NOVÉ

Čárový kód změnil svět. A čeká ho velká budoucnost

,

40. výročí

V supermarketu ve městě Troy v Ohiu si zákazník koupil balíček žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit. Za 67 centů. Tato událost by dost možná zapadla hluboko do dějin zapomnění, pokud by se nejednalo o vůbec první komerční obchodní transakci na světě, která proběhla skenováním čárkového kódu. Stalo se to před čtyřiceti lety. Ve čtvrtek 26. června 1974. Onen konkrétní balíček žvýkaček je nyní k vidění ve Smithsonovském institutu, výzkumné a vzdělávací instituci ve Spojených státech, píše The Globe And Mail.

Dnes je samozřejmou součástí obalu naprosté většiny prodávaného zboží. Patent na čárový kód byl sice vydán již v roce 1952, trvalo nicméně ještě více než čtvrtstoletí, než se tento “vynález“ prosadil. Revoluci v nakupování totiž způsobil až o dekádu později. K masovějšímu nasazení čárového kódu v obchodech ale došlo až v osmdesátých letech. Kanadským prodejcům to trvalo ještě o něco déle. Mnoho z nich přešlo na nový systém až začátkem 90. let.

V bývalém Československu začal čárový kód jako první používat v roce 1985 pražský Dům elegance. Mimo tento obchodní dům se novinka příliš nerozšířila, protože tuzemské obchody nedisponovaly technickým vybavením pro automatický sběr dat. Do roku 1989 se proto čárové kódy v Československu tiskly většinou jen na obaly zboží určeného pro vývoz na západ.

Počáteční obavy spojené s ďáblem

Mnozí byli k čárovým kódům ze začátku podezřívaví. Podle magazínu Wired se proti čárovému kódu vzedmula vlna odporu. Někteří odpůrci společnost třeba varovali, že je čárový kód výmyslem ďábla, především v návaznosti na konspirační teorie a obávané součíslí 666.

Objevovaly se však i serióznější obavy. Někteří obchodníci nevěřili, že bude zákazníkům skutečně naúčtovaná ta správná cena. Bylo pro ně zkrátka těžké zvyknout si na to, že cena není napsaná na všech položkách v nákupních košících. V roce 1974 tak například manažer obchodu s potravinami v Dorvalu nabízel svým zákazníkům tužky v případě, že by si na zakoupené zboží chtěli napsat jeho cenu. Někteří tohoto využili.

Obavy z používání čárového kódu však byly rychle zažehnány: výhody vysoce převážily nad negativy. Pokladní již nemuseli vyťukávat dlouhá čísla produktů a firmy získaly lepší přehled o svých tržbách a inventáři. Zmenšily se také fronty u pokladen.

Budoucnost čárových kódů ve spojení se smartphony

,,Dnes je přitom čárový kód jednou z nejdůvěryhodnějších značek na světě," upozorňuje Art Smith, generální ředitel neziskové organizace GS1 Canada, na paradoxní začátky čárového kódu. Organizace GS1 Canada se aktuálně zaměřuje na rozšíření čárových kódu do kanadských nemocnic. Tvrdí totiž, že jejich užívání sníží pravděpodobnost výskytu lidské chyby a komplikace u pacientů. ,,Pokud bude kód na pacientově zápěstí a pak třeba také na léku, který mu sestra podává, bude vše jednodušší,“ uvádí Art Smith.

Generální ředitel Smith také dodává, že budoucnost čárových kódů vidí ve spojení s chytrými telefony. Ty by zákazníkům poskytovaly užitečné informace o potravinách. Například jakou alergickou reakci může daná potravina a její složky vyvolat nebo jaké zdravotní výhody přináší její konzumace.

Přejít na diskusi