Česká vláda chystá konec listovního tajemství na internetu
Útok na ústavu
Týdeník ECHO
Sedmnáctého listopadu 1989 jsme vybojovali svobodu, čtvrtstoletí jsme ji hájili. Pak ale sněmovna schválila novelu zákona o Vojenském zpravodajství a byl konec. Tak se možná bude po desetiletích vzpomínat na další neúspěšný pokus, jak v Česku zavést liberální demokracii.
Něco takového lze dosud říci jen v nadsázce, jisté však je, že obdobný útok na principy základních lidských práv a svobod Česká republika dlouho nezažila.
Spornou novelu o Vojenském zpravodajství tvoří tři paragrafy o pěti odstavcích společně s několika doplňky již existujících paragrafů. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i celá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodlají udělat opravdu krátký proces s jedním ze základů liberálního a právního státu, tedy s listovním tajemstvím. Vojenská rozvědka dostává v nových paragrafech za úkol bránit republiku proti kybernetickým útokům a „může při zajišťování kybernetické obrany využívat technické prostředky kybernetické obrany“. Tyto technické prostředky mohou být použity „výlučně na základě schválení vlády“. Telekomunikační firmy, které provozují komunikační sítě, musí „poskytnout součinnost při zřizování a zabezpečení rozhraní“, na které se může rozvědka připojit.
Jinými slovy, špioni dostanou volný přístup na síť, jíž prochází veškerá elektronická komunikace, a bez schválení soudu – jen s pověřením vlády – mohou číst všechny e-maily, které Češi pošlou, anebo zkoumat obsah jejich počítačů. Tím se na internetu ruší listovní tajemství, jež bylo dosud stejně jako u dopisů chráněno ústavní Listinou základních práv a svobod. Její třináctý článek říká jasně: „Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.“
O tom, že jsme svědky útoku na ústavu, svědčí stanovisko České advokátní komory: „Ústavně garantovaná ochrana listovního tajemství bude jednoznačně porušena, protože operátoři již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků,“ napsali její experti. Návrh zákona už schválila vláda a sněmovna ho pustila do druhého čtení. Mělo by být dokončeno ještě během lednové schůze, pokud se na dalším postupu dohodnou předsedové klubů na schůzce s premiérem Sobotkou.
Tři paragrafy, které všechno změní
Podle autorů novely se listovní tajemství porušovat nebude. Zpravodaj zákona Bohuslav Chalupa (ANO) vysvětluje, že zpravodajci budou pouze sledovat celkový provoz na sítích a o soukromé zprávy se nebudou zajímat. „Pokud jde o zpravodajskou práci s informací v kontextu s koncovým uživatelem, tedy občanem, pak k takovým úkonům bude muset Vojenské zpravodajství v souladu s platnou legislativou požádat o souhlas soud,“ napsal v Parlamentních listech.
Tento výklad ovšem zakrývá skutečné možnosti, ke kterým dostanou zpravodajci svolení. Vláda jim povolí připojit sondy na sítě operátorů, s jejichž pomocí budou moci z internetu stáhnout a prozkoumat libovolný obsah včetně e-mailů. „Dostanou tím možnost prozkoumat libovolné informace, oddělit zrno od plev a identifikovat nepřítele, na kterého se pak zaměří,“ vysvětluje smysl takového postupu bývalý šéf policejního Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer.
