Položí Daniel Křetínský švédskou vládu?
2
Ve Švédsku se rozkládá vláda sociálních demokratů a zelených. Krize trvá už nějakou dobu, ale kulminovala v pondělí 9. května rezignací zelené vicepremiérky Asy Romsonové. To je ta dáma, co plakala, když švédský kabinet v zimě prozřel a ohlásil konec nekontrolovaného přílivu migrantů. Ministerský předseda Stefan Löfven přiznal, jak byli naivní, když si neuvědomili, že s masivní migrační vlnou se snadno svezou islamisté a teroristé.
Romsonová musela vládu pod tlakem opustit poté, co ji její strana sesadila ze svého dvouhlavého vedení po skandálních výrocích. Nedávno v televizním interview teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 označila za „nehody“. Později zdůraznila, že atentáty odsuzuje. Loni přirovnala migrační krizi v Evropě za novou Osvětim, kde nacisté povraždili přes 1,3 miliony lidí, především Židů.
Ve straně není zdaleka jedinou figurou s extrémními názory. Jeden z politiků Zelených odmítl kvůli své víře podat ruku novinářce. Druhý v televizi rukou ukázal gesto spojované s egyptským Muslimským bratrstvem. Další zelený zase chtěl, aby ve třetím největším švédském městě Malmö vystoupil nechvalně proslulý saúdskoarabský salafista Salmán Auda. Zelený ministr bydlení Mehmet Kaplan přirovnal před časem chování Izraele k Palestincům k podmínkám Židů v nacistickém Německu.
Premiér Löfven už ohlásil velkou vládní výměnu. Tvrdí, že počítá i s méně extrémistickými zelenými ministry. Zelení si ale dávají podmínky, aby byli v kabinetu ochotni zůstat. Přes víkend si na výroční konferenci zvolili nové lídry a volí také novou strategii, jak přitáhnout voliče. Jejich podpora totiž prudce padá až ke čtyřem procentům, což je hrana pro vstup do parlamentu. Noví lídři tak budou velmi tlačeni, aby měli výsledky. Straníci jsou přesvědčeni, že je voliči trestají za to, jak snadno ve vládě nechali projít zpřísnění migrační politiky.
A tak si našli nové téma, na němž se snaží svým voličům prokázat, jak jsou užiteční. Chtějí za každou cenu zablokovat, aby švédská státní firma Vattenfall prodala hnědouhelné doly v Německu Energetickému průmyslovému holdingu Daniela Křetínského. Jeho nabídku si Švédové v soutěži na své německé doly a elektrárny, vyhodnotili jako nejlepší. O obchodu mezi Vattenfallem a EPH teď musí rozhodnout švédská vláda. Banka Rotschild Scandinavia pro ni právě dělá ‚fairness investigation‘, co je EPH zač a jaké má v energetice záměry. Na základě jejich zjištění by měl kabinet rozhodnout o Vattenfallu a EPH nejspíš do konce června.
Zelení žádají, aby Vattenfall německé doly vůbec neprodával, ale prostě je odepsal, aby v nich nemohl těžit nikdo jiný. „Tlačí na to, aby uhlí zůstalo v zemi. Nestačí jim, že tam nebude těžit švédská státní firma. Uhlí je pro ně zlo a chtějí zabránit, aby tam mohl těžit kdokoliv,“ říká Rolf Frederiksson ze Švédské televize.
Dobře to ilustruje, jak extrémní švédští zelení jsou. Všechny velké evropské energetiky vyprodávají pod tlakem ekologistů na obnovitelné zdroje levně doly, uhelné elektrárny a teplárny. Zatím ale nikdo nepřišel s tím, že by prostě uhelné zdroje obsadil, aby v nich nemohl těžit nikdo jiný.
To budou švédští zelení extrémisté zírat, až se detailně seznámí s investiční vizí Daniela Křetínského, který levně nakupuje tradiční uhelné zdroje v přesvědčení, že byznys s obnovitelnými zdroji dřív nebo později zkrachuje a klasické zdroje budou stále potřeba.
Řádné volby mají být ve Švédsku až v roce 2018. Když zelení z vlády odejdou, může premiér Löfven buď vládnout s menšinovým kabinetem, nebo vypsat předčasné volby.
Danielu Křetínskému se povedlo stát se skutečně evropským hráčem. Pro zelené švédské extrémisty má cenu náhražky za ústup od neomezené migrace a ztrátu značky ‚humanitární velmoc‘.
