Také Česko zaplavili migranti, z Ukrajiny. Potřebujeme je

Policejní zásah ve skladu společnosti Rohlík.cz v Praze-Liboci má nečekané důsledky. Může za to jeho dramatický průběh. „Ráno naběhlo do skladu komando, které se chovalo jak StB. Řvali a s nikým se nebavili. Zavřeli provoz, kde pracují i Češi, a nechali všechny jak zločince postavit na rampu. Odvezli všechny Nečechy, to je oněch 80 lidí,“ popsal nepříjemné probuzení do březnového dne majitel Rohlíku Tomáš Čupr.

Čupr později vysvětloval, že to tak doslova nemyslel, praktiky StB sám nezažil, prostě si je tak představuje. Nicméně průběh akce byl velmi nezvyklý. Zmíněných osm desítek pracovníků byli Ukrajinci, které policie podezírala, že pracují načerno. Odvezla je na služebnu, odkud je brzy propustila, ovšem předtím jim předala verdikt o vyhoštění. Mluvčí Rohlíku Tereza Gregorová uvedla, že se všichni skladníci proti policejnímu verdiktu odvolali a až do vyřízení zůstávají v Praze.

Přesto musí zásah v Liboci otřást nejen podnikatelem Čuprem, ale každým, kdo se zamyslí nad jeho průběhem. Pokud něco vyvolává vzpomínku na temná čtyřicátá a padesátá léta minulého století, pak se asi děje něco podivného či dramatického také v naší civilizaci. Neuniklo nám, že se mění podmínky světa, kde žijeme?

Proč jich je půl milionu

Vysvětlení není složité, jde jen o to, že si společnost některých věcí nevšímá. Když se na tržnicích prodávaly půllitrové lahve s tvrdým alkoholem za 60 až 80 korun, musel každý vidět, že šlo o nezdaněný alkohol. Problém se začal tematizovat a řešit až ve chvíli, kdy na požití alkoholu zemřely desítky lidí.

I teď existuje dostatek indicií o tom, co se děje. Podstatný byl další výrok rozzlobeného podnikatele Čupra, který prohlásil, že v této zemi za stejných podmínek jako v Rohlíku pracují statisíce Ukrajinců. Proč tedy policie vtrhla právě do jeho podniku, když je zaměstnává každý? V tomto případě nevedla nervozita k přehánění, ale k tomu, že konečně někdo věcně popsal, co se vlastně děje. Dotázaní experti totiž potvrzují, že v Česku skutečně statisíce cizinců a především Ukrajinců pracují bez evidence na úřadech. Možná to není vždy načerno, ale rozhodně bez toho, že se hlásí k trvalému či dlouhodobému pobytu.

Jde o důsledek rozhodnutí polské vlády, která po roce 2014 chtěla pomoci Ukrajině vystavené ruské agresi a nabídla jejím občanům až milion víz pro vstup do Polska, a tím pádem i Evropské unie. Dodnes se úplně neuklidnil poprask spojený s příchodem dvou a půl milionů cizinců z Asie a Afriky a Balkánu na přelomu let 2015/16, k němuž přispěla svými neopatrnými slovy kancléřka Angela Merkelová. Mimo pozornost zůstává, že ve stejné době v Evropě přibylo přistěhovalců z bývalého sovětského prostoru. Pokud byla evidence příchozích z uprchlické vlny mizerná, o Ukrajincích, Moldavanech a dalších se ví ještě méně.

„Když polský kontrolní úřad dělal na podzim 2016 průzkum, zjistil, že v Polsku je jen zhruba 150 tisíc z těch 900 tisíc Ukrajinců s vízem, zbytek je rozběhnutý někde v zemích EU. V Česku podle našich odhadů pracuje minimálně 200 tisíc nelegálních zaměstnanců ze zahraničí,“ prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Tato čísla není možné ověřit, nejspíš však jde o nízký odhad. Z ukrajinské migrační vlny vyvolané polskou vládou se většina příchozích rozptýlila po okolních zemích, tedy Slovensku, Maďarsku a Česku. Česko je tradičním migračním cílem samotných Slováků a v poslední době také Maďarů, dá se tedy předpokládat, že má na Ukrajincích z poslední migrační vlny největší podíl. Za horní hranici odhadů považuje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci půl milionu lidí. Tento odhad nesouvisí s oficiálními statistikami, v nichž cizinecká policie uvádí 496 tisíc cizinců, z toho polovinu tvoří Slováci, Vietnamci a opět Ukrajinci.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime