2 Dlouho očekávané rozhodnutí

Soudce ÚS k rozsudku o archivech: Takto konfrontační diskuzi nepamatuji

NOVÉ

Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že do jejich nahlížená není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského. „Takhle výživnou a konfrontační diskuzi nepamatuji,“ řekl k tomu pro Echo24 soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

Jiří Zemánek uvedl, že problém nebyl v tom, jestli je napadené ustanovení slučitelné s Ústavou ČR. „Na závěru, že slučitelné je, jsme se shodli všichni,“ uvedl pro Echo24 soudce. Dodal ale, že nahlížení do archivů a jejich zpřístupnění automaticky neznamená nárok badatele k publikaci, protože publikace na veřejnosti podléhá souhlasu. „Neshodli jsme se v odůvodnění, kdy ta menšina trvala na tom, aby byl přednostně aplikovaný jiný zákon,“ vysvětlil Zemánek.

Podle Zemánka byl kámen úrazu ve vztahu napadeného zákona o archivnictví se starším zákonem o zpřístupňování svazků bývalé Státní bezpečnosti. Třebaže se v obou zákonech jedná o podmínkách pro zpřístupnění těchto archiválií, konkrétní podmínky se liší. „V prvním zákoně, který je liberálnější, nejsou potřeba žádné anonymizace, kdežto v tom druhém je požadavek předchozí anonymizace osob,“ řekl Zemánek ve vysílání ČT24.

Mezi sedmi soudci, kteří se domnívají, že stále platí zákon o zpřístupňování svazků StB je Pavel Rychetský, Ludvík David, Josef Fiala, Jan Filip, Jan Musil, Radovan Suchánek a Milada Tomková.

Zemánek však upozorňuje, že pokud by se dalo za pravdu menšině sedmi soudců, kteří požadovali aplikaci druhého zákona, zákona o zpřístupňování svazků StB, archivy by se fakticky uzavřely. „Vůbec by nedošlo k aplikaci zákona o archivnictví,“ dodal soudce s tím, že diskuze nad tímto tématem byla velmi výživná.

„Až do června 2015 trvalo Nejvyššímu soudu, než na základě našich výzev upravil svůj návrh tak, aby byl projednatelný. Ve druhém období, od loňského léta, už to byla pouze diskuze mezi námi, která byla velmi výživná. Nebudu zacházet do podrobností, ale takhle konfrontační diskuze je jen velmi zřídka. Já za mého působení na Ústavním soudu, což jsou tři roky, si takovou nepamatuji,“ dodal pro Echo24.

Rozhodnutí padlo po téměř třech letech

Nejvyšší soud se k otázce možného uzavření některých archivních svazků dostal skrze případ politického vězně. Ten žádal od státu odškodnění 300 tisíc za to, že Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil České televizi citlivé osobní údaje ze svazku, který na něj vedla komunistická Státní bezpečností. Třebaže všechny soudy jeho žaloby zamítly, Nejvyšší soud se za jeho stížnost postavil.

Ve věci se Nejvyšší soud obrátil na Ústavní soud na jaře 2014. Navrhl zrušení části zákona, která historikům umožňuje neomezeně bádat v archiváliích vzniklých mezi lety 1938 až 1989. Právě na tyto roky platí v archivním zákoně výjimka z ochrany osobních a citlivých údajů. Soud proto požadoval, aby se kvůli ochraně osobních údajů mohly staré materiály vydávat jen se souhlasem lidí, o nichž pojednávají.

Zákon říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archivních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu.

Čtěte také: Ústavní soud možná nechá ‚zčernat‘ spisy StB. Archiváři se bouří

Hesla: , , , , ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.