Nakojit ji směla jen jednou. Norská sociálka zabavila další dítě

Odebrané dítě

Nakojit ji směla jen jednou. Norská sociálka zabavila další dítěAKTUALIZOVÁNO
Odebraná holčička. Foto: Foto: rodina odebrané holčičky
2
Svět
Echo24
Sdílet:

Norská sociální služba Barnevern odebrala v březnu norsko-slovenskému páru dvouapůlměsíční holčičku jménem Maxine. Důvodem k odebrání byl údajně nedostatečný oční kontakt matky s dítětem. Teď se matka smí s dítětem stýkat jednou za 14 dní na jednu hodinu. Nakojit ji směla jen jednou. V případě intervenovalo i Slovensko. O odebrání kojence informoval ve své zprávě Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových. 

Matka malé Maxine, kterou se Barnevern rozhodl odebrat, je po prodělaném zánětu mozkových blan neslyšící. To ovšem norsko-slovenské rodině neulehčilo, ale naopak jim to ve sporu s norskou sociální službou přitížilo. „Barnevern totiž žádal, aby se rodina přestěhovala do speciálního centra určeného k pozorování. Rodiče to odmítli, protože matčin handicap nepovažovali za tak závažný a pro otce by přestěhování znamenalo každodenní několikahodinové dojíždění do práce,“ uvádí ve své zprávě Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových. 

Rodina se dohodla s babičkou ze Slovenska, která měla do Norska přijet, aby páru s výchovou dítěte pomohla. To jim ovšem nepomohlo a den před jejím příjezdem bylo dítě odebráno. Zvýšenému zájmu ze strany Barnevernu přitom prý rodina čelila dlouhodobě. „Máme k dispozici detailní seznam pravidelných a nehlášených (i nočních) návštěv, které pracovnice Barnevernu absolvovaly a kterými rodinu začaly okamžitě po narození dítěte obtěžovat. Rodina postupovala podle jejich instrukcí,“ uvádí k tomu zástupce petičního výboru Pavel Hasenkopf.

Rodiče teď mají s dítětem povolené schůzky jednou za 14 dní na jednu hodinu na předem neznámém místě. Mamince bylo během schůzky umožněno dítě nakojit pouze jednou. Matka si přesto snaží nadále udržet mateřské mléko, aby svoji holčičku mohla při případné návštěvě sama nakojit. 

V případu již intervenovalo Slovensko, které požaduje, aby bylo do případu vpuštěno jako samostatná strana sporu. Na podporu rodiny vznikly všemožné iniciativy, které pořádají finanční sbírky – náklady na soudní spory s Barnevernem jsou totiž značné a ve vlekoucích se sporech se stávají neúnosnými. Na podporu rodiny vzniklo i několik stránek na sociálních sítích, například Vráťte Maxine rodičom.

Kolem případu se zatím na internetu objevily jen kusé informace a ze jmen postižené rodiny je známo jen jméno odebrané holčičky –Maxine. Rodiče nechtěli zveřejnit svá příjmení, protože se prý bojí, že přílišná medializace případu by jim v souboji s úřady mohla přitížit. Matka holčičky pochází z Norska, zatímco její manžel je Slovák. Další soud potom rodinu čeká na začátku června. 

Samotné odebírání dětí norskou sociální službou Barnevern je v tuzemsku známé především ve spojitosti s případem rodiny Michalákových. Matce Evě Michalákové norské úřady v roce 2011 odebraly syny Denise a Davida. V roce 2014 byl potom případ zmedializován a stal se celospolečenským tématem. V případu přislíbil intervenci prezident Miloš Zeman, řešil se v parlamentu a Česko si s Norskem vyměnilo několik diplomatických nót. Oba synové přesto nadále zůstávají v Norsku.

Čtěte také: Michaláková se v Norsku po roce viděla s mladším synem

Sestra má větší šance získat mé děti, míní Michaláková

Sdílet:

Hlavní zprávy