Kdo přihrává ČSA miliardáři Šimáněmu?
KOMENTÁŘ
1
Vítězem krize Českých aerolinií se stane v každém případě její přímý konkurent - společnost Travel Service Jiřího Šimáněho. Na jakémkoliv scénáři, který teď poté, co Korean Air ztratily po roztržce s ministrem financí Andrejem Babišem a jeho manažery zájem do ČSA investovat, přijde, Travel Service vydělá.
Zásadní otázka je, kdo z politiků a manažerů Travel Service pomohl a proč. Šimáněmu nahrála rozhodnutí Nečasovy vlády a jejího managementu v ČSA, stejně jako Andrej Babiš.
Jiří Šimáně dlouhodobě toužil po ovládnutí ČSA. Když v roce 2009 zkoušela přechodná vláda Jana Fischera aerolinie privatizovat, zůstalo právě Šimáněho konsorcium Unimex - Travel Service jediným zájemcem. Za ČSA nabízel miliardu korun, ale zároveň žádal její oddlužení. Fakticky to znamenalo, že by je získal za korunu.
Světová i česká ekonomika tehdy procházely těžkou krizí, která následovala po pádu Lehman Brothers a ta dolehla i na letecké společnosti. Fischerův kabinet musel poslat do ČSA záchranných 2,5 miliardy korun, aby odvrátil krach. Koncem října 2009 vláda rozhodla, že ČSA neprodá, ale pokusí se je restrukturalizovat.
Prázdninová ztráta
V rychle se měnícím letectví se sílícím postavením levných aerolinek typu easyJet a Ryanair to znamenalo najít nový obchodní model, v němž budou ČSA vydělávat, a nikoliv ztrácet v provozu miliardu korun ročně jako dosud. Rozjely vlastní společnost na prázdninové charterové lety Holiday Czech Airlines. Razantně nastoupily do byznysu, kde měl do té doby Šimáněho Travel Service dominantní postavení. Rychle mu přetáhly řadu důležitých cestovních kanceláří a získaly 40 procent na trhu.
Travel Service si to nenechal líbit a podal k Evropské komisi stížnosti pro nedovolenou veřejnou podporu. Od ČSA si zároveň stále pronajímal airbusy i s posádkami, aby létaly na jeho linkách. V roce 2012 se prázdninová značka ČSA dostala do potíží. Koncem předchozího roku totiž zapůjčila svá letadla včetně posádek, pro něž neměla v zimní sezóně práci, virtuálním islandským Iceland Express, které z Keflavíku létaly do Londýna, Berlína nebo Kodaně. Islandský projekt ale skončil krachem. ČSA dokonce zadržely kvůli neuhrazeným poplatkům v Keflavíku letadlo a manažeři si pro něj museli vyrazit hotovostí v kufru. Z provozu prázdninové značky hrozila ztráta ve stovkách milionů korun. Zachránil je Šimáně, který si od nich letadla najal a tehdejšímu šéfovi Českého aeroholdingu i ČSA Miroslavu Dvořákovi pomohl podstatně snížit ztrátu.
Pakt pragmatiků
Dvořák dohodl s Jiřím Šimáněm narovnání vztahů, které oficiálně vyhlásil v prosinci 2012 ministr financí Miroslav Kalousek. Princip byl jednoduchý: Šimáně stáhne žaloby v Bruselu a ČSA mu půjdou z cesty a přestanou vozit rekreanty. Obchod vypadl na první pohled podezřele výhodně pro Šimáněho. V té chvíli totiž nepadlo v Bruselu žádné rozhodnutí a vůbec nebylo zřejmé, že by stát spor s Travel Service prohrál.
V té době ale už běželo nové kolo pokusu o privatizaci, kdy se o ČSA ucházeli Korean Air a Emirates. Vláda Petra Nečase měla legitimní zájem nabízet firmu bez právních sporů. Podle několika zdrojů byla právní očista dokonce podmínkou investorů. Vítězem byl ale Šimáně, který se zbavil konkurenta ve svém hlavním podnikání.
Přestože Miroslav Dvořák a Jiří Šimáně byli formálně konkurenti, jejich zájmy se protínaly. Dvojrole šéf Českého aeroholdingu, jehož nejpodstatnější částí je Letiště Praha, a ČSA, byla rozporuplné. Pro Dvořáka byly vždy na prvním místě zájmy letiště. Udržení ČSA při životě bylo jen podmínkou k tomu, aby prosperovalo. Ještě v roce 2010 to byl totiž klíčový zákazník, který se na tržbách letiště podílel z 55 procent. Dnes je to 25 procent.
Obchodní model ČSA, který se do značné míry přežil a nebyl schopný konkurovat levným dopravcům, stahoval každý rok firmu do miliardové provozní ztráty. Dvořák se moc nezbýval tím, jak předělat ČSA z podstaty, ale snažil se postupně prodávat jejich majetek přímo Českému aeroholdingu a dodávat jim tím provozní kapitál, z něhož se platily ztráty.
V roce 2010 tak ČSA utržily za přistávací časy na londýnském letišti Heathrow 486 milionů korun, za Duty Free Shopy 767 milionů. Rok na to vynesl prodej prázdninové divize Holiday Czech Airlines 530 milionů a ČSA Handling 760 milionů. V dalších letech prodej pokračoval. Jen díky tomu se ČSA držely nad vodou.
Šimáně půjde až do očištěné firmy
Korean Air si loni pořídil od státu v privatizaci jen 44 procent akcií ČSA za 68 milionů korun. Ve firmě nemohl dostat víc než polovinu, protože by ČSA automaticky ztratily status aerolinií ze země EU. Měl ale možnost kdykoliv dokoupit další akcie. V prosinci Korejci požádali, že chtějí dalších 34 procent, které jsou připraveni obratem prodat Travel Service. Obě strany měly od začátku velmi dobré vztahy s jasnou logikou. Korean chtěly svým zákazníkům nabídnout co nejširší síť linek. Měli představu, že do Prahy přivezou zákazníky sami. Dál po Evropě je budou rozvážet v zásadě dvoje levnější aerolinie. Na hlavní evropská letiště ČSA a do více prázdninových destinací Travel Service.
Když ale Babiš porušil akcionářskou smlouvu a odvolal Miroslava Dvořáka z vedení Českého aeroholdingu, Korejci si to vyložili jako zájem vyštvat je pryč. Zastavili investice a začali se postupně stahovat, aby si přitom nepoškodili jméno, které vstupem do ohrožených ČSA riskovali. Na chování českých politiků si postěžovali svým diplomatům a konflikt se řeší na mezivládní úrovni.
Stát a Korean Air teď musí společně dodat do ČSA další stovky milionů, aby je uchránily před bankrotem. Zatím není jasné, kdy mezi akcionáře vstoupí Travel Service. Dá se ale čekat, že to bude až po navýšení kapitálu, aby nic nemusel platit.
Korean Air se stahuje a o žádných dalších velkých investicích neuvažuje. Nakonec to může skončit tím, že svůj podíl v tichosti prodá Travel Service. Jiří Šimáně může tak velmi levně přijít k 78 procentům ČSA a ovládnout provoz na pražském Letišti Václava Havla. Personál ČSA se musí připravit na podstatně nižší platy a cestující na dražší letenky.
Ministr financí Andrej Babiš, kterého Šimáně chválí kudy chodí, mu v tom nejspíš bránit nebude. Možná ho ještě se sobě vlastní přímočarostí vylíčí jako zachránce ČSA.
