Babiš neměl dost legálních příjmů na osobní nákupy

Prvního prosince začal platit zákon o prokazování původu majetku, jeden z vládních trháků proti okrádání státu na daních. Jedním z prvních adeptů na prověření berními úředníky a policií by mohl být jeho hlavní prosazovatel – ministr financí Andrej Babiš. Rozdíl mezi jeho osobními příjmy a výdaji vyvolává podezření, že třetí nejbohatší občan České republiky Andrej Babiš neměl na své osobní útraty a životní náklady dost čistých zdaněných příjmů.

Dostal by se do podobné pozice, v níž musel s ostudou odejít z politiky Babišův někdejší přítel, zesnulý premiér Stanislav Gross. Ten nedokázal vysvětlit, kde vzal peníze na svůj byt, který byl dražší než dovolovaly jeho oficiálně zdaněné příjmy. Přišla těžko uvěřitelná historka o půjčce hotovosti od nemajetného strýčka Vika. Od daní osvobozené korunové dluhopisy se teď můžou stát Babišovým strýčkem Vikem.

Na zásadní rozpor ve svých osobních oficiálně zdaněných příjmech a výdajích přitom veřejně upozornil sám Andrej Babiš – když vyšlo najevo, že si pořídil od daní osvobozené dluhopisy svého Agrofertu za téměř 1,5 miliardy korun. „Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“ popsal pro Deník.cz ministr financí 4. ledna, kde přišel k penězům na dluhopisy. Podobně odpověděl šéf ANO 6. ledna v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Na otázku: „Také se uvádí, že jste podle svých daňových přiznání takové peníze nemohl mít k dispozici.“ Babiš odpovídá: „Moje hrubé příjmy od roku 1993 do roku 2015 dosahují 1,86 miliardy korun. Jsou to všechno sprosté lži a účelové mediální akce organizované zhrzenými novináři. Proč nenapíšete, že jsem od roku 1993 zaplatil 310 milionů na dani a ještě 27 milionů na povinných odvodech?“

Rozhodující ale je, kolik si vydělal do roku 2013, kdy nakupuje první, dominantní várku dluhopisů. Podle jeho majetkového přiznání za ni v roce 2013 zaplatil 1,252 miliardy korun. Do doby tohoto nákupu ale jeho čisté příjmy dosahovaly jen 1,11 miliardy korun. K tomuto výsledku se dá jednoduše dojít z veřejně dostupných zdrojů konkrétně majetkových přiznání. Podle nich si Andrej Babiš v letech 2014 a 2015 dohromady vydělal 416 milionů korun čistého.

Pokud tedy sám v HN tvrdí, že jeho celkové zdaněné příjmy mezi lety 1993 a 2015 dosáhly 1,526 miliardy korun, do roku 2013, kdy prokazatelně kupuje první várku dluhopisů za 1,252 miliardy korun, si oficiálně vydělal jen zmíněných 1,11 miliardy korun zdaněných příjmů. Na nákup dluhopisů tedy neměl dost peněz.

I kdybychom tedy nepočítali vůbec žádné životní náklady, které v jeho případě dosahují desítky milionů korun, Andrej Babiš je ve chvíli pořízení první várky dluhopisů Agrofertu ve svých oficiálních čistých příjmech 125 milionů korun v minusu. V roce 2014 si podle majetkového přiznání pořizuje další várku dluhopisů Agrofertu za 230 milionů korun. Za rok 2015 už žádnou mzdu od Agrofertu nemá. Podle majetkového přiznání si oficiálně vydělá 138 milionů korun. Největší část – 90,1 milionu korun – jsou nedaněné příjmy ze zmíněných dluhopisů.

Závěr ze srovnání toho, co o svých čistých příjmech Andrej Babiš říká, a co se dá dohledat ve veřejných zdrojích, je tedy jednoznačný: ministr financí neměl do roku 2013 dost peněz na pořízení dluhopisů a své životní náklady. Úplně přesně řečeno: i bez těch životních nákladů neměl ani dost čistých zdaněných peněz na nákup dluhopisů Agrofertu. Zásadní otázka, kterou by měla řešit finanční správa i policie každé svobodné demokratické země, zní: kde na to vzal Andrej Babiš peníze?

Se žádostí o vysvětlení se Týdeník Echo v SMS zprávě obrátil přímo na Andreje Babiše, stejně jako na tiskovou mluvčí hnutí ANO Lucii Kubovičovou. Za dva dny ani jeden z nich neodpověděl. Ve výročních zprávách Agrofertu ani dalšího Andrejem Babišem stoprocentně vlastněného holdingu SynBiol – do nějž patří jeho realitní projekty, restaurace v Průhonicích a ve Francii či firma Hartenberg, přes niž nakupuje třeba reprodukční kliniky (není to žádný fond, jak se někdy uvádí, nýbrž běžné s.r.o.) – není žádný doklad o tom, že by si Andrej Babiš vzal osobní půjčku jako fyzická osoba od svých firem, aby si mohl od daní osvobozené dluhopisy koupit.

Přesto se Týdeník Echo obrátil pro jistotu a vyloučení této možnosti na tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelku s následujícími otázkami. „Kdo a z jakého účtu posílal do Agrofertu platbu za dluhopisy v hodnotě 1,482 miliardy korun, které vlastní Andrej Babiš? Půjčoval si někdy v letech 1993–2012 Andrej Babiš (nebo jeho firmy, které nejsou konsolidované v holdingu Agrofert) od firem konsolidovaných v Agrofertu podstatnější částku (v řádech desítek milionů korun)? Ve výročních zprávách informace o takových půjčkách nejsou.“ Zpočátku velmi ochotný a zdvořilý Karel Hanzelka, který po telefonu ujišťoval, že už kompetentním lidem zadal obstarání odpovědí, za pár hodin poslal jen obecný mail, z něhož je zřejmé, že Agrofert na otázky odpovídat nebude.

Žiji z nezdaněných peněz

Z rozboru veřejně dostupných dokumentů je přitom zřejmé, že Andrej Babiš si v nedaněných dluhopisech otevřel ještě výrazně větší prostor. Agrofert jich podle oficiálního výpisu z obchodního rejstříku 28. prosince 2012 vydal za tři miliardy korun. Andrej Babiš jich zatím nakoupil jen necelou polovinu, za výše zmíněnou 1,482 miliardy korun. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl odpovědět i na otázku, jestli se prodala i zbývající část emise a kdo si ji koupil. Z výroční zprávy Agrofertu, kde jsou dluhopisy vedeny jako závazky, je ale zatím zřejmé, že bylo prodáno jen za 1,482 miliardy korun, tedy částka, kterou vlastní Andrej Babiš.

Dluhopisy jsou vydané na deset let. Splatné jsou v roce 2022. Do té chvíle si může Babiš – nebo někdo, komu tu příležitost nabídne – koupit od Agrofertu další várku za více než 1,5 miliardy, a využít tak od všech daní osvobozený výnos 90 milionů korun ročně. Andrej Babiš si zatím podle svých majetkových přiznání přišel z dluhopisů v letech 2013 až 2016 na nezdaněných 256 milionů korun. (Majetkové přiznání za rok 2016 se bude podávat až do konce června, výnos ale bude stejný jako v předchozím roce, tedy 90 milionů korun).

Právě z majetkových přiznání je přitom zřejmé, že nezdaněné výnosy z dluhopisů jsou jednoznačně dominantním příjmem, z něhož současný ministr financí žije. Zbytek jsou drobnější příjmy z pronájmů, půjček neznámo komu nebo odměna za členství v dozorčí radě vlastní německé chemičky. Ministr financí České republiky, který si za hlavní úkol vytkl boj s daňovými úniky, tak podle dostupných zdrojů našel daňovou optimalizací cestu k osobnímu příjmu, z nějž neplatí vůbec žádné daně. A v této chvíli není jasné, kde vzal dost čistých zdaněných peněz na to, aby si tu cestu k nezdaněným příjmům mohl zaplatit.

Ministr financí přitom svou kariéru postavil na boji proti daňovým únikům a každého malého hospodského kvůli tomu nutí nainstalovat si on-line terminál a pravidelně posílat přehled všech svých faktur na finanční úřad.
Američtí novináři se v kampani pídili jako po jednom z trofejních kusů po daňových přiznáních Donalda Trumpa. Nakonec se na veřejnost přes jejich velké úsilí dostalo jen přiznání za jeden jediný rok.

Z veřejných zdrojů doložitelné pochybnosti o osobních čistých příjmech a výdajích budou velkým testem nezávislosti médií, s oblibou moralizujících veřejných intelektuálů a především daňové správy a policie. Podle zbrusu nového zákona o prokázání původu majetku má správce daně povinnost vyzvat k doložení příjmu každého, u nějž má pochybnost, že jeho výdaje byly vyšší než oficiální příjmy.

Ty pochybnosti může Andrej Babiš vyvrátit v zásadě jen přiznáním, že ve dvou zmíněných rozhovorech o svých osobních zdaněných příjmech a výdajích neříkal pravdu.