Ocenění za protikomunistický odboj rozhádalo i děti disidentů

Po sporu o bratry Mašíny se znovu vyostřují diskuse o hodnocení ozbrojeného protikomunistického odboje. Aktuální rozepře se týkají Michala Legdana, který si v šedesátých letech odseděl šest let za sabotáž proti tehdejšímu režimu. Zapojil se do činnosti skupiny Mstitelé Milady Horákové, jejíž členové byli podle některých historiků obyčejní kriminálníci, kteří na Frenštátsku vykrádali obchody a zavraždili důchodkyni.

Legdan tvrdí, že se na loupežích ani násilných přepadech skupiny nepodílel a letos uspěl s žádostí, aby ho ministerstvo obrany uznalo jako odbojáře a vyplatilo mu 100 tisíc korun. Tento týden se ale od ocenění distancoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). A neshody mezi historiky vyprovokovaly i hádku mezi potomky bývalých chartistů.

Michal Uhl, syn bývalého radikálně levicového disidenta Petra Uhla, prosadil na pondělním zasedání Rady ÚSTR stanovisko, v němž se ústav od ocenění Legdana distancoval. Uhl přitom není historik a stejně jako ostatní členové Rady ÚSTR nemá přístup ke spisovým podkladům ministerstva obrany, v němž je ocenění zdůvodněno.

Když se Uhl pochlubil se svojí iniciativou na facebookovém profilu, brzy přišla reakce z jiné disidentské rodiny. „Tohle je od tebe Michale tak účelový a ideologický, že to smrdí až sem,“ napsal Uhlovi v komentáři Mikuláš Kroupa, ředitel neziskové organizace Post Bellum a syn konzervativního filozofa a signatáře Charty 77 Daniela Kroupy.

Podle něj se Legdan nechtěl obohacovat a postavil se komunistické zlovůli. Uhl, který je také zastupitelem za Zelené na Praze 2, se snažil bránit: „Pokud se budou objevovat takové případy, kdy se z kriminálníků budou dělat hrdinové, poškodí se tím všichni co usilovali o svobodu a demokracii,“ odvětil Kroupovi.

Za jakou činnost Legdan ocenění dostal, není zatím přesně známo. Spis může zveřejnit pouze on sám, zatím se ale stáhl před novináři. Podle dostupných informací z vyšetřovacího spisu měl Legdan na dole Suchá Stonova, kde pracoval, vykolejit několik vozíků s uhlím a další prázdné převrhnout. Nebylo prokázáno, že by se podílel na kriminalitě ostatních členů Mstitelů Milady Horákové, prý pouze jednou dovezl kumpány na místo, kde přepadli obchod. 

Do diskuse na Facebooku se přidal i další ze synů Daniela Kroupy Martin a historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek. Ten je mezi kolegy známý tím, že odmítá přiznat aktivitám protikomunistických skupin význam „odboje“. Už v únoru Zídek  rozhodnutí ministerstva o ocenění Legdana jako první ostře zkritizoval. S odvoláním na dokumenty Státní a Veřejné bezpečnosti zpochybnil, že Legdan výrazně bojoval proti tehdejšímu režimu a naopak zdůrazňoval, že ostatní členové skupiny Mstitelé Milady Horákové byli kriminálníci.

Zídkův článek, který vyšel 27. února na titulní straně Lidových novin, vyvolal pozdvižení nejen na ministerstvu obrany. Badatel Radek Schovánek, jenž byl propuštěn z ÚSTR, na svém blogu na Echo24.cz napsal, že Zídek manipuluje s fakty. Zídek takový úmysl popřel.

Pikantní je, že členem Rady ÚSTR je také Eduard Stehlík, ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany. Tomu je předhazováno, že v roce 2012 podepsal negativní stanovisko ÚSTR k ocenění skupiny Mstitelé Milady Horákové a posléze změnil názor. Pondělního hlasování v Radě se Stehlík neúčastnil.

Čtěte také: Výročí Cibulkových seznamů. Kam mizí ta jména?