„Nemůžeme mlčet.“ Špičky české justice kritizují Polsko

Špičky české justice, předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, nejvyšší státní zástupce a veřejná ochránkyně práv vydaly společné prohlášení, ve kterém kritizují Polsko za přijaté zákony, které se týkají Národní rady soudnictví, obecných soudech a projednávaný zákon o Nejvyšším soudu. Prohlášení nazvali „Nemůžeme mlčet.“

Společné prohlášení podepsal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Všechny podepsané znepokojuje politický vývoj v Polsku. „V poslední roce jsme však u našeho blízkého souseda svědky vývoje, který ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví,“ píšou v prohlášení špičky české justice.

Prohlášení také podpořil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ten poslal už před třemi dny svému protějšku dopis, kde vyjadřuje svůj nesouhlas s plánovanou justiční reformou.

Nemůžeme mlčet. Vážím si toho, že se ozývá i česká justice: https://t.co/1pkzeqQvgT~?open&lng=CZ https://t.co/0FL88pL93S

— Robert Pelikán (@RPelik) 21. července 2017

Bouřlivá debata a 1300 připomínek

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, schválila ve čtvrtek kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Předtím se o zákonu strhla mezi poslanci bouřlivá debata, při které vznesli zákonodárci k návrhu 1300 připomínek.

Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak postavilo Maďarsko. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek věří, že si Polsko zachová nejdůležitější demokratické hodnoty.

Podle prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse se v důsledku posledních kroků polské vlády také přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O věci by však musely ostatní státy rozhodnout jednomyslně. Maďarsko dosud dávalo najevo, že s jeho podporou počítat možné není.

Evropská komise už v roce 2016, v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu, došla k závěru, že vláda práva je v Polsku systematicky ohrožována. Polsku proto dala dvě doporučení, jak situaci napravit. Timmermans dnes připomněl, že její obavy sdílí jak další členské země EU, tak europarlament a další instituce.

Veto od prezidenta?

Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Zákon musí nyní ještě schválit horní komora, Senát, v němž má ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) rovněž většinu.

Zbrzdit přijetí sporné reformy může ještě prezident Andrzej Duda. Šéf státu, který vyšel rovněž z PiS, v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění a nebude přijata jím navržená změna zákona o národní soudcovské radě.

„Svobodné Polsko, evropské Polsko,“ skandoval dav ve Varšavě, protestující večer proti změnám v polské justici. Opoziční radnice odhadla počet demonstrantů na více než 50 000. Policie, podřízená vládě, odhadla jejich počet na 14 000. Demonstrace se podle televize TVN 24 konaly i v dalších polských městech.

Reforma justice

Polská vláda svůj postup hájí tím, že nové zákony slouží občanům. Polská justice podle ní nebyla od pádu komunistického režimu v roce 1989 reformována a obviňuje ji ze zkorumpovanosti. Tvrdí přitom, že cílem není soudní systém si podřídit. Poukazuje také na to, že i v jiných členských zemích EU, jako v Německu nebo ve Španělsku, mají ministerstvo spravedlnosti nebo vláda vliv na jmenování soudců.

Opozice ale argumenty PiS odmítá. I sami občané podle ní dávají najevo starost o demokracii v Polsku a již řadu dnů demonstrují před sídlem Sejmu a před prezidentským palácem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Polskem lomcují mohutné protesty. Lidé chtějí nezávislé soudy

Poláci v ulicích. Demonstruje se pro i proti vládě