‚Schengen je mrtvý. Jsme ve válce a nesmíme mít ohledy‘
POlitolog Petr Robejšek:
ROZHOVOR
3
Rozsáhlý a koordinovaný útok na více místech v Paříži je fakticky bankrot Schengenu, míní politolog a poradce pro strategické otázky Petr Robejšek. Silná slova musí konečně vystřídat silná reakce a činy. Jsme ve válce, která je vedena asymetricky, a musíme na ni najít odpověď, která se mnohým nebude líbit. Evropa se musí postarat o to, co je důležité pro ni a její občany. Nesmíme mít ohledy stále a na vše a zapomínat na sebe, říká Robejšek v rozhovoru pro Roklen24.
Krvavé teroristické útoky se opět soustředily na Paříž. Proč vaším pohledem právě na ni a v čem zejména je tento útok jiný?
Že je to Francie, se dalo očekávat. V Paříži a jejím okolí mají teroristé optimální sociální prostředí, ústupové cesty, své sympatizanty, je tam obrovská síla komunity. Tamní prostředí je pro teroristy dobrou nástupní pozicí pro přípravu atentátů.
Francouzský prezident Francois Hollande použil sousloví „válečný akt“. Co podle vás bude ze strany Evropy a její reprezentace po pařížských útocích následovat?
Dramatická vyjádření a silná slova jsou typická. Bohužel už chybí odpovídající silná reakce a činy. Já se musím ptát, jak se má chovat stát, který je ve válce, která je vedena asymetricky. Ve válce, která není vedena tak, že strany používají podobnou strategii a podobnou taktiku, podobné zbraně, ale která se odehrává ze zákulisí. Na tuto asymetrickou válku je potřeba najít odpověď a ta odpověď se mnohým nebude líbit. Chceme-li v ní obstát, tak musíme používat podobně nestandardní a nehezké způsoby a nesmíme mít takové ohledy, jako doposud.
V souvislosti uprchlické krize a přístupu zejména Německa k ní i ve stínu čerstvých útoků v Paříži už v této zjitřené chvíli zesiluje volání po demisi Francoise Hollandea i Angely Merkelové…
Nejsem si jist, zda nyní je ta správná chvíle pro takový krok. Faktem je, že oba politici jsou příkladem těch, kteří dosud neprováděli dostatečně rozhodnou politiku. Jejich demise by ale nevyřešila tolik, jako kdyby se Evropa konečně probudila a pochopila, že musí změnit svůj celkový přístup. Nestarat se již hlavně o všechny ostatní, nýbrž o to, co je důležité, zásadní pro Evropany. Musí chránit především svoje občany a stabilitu vlastní země a musí k tomu používat účinné a ne pouze „správné“ metody. To je hlavní funkce politické reprezentace, kterou však dosud neplní.
Celý rozhovor čtěte na Roklen 24.cz.
