Koalice chce v tichosti vyřešit spory o služební zákon

Ani dva měsíce po úvodním sněmovním jednání nemá vládní koalice jasno o podobě služebního zákona. Průlom ve sporných bodech mohlo přinést úterní jednání, na kterém se k expertnímu týmu přidaly i stranické špičky. Podle informací serveru ECHO24.cz ale posun nepřišel a vládní strany si do vyřešení sporů raději uložily bobříka mlčení.

„Mělo by to být klíčové jednání, které uzavře debaty o věcném zadání pro paragrafové znění služebního zákona,“ avizovala ještě v úterý ráno Kateřina Valachová, náměstkyně ministra a šéfa vládních legislativců Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Současně by na té schůzce měla být známa první verze paragrafového znění, které obsahuje ty změny, na kterých už je koaliční shoda,“ připojila.

Náměstkyně KDU-ČSL na ministerstvu vnitra Monika Pálková optimismus ale mírnila. „Z našeho pohledu stále není dohoda na vzdělávání včetně úřednických zkoušek, není spočítaný finanční dopad zákona a není stanovené ani dopočítané odměňování úředníků. Bez těchto tří věcí to nebudeme pouštět takto nedopracované dál,“ vypočetla. Rovnou proto připustila, že koalice nestihne přípravu ani v prodloužené lhůtě 90 dní, kterou si na konci ledna ve sněmovně stanovila.

Kromě vzdělávání, úřednické zkoušky i odměňování úředníků jsou především mezi ČSSD a hnutím ANO spory o smluvní platy a nastavení funkcí náměstků.

Skepse o blízkosti dohody ČSSD, ANO a lidovců byla před setkáním znát i z premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Je to asi 99. schůzka k podobě služebního zákona. Předpokládám, že nebude poslední,“ uvedl pro ECHO24.cz. Podle premiéra ale nebude problém, když si koalice vyhradí na jednání víc čas. „Když lhůtu překročíme o dva tři dny, tak se vůbec nic nestane,“ uvedl.

Kromě vzdělávání, úřednické zkoušky i odměňování úředníků jsou především mezi ČSSD a hnutím ANO spory o smluvní platy a nastavení funkcí náměstků. Zatímco sociální demokraté chtějí mít aparát náměstků dál částečně politický, ANO tu chce výhradně odborníky. ČSSD naopak prosazuje možnost nadstandardních platů pouze pro vybrané experty, kteří zároveň nebudou ve vedoucích funkcích, hnutí Andreje Babiše chce mít v tomto ohledu volnější ruku.

Sobotka: Zákonu by měl být podřízen hardcore státní správy

Schválení služebního zákona si dal jako jednu z podmínek Sobotkovy vlády prezident Miloš Zeman. Česko čelí kvůli chybějící normě také tlaku ze strany Evropské komise. „Komise po nás požaduje, aby se služební zákon vztáhl na ministerstva a správní úřady od 1. ledna 2015,“ připomněla náměstkyně Valachová.

Nově má vzniknout Generální ředitelství státní služby, které bude mít svého šéfa jmenovaného na sedm let. Na každém ministerstvu by měl být pak jako vrcholný nepolitický člověk státní tajemník. Cílem normy je zajistit stabilitu státní správy bez ohledu na střídaní politických vlád.

Zákon se bude vztahovat zhruba na 70 až 80 tisíc lidí na ministerstvech a správních úřadech. „Měla by to být v zásadě ministerstva, ústřední orgány státní správy a podřízené organizace typu finančních úřadů, úřadů práce. Hardcore státní správy by měl být podřízen zákonu o státní službě,“ prohlásil premiér Sobotka.

Služební zákon má Česko formálně už od roku 2002, většina legislativy ale nikdy nenabyla účinnosti. Projednávaný návrh by to měl změnit. Nově má vzniknout Generální ředitelství státní služby, které bude mít svého šéfa jmenovaného na sedm let. Na každém ministerstvu by měl být pak jako vrcholný nepolitický člověk státní tajemník. Cílem normy je zajistit stabilitu státní správy bez ohledu na střídaní politických vlád.