Chomsky jako Klaus: Disidenti v Evropě moc netrpěli

Chomsky jako Klaus: Disidenti v Evropě moc netrpěliVIDEO 2
Krátké zprávy
Sdílet:

Disidenti v komunistických státech východní Evropy byli prý protežováni západními velmocemi. Jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné, prohlásil americký filozof Noam Chomsky na tiskové konferenci v Olomouci.

Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. „Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou,“ řekl Chomsky.

„Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši,“ uvedl Chomsky.

Americký filozof, lingvista, logik a levicově orientovaný aktivista Noam Chomsky bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy. Je známý svým kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád.

Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti navštívil Česko vůbec poprvé. Účastní se zde lingvistické konference Univerzity Palackého v Olomouci. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR. 

Havel oslavoval USA jako obránce svobody, ta přitom podporovala vraždící armádu

Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v „americké doméně“. „Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičení v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii,“ podotkl Chomsky. 

Projevem Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990 Chomsky dokreslil svůj názor na východoevropské intelektuály a disidenty „Havel přijel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovským úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil Spojené státy jako obránce svobody,“ uvedl Chomsky. Přitom krátce před jeho příjezdem podle Chomského salvadorská armáda, která měla v tehdejší občanské válce podporu USA, na místní univerzitě zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů.

„Skončí to znovu v koncentráku nebo gulagu,“ kritizuje výroky Vondra

Výroky Chomského ostře odmítl bývalí disident a ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra, který proti komunismu bojoval po boku Havla. Postoje amerického filozofa jsou podle něj antisemitské a lidé by je neměli poslouchat.

„Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži," napsal Vondra. 

„Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu," dodal bývalý ministr zahraničí a obrany.

Klaus o disidentech

Podobně jako Chomsky zpochybňoval unikátnost východoevropského disentu i bývalý prezident Václav Klaus. Na začátku října 2013 byl Klaus oceněn Trumanovou-Reaganovou medailí svobody, která se uděluje za celoživotní oddanost svobodě a demokracii. Ocenění vyvolalo řadu kritiky především z řad disentu. Klaus na kritiku reagoval komentářem pro iDnes. V něm mimo jiné prohlásil, že si u nás souboj s komunismem „monopolizovala“ jedna skupina lidí. 

„Jejich osobní odvahu (disidentů) nijak neumenšuji, polemizoval bych však s jejich vlastní interpretací vlivu jaký mělo jejich působení pro pád komunismu,“ napsal Klaus.

Odmítl také tvrzení, že disidenti museli často dělat topiče, noční hlídače a podobné práce. Podle Klause disidenti nechtěli hlavně dělat podřadné úředníky. Reagoval tak na to, že sám musel pracovat na nejnižším stupni bankovní hierarchie jako úředník.

Proud aktivního nesouhlasu s komunismem byl podle Klause široký. „S nacismem nebojovali pouze partyzáni, s komunismem pouze chartisté. První neporazili nacismus, druzí neporazili komunismus,“ prohlásil Klaus.

Sdílet:

Hlavní zprávy