne víc generací a to v důsledku vede k přemnožení. Podle studií německých přírodovědců přálo kůrovci i oslabení smrkových porostů vinou průmyslových exhalací z poslední doby. Zákon o národních parcích schválený v roce 1992 se dodnes považuje za revoluční čin, jeho prvním viditelným výsledkem však byl, možná shodou nešťastných okolností, vznik mrtvých lesů na Šumavě. Doba vytvořila agresivnějšího kůrovce a ochrana přírody mu poskytla prostor, aby mohl svůj nový potenciál uplatnit. To vedlo k frustraci sdílené hlavně šumavskými starosty i ke spikleneckým teoriím, podle kterých Bursíkovo vedení nechalo kůrovce přemnožit, aby mohlo vydělat na kalamitních těžbách. Podezřelým se stal i fakt, že se většina kůrovcového dřeva vytěžila před odchodem „Bursíkova“ ředitele Krejčího v roce 2011 a že za jeho nástupců šla prudce dolů. Češi ovšem káceli s menším zaváháním v roce 2008 s obdobnou intenzitou jako sousední Bavoři.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime

 

Z nového čísla Komplex Evropanů druhé kategorie. Proč se tolik bráníme vícerychlostní unii

Echo týdne: Není jenom Aj Wej-wej ● Komentář: Lubomír Zaorálek zpátky na zemi ● Kauza: Brusel proti Agrofertu ● Svět: Nemyslete si, že jste se mě zbavili ● Rozhovor s nizozemským politikem Fritsem Bolkesteinem: Wilders nemohl vyhrát, mluvil jako idiot ● Komentář: Pokuta za malé sebevědomí ● Nekrolog: Aby všichni jedno byli ● Umění a kritika ● Kulturní tipy ● Přeceňovaný a podceňovaný: Lubomír Zaorálek vs. Milan Chovanec ● Technologie ● Aplikace ● Auto 

Fenomén Mňága 30 let veselého smutku kapely z Valašského Meziříčí, která zní pořád stejně. Jinak to nejde
Neziskovky jako veřejný nepřítel? Nakolik reálné opodstatnění má tvrzení o ideologii "NGOismu", kterou dle některých neziskovky prosazují mimo demokratický proces?

Přejít na diskusi