NOVÉ

‚Pověsili ho na hák.‘ Nově objevené záznamy o smrti faráře Toufara

archívy vydaly nečekané svědectví

Témata: , ,

Dosud neznámé záběry a dokumenty zachycující poslední dny komunisty umučeného kněze Josefa Toufara se podařilo najít novináři Miloši Doležalovi. Autor nové knihy o farářově osudu objevil nejen domněle zničený film natočený den před Toufarovou smrtí, jež nastala přesně před 66 lety, 25. února 1950, ale také děsivé podrobnosti o tom, jak StB duchovního krutě týrala.

„Později jsem se doslechl, že Mácha při vyšetřování věšel Toufara za ruce na nějaký hák a přitom jej mlátil,“ vypověděl při prověrce Toufarova případu v roce 1963 náčelník církevního oddělení StB v Praze Roman Stehlík. „Podle mého názoru Mácha Toufara ubil,“ řekl Stehlík také. Ladislav Mácha byl hlavní vyšetřovatel případu, na jehož konci byla smrt katolického faráře. Stehlíkova výpověď ležela přes půl století v archívech, kde ji nedávno objevil novinář a spisovatel Miloš Doležal, autor nové knihy Krok do tmavé noci. Ta navazuje na  jeho předchozí titul o Toufarově případu Jako bychom dnes zemřít měli.

Doležal v Národním filmovém archivu objevil i záběry, považované za ztracené či zničené, na nichž Toufar stojí v číhošťském kostele během „rekonstrukce“, inscenované tajnou policií. Do jeho smrti zbývají jen hodiny. „Na kazatelně nestojí usměvavý, energií sršící farář, ale prudce zestárlý stařec, popelavě bílý, třesoucí se, s vyděšeným, zakaleným pohledem štvaného zvířete, s boulemi na čele, modřinami u kořene nosu a uší,“ popisuje Miloš Doležal. Kněz působí jako loutka a snaží se plnit pokyny estébáků. V jedné chvíli zvrátí dozadu hlavu. Dál už nemůže. „Filmaři“ museli po třech minutách svůj pokus skončit.

Smrt v den „vítězného února“

Den a půl před smrtí, 23. února 1950, vytáhli estébáci zmučeného faráře Josefa Toufara z betonové kobky ve valdické věznici. Naložili ho do auta a odvezli do kostela v Číhošti. „Byl v horečkách, trpěl zánětem pobřišnice,“ líčí Doležal. V kostele StB Toufara během noci nutila k účinkování v rekonstrukci „zločinu“, z nějž jej StB obviňovala: podle ní totiž inscenoval takzvaný „číhošťský zázrak“, během nějž se podle svědků pohyboval kříž v tamním kostele.

StB se z kněze snažila vymlátit přiznání a nutila jej opakovat i před kamerami, aby je pak mohla použít v procesu s ním a dalšími církevními činovníky. Když vězně poté v noci vezli zpátky do Valdic, Toufar v autě zkolaboval a následující den, 25. února, zemřel.

„Historik Petr Koura mi řekl, že v Národním filmové archívu jsou nějaké neprozkoumané filmy z 50. let. Ke svému úžasu jsem zjistil, že tam jsou záběry z estébácké rekonstrukce v případě pátera Toufara, které jsem pokládal za ztracené. Je paradoxní, že je StB nezničila, hovoří jasně proti nim,“ říká Doležal.

Vyretušované záběry

Na těle kněze jsou totiž podle něj i na černobílém filmu zřetelné podlitiny jako následek estébáckého bití. Tajná policie s Toufarem natočila jen necelé tři minuty, protože víc jeho fyzický stav nedovolil. A to ani přesto, že na záběrech je zřejmé, že za kazatelnou stojí jakási postava, zřejmě estébák, který se faráře snaží podpírat nebo obsluhovat mechanismus „dokazující“, jak Toufar na dálku ovládal křížek.

Několik vteřin z tohoto záběru, ovšem už s vyretušovanou Toufarovou tváří, později využili filmaři v propagandistickém snímku o číhošťském případu nazvaném Běda tomu skrze něhož pohoršení přichází, který natočil pozdější známý komunistický filmový kritik Jan Kliment, jenž patřil za normalizace k hrobníkům filmové nové vlny 60. let.

Redaktor Českého rozhlasu Miloš Doležal při přípravě své nové knihy objevil na půdě číhošťské fary nečekaně také Toufarovy zápisníky, korespondenci a osobní dokumenty.

Umučení číhošťského faráře se stalo také námětem opery Aleše Březiny Toufar, jejíž provedení v Národním divadle v režii Petra Zelenky uvede tuto sobotu stanice ČT Art.

 

Přejít na diskusi