NOVÉ

Manželé z Teplic vyrazili na pomoc jezídům do Kurdistánu

pomoc obětem fanatiků z IS

Provozovatelka teplické autoškoly Šárka Petrová si v prosinci udělala volno a odletěla z Evropy. Nemířila ale za teplem, nýbrž do uprchlických táborů v Kurdistánu, kam několik dní před ní dorazil její manžel, Shamsadin Shamou. Ten je jezíd a do severního Iráku přivezl vlastním autem zimní oblečení pro jezídské sirotky a další pozůstalé po obětech řádění fanatiků z Islámského státu.

O vánočních a novoročních svátcích si oba manželé z Teplic vyposlechli desítky svědectví o vraždění, znásilňování a vypalování domovů. Ti, kteří masakry islamistů přežili, živoří už několik měsíců v nedostatečně vyhřátých stanech v uprchlických táborech, jakých jsou v iráckém Kurdistánu desítky. Na útěku je tam přibližně milion lidí, z toho až 400 tisíc příslušníků prastaré jezídské komunity převážně z provincie Sindžár, která se po staletí brání islamizaci.

„Nejhůř jsou na tom děti, kterým zavraždili rodiče, často žijí v táborech bez jakéhokoliv příbuzného. Jsou jich stovky, možná tisíce,“ říká Šárka Petrová, která se z Iráku před několika dny vrátila do Česka. Její manžel Shamsadin Shamou, jeden z mála jezídů, kteří žijí v České republice, ještě zůstal v Kurdistánu, nyní se na pár týdnů přesune do jezídských uprchlických táborů v Sýrii. Předtím za doprovodu pešmergů, kurdských milicí, dostal i do severoirácké oblasti Sindžár, kde se na některých místech ještě bojuje a kde se mu podařilo část pomoci rozdělit v několika vesnicích.

Pan Shamou se v severočeských Teplicích  živil jako kuchař. Když se sedmapadesátiletý muž loni v létě dozvěděl o hrozném masakru jezídů v oblasti Sindžár, rozhodl se okamžitě pomoct. Sehnal tři tuny sušeného mléka a vlastní dodávkou je odvezl do Kurdistánu. S manželkou založil sdružení Roja Sor (kurdsky Červené slunce) a především díky dárcům z Německa poté zajistil pět kamionů oblečení, bot a hygienických prostředků, které v prosinci odjely k jezídům do Iráku a Sýrie. „Snažíme se oslovovat i Čechy, ale kromě několika lidí většinou z Prahy, kterým chceme moc poděkovat, se zatím na pomoci příliš nepodílejí. Nevím proč,“ krčí rameny Šárka Petrová.

Jezídi své děti do Evropy posílat nechtějí

Tepličanka se v uprchlických táborech setkala také s ženami a dívkami, které radikálové z IS unesli, znásilnili a pak prodali jiným mužům. Asi čtyři sta z nich se pešmergům povedlo osvobodit. V jednom z táborů u města Duhok Petrová mluvila s třináctiletou dívkou, které islamisté vyvraždili celou rodinu. „Unesli ji, zneužívali a pak ji poslali do Bagdádu, kde ji prodali jako dobytek. Podařilo se ji osvobodit. Je na tom teď hodně špatně,“ vypráví Petrová. Kurdská vláda této dívce a několika dalším s podobným osudem zaplatila psychologa kurdského původu, který přijel do uprchlického tábora ze Švédska.

Denní teplota v severním Iráku se v těchto dnech pohybuje kolem pěti stupňů, v noci padá k nule. Lidem v táborech chybí teplé oblečení, jídlo, voda, léky. „Jídlo mají mnohdy jen dvakrát denně, někdy ani to ne. Elektřina v táborech často vypadává, chybí záchody, umývárny. Chceme nyní shánět peníze mimo jiné právě na sanitární zařízení,“ říká Petrová. V Irbílu, v hlavním městě iráckého Kurdistánu, se setkala i s tamním českým generálním konzulem Jaroslavem Reifem. „Jejich pomoc je skutečná,“ napsal Reif deníku ECHO24.cz o Červeném slunci v e-mailu. Kromě českého diplomata teplický pár spolupracoval pochopitelně s místními úředníky, především zástupcem kurdské regionální vlády pro záležitosti jezídů, který se jmenuje Elias Alli Isso.  „On a jeho lidé se nám snažili hodně pomoct,“ zdůrazňuje Petrová.

Shamsadin Shamou měl původně v plánu dovézt některé sirotky do Německa, kde tamní jezídi chtěli vybudovat dětský domov. „Jezídi v Iráku ale nechtějí pouštět děti do Evropy, aby nepřišly o svou kulturu,“ říká Petrová. Červené slunce chce tedy prosazovat „adopce“ jezídských sirotků na dálku.

Facebooková stránka Červeného slunce:

https://www.facebook.com/pages/Roja-Sor-CZ-1/770349573053824?fref=ts

 

Přejít na diskusi