Poslanci schválili centrální registr smluv
Centrální registr smluv
AKTUALIZOVÁNO
1
Poslanci schválili zavedení centrálního registru smluv. Stát, kraje, větší obce a další instituce je budou muset zveřejňovat od poloviny příštího roku. Možnost veřejné kontroly smluv má podle poslanců zejména bránit korupci. Schválení zákona má ovšem jedno velké ale. Smlouvy totiž nebudou muset zveřejňovat třeba parlament nebo kancelář prezidenta.
Pro předlohu hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců ze všech stran kromě KSČM. Proti bylo šest komunistických poslanců a občanský demokrat Jan Zahradník.
Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu, jež míří k posouzení do Senátu, budou spadat smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Prosadil to předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura, když koalice navrhovala dvouletý odklad. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Hlavní předkladatel normy Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové neprosadil návrh, aby ČEZ výjimku neměl.
Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Ve Sněmovně uspěl taky místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s požadavkem vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. Jde například o Poslaneckou sněmovnu, Senát či Kancelář prezidenta.
Kalousek: Dotace Agrofertu pod kontrolou nebudou
A právě Kalousek byl zároveň kritikem výsledné podoby zákona. Vadilo mu totiž, jak se k jednomu z pozměňovacích návrhů postavili poslanci hnutí ANO. „Poslanec Zemánek z ČSSD předložil pozměňovací návrh, který by stejnou povinnost (zveřejňovat smlouvy – pozn. red.) uložil i těm podnikatelským subjektům, které jsou příjemci dotací nad 20 milionů korun ročně. Díky jednomyslnému odporu poslanců ANO tento návrh neprošel,“ rozčiloval se Kalousek: „Daňoví poplatníci tak budou mít právo vědět, co se děje s jejich penězi u veřejných subjektů, nesmí ale vědět, jak s jejich penězi nakládá soukromník. Největším příjemcem dotací v ČR je skupina Agrofert Andreje Babiše. Klub ANO opět potvrdil, že není ničím jiným než dceřinou společností Agrofertu, která hájí soukromé zájmy svého vlastníka.“
„Poslanci ČSSD Milan Urban a Jiří Zemánek navrhovali změnu, která by nutila příjemce dotací nad určitou výši zveřejňovat úplně všechny své smlouvy a to včetně těch, které by uzavřeli s jiným soukromým subjektem (tedy nijak nesouvisející s veřejnými prostředky). Tento velmi problematický návrh nebyl dle očekávání v hlasování přijat,“ vysvětlil Jan Vurbs z Rekonstrukce státu.
Původní předloha o zavedení centrálního registru smluv byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. V současném ji podala skupina sedmi desítek poslanců v čele s Farským jako jednu z prvních předloni v prosinci. Výbory se k ní postavily rozdílně, některé chtěli vládní návrh nebo zamítnutí. Koalice nakonec vypracovala celkový pozměňovací návrh. Projednávání normy tak trvalo zhruba rok a tři čtvrtě.
